Große Fallen, kleine Fallen
Traps
Režie:
Věra ChytilováScénář:
Věra ChytilováKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Tomáš Hanák, Miroslav Donutil, Zuzana Stivínová, Eva Holubová, Dagmar Bláhová, Milan Lasica, Karel Roden, Lucie Vačkářová, David Vávra, Jiří Macháček (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Petr je architekt a má přítelkyni, kterou ale u sebe moc nechce. Ona s ním naopak hodlá počít dítě. Pepa Dohnal je poslanec, je už roky ženatý a jeho život ovládá stereotyp. Oba se znají ze školy a jsou v obchodním kontaktu s mafiánem jménem Bach. A oba dorazí na večírek, který pořádá. Když druhý den společně odjíždějí, naberou stopařku Lenku, které došel benzin. V lese ji znásilní a Lenka upadne do bezvědomí... Když se probere, tvrdí, že si nic nepamatuje, a nechá se odvézt domů. Pozve muže dál a uspí je. Lenka je veterinářka – násilníky vykastruje, nechá je jejich osudu a odjíždí ke kamarádce Anně, která o Dohnalovi a Bachovi píše článek. Petr a Pepa najdou svoje varlata v misce na stole... (TV Prima)
(více)Recenze (285)
Věru Chytilovou nemám zrovna v oblibě, ale některé její filmy se vydařily (např. Kopytem sem, kopytem tam, Dědictví) a Pasti, pasti, pastičky řadím k těm lepším. Alespoň mně se to líbilo, především díky trojici hlavních představitelů - Donutil, Hanák, Stivínová a také kvůli originálnímu námětu, ze kterého až mrazí. Jinak nejlepší z filmu jsou scény, kdy Donutil s Hanákem zjistí, že byli vykastrování a potom ještě, kdy Vávra připravuje míchaná vajíčka a posléze zjistí, co bylo v ešusu. Až na ten konec jsem se dobře bavila. ()
Tohle tepání mužského šovinismu a ženské podlosti mohlo klidně skončit po Vávrově vydatné snídani, protože veškeré další dění už bylo bez jakéhokoliv kurzu. Některé posttraumatické stavy Stivínové a Donutilovo uchopení postavy ala výcuc z postaviček z jeho historek v Lucerně mě přivádí k myšlence, jak by to celé vypadalo jen v dramatické rovině bez toho všeho karikaturního tajtrlíkování.. Apropo, vzhledem k frekvenci všemožných odkazů na mužské pohlavní žlázy asi nikoho nepřekvapí, že ve stejném roce vznikla i Levinsonova Koule.. ()
Pojem hořká komedie tady dostal nový netušený šílený rozměr, vznikl přímo etalon toho pojmu. Kvality filmu dokáže stoprocentně docenit asi jedině opravdu tvrdej chasník, takovej ten chlap s gulami, jak se říká. Vskutku radikální feministické dílko aneb Věra Chytilová v ráži! 70% Produkce: CNTS S.r.o. ()
"Pasti, pasti, pastičky... v kabrio do broskvičky, když nepozván vnikáš, bolestí pak kníkáš! Sexuální pazdrát, nyní pouhý kastrát." Ano, ano... kopytem sem, kopytem tam se nevyplácí a už vůbec ne se zvěrolékařkou, odbornicí na kastrování sudokopytníků všeho druhu, i těch dvounohých. Ale chlapi jsou holt čuňata (čili sudokopytníci) a Tomáš Hanák vlastně k činu Donutila donutil, ačkoli tento náš známý bandita, kdysi chlapec jako lusk, dnes už jen buclatý obšourník, původně ani prznit nechtěl. Jinak, cesta s ešusy na autobus byla sama o sobě na Českého Lva (dvouocasého?). Onen skutečný kriminální případ si pamatuju z novin, tak mě zajímalo, jak se Zuzana Stivínová popere se svojí postavou. Zvládla to na čtyři koule, resp. čtyři hvězdičky, ovšem zbytek filmu, s lacinými pokusy o náhled do „vyšších sfér“ i jinam, už byl slabý a nudný průměr. Škoda. Zhruba až do onoho nedopatření s ledničkou a "ledvinkami" :-)) film vypadal, že by MOHL MÍT KOULE. ()
Tohle je trochu úlet. Máme tu jakési poselství od paní režisérky, sklepáky hrající tak trochu po svém a pitvořícího se ,,mistra'' Donutila. To vše v prostředí na sklonku devadesátých - zlatých podnikatelských let. Výsledek působí stejně nesourodě. Znásilněná Stivínová, oba postižení násilníci i závěr. Neříkám, že jsem se párkrát nezasmál. Konkrétně David Vávra mě doslova málem zabil .-)), ale stejně jako vše od paní Chytilové je to takové žánrově překombinované. Tři Bachovy koule tomu však dám. * * * ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Herec Bohdan Tůma v televizní talk show vzpomínal na natáčení: „Jsem hrál bodyguarda. Panu Donutilovi. Oni ho vykastrovali a on ležel v nemocnici (na voperování náhrady). A já ho tam hlídal! A já jsem tenkrát měl údajně na nějakýho toho pachatele (Tomáš Hanák), který ho obtěžoval na tom pokoji, vystřelit z pistole. Jenomže oni měli strašně vypiglovanou chodbu, v tý nemocnici. A paní režisérka Chytilová říkala: ‚Vy, prosím, půjdete tudy a tady odsaď vystřelíte!‘ Já říkám, no tak dobře, no. Tak jo, šel jsem, vybíhá pachatel, vytáhnu pistoli, zakřičím stůj! Jenomže to bylo trošku jinak. Já jsem se rozeběhl, jak byla vypiglovaná ta chodba, tak jsem hodil takový záda! Ale takový! Asi primář řekl, bude se tady filmovat, z tý chodby se bude moct dát žrát! Já jsem si tak strašně namlátil! Vodrazil jsem si kostrč, lokty a ještě jsem měl slabej otřes mozku. A Chytilová: ‚To bylo bravurní!‘ Ta se mohla zbláznit! A když se podíváte na ten film, ono to tam opravdu je! Běžím tou chodbou, takhle je ta kamera, najednou, jsou vidět jen podrážky a zmizím ze záběru. To je autentický, to není nahraný. A pak říkala: ‚Tady odsaď, ze země budeš střílet!‘ Tak jsem vyndal pistoli, pak se natočil záběr, jak jsem vystřelil. Ona byla proslavená tímhletím, že brala tyhlety záběry, který nebyly nazkoušený, připravený!“ (Ganglion)
- Natočeno podle skutečné události. (M.B)
- Milroslav Donutil získal v r.1998 Českého lva za Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. (M.B)
Reklama