Tichý hlas

„Sny sa občas plnia.“ Veľmi zvláštny film. Prvú hodinu je to typicky britský feel good film á la Do naha!, Billy Elliot, alebo ostatne aj predchádzajúci režisérov film (tentoraz pre zmenu o futbale) s Peteom Postlethwaiteom a Ewanom McGregorom Odpískané. Čiže je to istým spôsobom ponuré, depresívne, smutné a postavy sú v poriadnych sračkách, ale zároveň sa nad tým všetkým vznáša istá opantávajúca dobrá a sympatická atmosféra a milá nálada a vy viete, že hoc to bude ťažké, napokon sa to (česť výnimkám) skončí dobre, pekne a povznášajúco a vy v ten večer pôjdete spať s dobrým pocitom v duši. Tichý hlas je z podobného súdka, hoc postava matky (herečka bola nominovaná na Oscara) je trochu cez čiaru, Broadbent s dlhými vlasmi vyzerá ako chlipný ujko postávajúci každý piatok pred základnou školou a Caine hrá v podstate bezcharakterné hovädo, ktoré pre peniaze a slávu urobí prakticky všetko a je mu fuk, koľké nevinné životy pri tom zničí. Režisér napriek týmto divným postavám stále natáča ako keby to bol feel good film (Špekouni!) a nie mrazivý triler á la Carrie. K nepríjemným momentom to naplno začne smerovať ku koncu, kedy som si vravel, že toto už vážne nie, že toto tvorcovia prehnali, prekročili hranicu a zo smutnej, horkosladkej komédie urobili čosi veľmi nepríjemné, čo vlastne neviem (a pravdupovediac ani nemám chuť) definovať. Zarazila ma i nekvalitná práca s dramaturgiou príbehu: spočiatku to vyzerá ako mikrosonda do života obyvateľov malého mesta, ale väčšina postáv napokon vypadne z deja bez normálneho konca. Ako vravím? Veľmi zvláštny film. A nezabudnuteľný. Lež si nie som príliš istý, či v dobrom... alebo nie v dobrom. (14.10.2023)

Kdyby tenhle příběh Angláni nezjemňovali nejlíp, jak to jenom jde, mohlo by se jednat o vcelku brutální drama. Mladá holka žije v pokoji velkém asi jako kumbál Harryho Pottera, umře jí táta a tak se uzavře do sebe a do starejch hudebních šlágrů. Její matka chlastá jak duha a doufá, že chlastem klofne nějakýho zazobance. V tu ránu se přiřítí Michael Caine, kterej zjistí, co to má panička za hudební talent ve špíži a rozhodne se jí prodat do otroctví showbyznysu. Mladá holka, kterou hraje Jane Horrocks, je tak brutálně uzavřená, že se jen tak nedá, ale ke konci předvede tak překrásnej koncert, že stojí za to si na ten konec počkat. Jana má evidentně překrásný hlas a divím se, že jsem o ní nevěděl něco víc. Tady by z ní okamžitě udělali Superstar a rozjela by duety s Gottem a Bílou. (09.02.2016)

Ako by povedali v kráľovstve: Jane Horrocks RULES. Alebo Jane Horrocks "one woman show" or she´s ABSOLUTELY FABULOUS. Kto by čakal, že si nenápadné káčatko ako ona ukradne celý film pre seba?! Predovšetkým berúc do úvahy fakt, akými pokladmi (treasures znie lepčie) - Brenda, Michael a Ewan - ju režisér obklopil, všetci traja jej ale len sekundujú. Vrátiac sa k tretej vete - ja áno (a rád), už ako Nicola v Life is sweet bola neodolateľne neznesiteľná. Brenda B.to tu hodne prehnala s tým akože herectvom. (26.06.2010)

Ano, někdy je naprosto zbytečné mluvit nahlas... Půvabně křehká Jane Horrocks mě okouzlila a v mžiku si mě získala. S její filmovou matkou jsem měla dost velký problém, bravurně ztvárněná (Brenda Blethyn se z fleku může pasovat na královnu alkoholiček), nicméně odporná osoba. Gramofonové desky, to byly časy... (10.01.2019)

S tou elektrikou to byla fakt sranda. L.V. můžeme také dekódovat na Low Voltage; L.V. nebyla zpočátku tak nějak dost nabitá. Ovšem i nízké napětí udělalo v baráku pěknou paseku. V poslední době jsem viděl několik dobrých hudebních fimů, tento bych k nim nepočítal. Neobstojí ani jako psychoanalytická studie. (22.10.2020)