Ratatouille

Na to, jak nezvyklou dějovou premisu si Pinkava vybral, je nakonec Ratatouille až překvapivě předvídatelnou podívanou. Efektní, dostatečně zábavnou a pixarovsky vypilovanou, ale přece jen jasně dopředu danou. Hodně tak zachraňuje romantické prostředí Paříže, příjemná kuchyně plná roztodivných pokrmů a také Anton Ego jako temný restaurační přízrak dělající z každého svého monologu vrcholně napínavou momentku. Když ale porovnám s takovými Auty, které se mohly ve schématičnosti ztratit daleko snadněji, mírné zklamání z Remyho cesty za chutěmi a vůněmi cítím. 70% (30.01.2008)

Ačkoliv nejsem zrovna rozený fanda animovaých filmů, Ratatouille mě mile překvapil. Jednak vskutku úchvatným technickým zpracováním, zajímavým scénářem a dokonce i relativně smysluplnými dialogy (byť z nich plynoucí morální ponaučení tady již nesčetněkrát byla), které snímek vyzvedávají z pouhé pohádkové zábavy pro děti na film přijatelný také pro dospělé. 7/10 (17.02.2008)

Spojenie vysokého s nízkym (francúzska inovatívno aranžujúca kuchyňa nouvelle cuisine v réžii potkanov z kanála) a kulinárska filmová chuťovka, okorenená zopár adrenalínovými naháňačkami je na svete. Roztomilé zvieratká, v ktorých správaní i pohľadoch bolo niečo z pokľudného nostalgického šarmu pixarovského krátkeho filmu Geriho hra. Umelecký tvorivý vplyv režiséra tohto Oscarom ovenčeného kraťasu, Jana Pinkavu (mimochodom syna geniálneho českého spisovateľa Jana Křesadla), bol zmiešaný s producentskými požiadavkami na väčšiu akciu, ktorú obstaral dokončujúci režisér Brad Bird. Osobne mi jedlá, kde na taniere hranatých tvarov veľkosti polovice stola prinesú svižne pripravenú krpatú jednohubku zloženú z mäsa ibisa japonského, okorenenú šafranom a zaliatou jemnou omáčkou z hľuzoviek neveľmi sedia, v danom prípade som si, vďaka nezvyčajnej, no prepečlivej príprave celého filmu, pochutil. (10.09.2007)

Šel jsem do kina s vidinou nevšedního zážitku, jsem lehce zklamán, zvlášť po těch nadšených reakcích recenzentů (třeba všichni ze Cinemy dali sto.) Prostě z hlediska vtipného i dojemného u mě snímek zůstal na půl cesty, protože podobné emoce jsem zkrátka cítil u animáku od Pixaru, který se mi líbil nejvíc (Hledá se Nemo - 100%), i u toho, jenž na mě zapůsobil nejmíň (Život brouka - 70%.) (04.10.2007)

Je neuvěřitelné, že i v dnešní době se stále ještě může objevit tak svěží a neokoukaný, navíc prvotřídně vizuálně zpracovaný film. Pixar není studio, je to planeta plná zářivých barev a splněných snů, kolem které obíhají měsíce: průkopnický Příběh hraček, rodinný Hledá se Nemo, dynamický Úžasňákovi, výchovný Auta a teď nově i lahodný Ratatouille. Brad Bird rozehrál krásný příběh, ze kterého čiší suverenita, zápal, láska, poučení a ohromný smysl pro detail. Nehoráznou originalitu tvůrci předvádějí, jakmile se film přepne do akčního módu a kamera, plynulost a hlavně trasa pohybu krysáka Remyho je něco, co Vás jednoduše uhrane. Nejrůznější gagy jsou podány vesměs vizuální formou a působí úchvatně. A když v závěrečné scéně místní degustátor, recenzista a zahořklý kritik v jedné osobě ochutná specialitu zvanou Ratatouille a vrátí se ve vzpomínce do svých dětských let, vyklube se Vám ve vnitřním koutku oka slzička, sjede pod spodní víčko a po tváři skane ke rtům, kde se spojí se svými sestřičkami. Nádhera! A i když v kostře příběhu jsou místa, která mají lehce klišovitou příchuť, stále se jedná o film, jenž je vzdálen na deset krysích délek před konkurencí. 150 miliónů dolarů(rozpočet)/614 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.11.2007)