Sametoví vrazi

RETRO /// VRŠEK SE PŘIVAŘÍ, TADY SE TO DOLEJE VODOU A RYBIČKA UŽ NEVYPLAVE..... /// Pohledy do života pracháčů (třeba veksláků) v našich končinách lidi vždycky dokázali ocenit. Mít ženský, prachy, žít si jako ,,king“. Všichni by (bez rizika) chtěli úspěch a moc. Jenže všechno to štěstí a úspěch stojí na tenkém ledě! I v tomto byla (a je!?) naše země specifická. Režisér Svoboda odvedl poctivou práci, kterou nastavil (asi na dlouho) českým krimi filmům laťku příliš vysoko. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím jak manželce vymluvit rekreaci na Orlíku. 2.) Chtěl bych rychle zbohatnout. 3.) Zjistím, že jen drsnej chlápek si při večerním výběhu i zasouloží. 4.) Mám doma tělo a nevím co s ním. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (10.04.2011)

No nevím, děj nějak tak zmateně skáče mezi jednotlivými událostmi kolem orlických vražd a v podstatě divákovi ani ty události nějak moc neukazuje. Je to vlastně jen sonda do sexuálního života jednotlivých postav. A přítomnost některých postav mně zůstane záhadou do konce života (např. podnikatel zaučující Dolanského a jeho kamarád, který hraje fotbal). A moc nepochopím, proč jsou v jiných komentářích vychvalovány herecké výkony, poněvadž ve velké většině případů jsou nevěrohodné a stojí za starou bačkoru (obzvláště herci, kteří hrají vyšetřovatelé, jsou na vhození do Orlické přehrady). (06.11.2006)

Český film Sametoví vrazi má ambice být více než jen standardní českou kriminálkou s primitivní vizuální stránkou a příznaky naprostého nepochopení pravidel žánru. Snímek šedesátníka Jiřího Svobody je natočen agresivně a současně, využívaje výrazové prostředky zahraničních žánrových snímků, aniž by působil směšně. Stylizované dialogy, barevné filtry, velké detaily, šílení vrazi, sex a brutální násilí v Sametových vrazích nejsou jen „tvrďácké pokusy vytvářet v malém českém rybníčku uhrančivé scény z amerických filmů“, ale stávají se nedílnou součástí mrazivého thrilleru, ve kterém se nejednoznačné postavy stávají oběťmi svých vlastních ambicí. Třebaže Svoboda občas naznačuje, že jeho příběh není ukotven ve stejné době jako ten reálný, dýchá z filmu poněkud děsivá atmosféra nespoutaných počátků devadesátých let. Jiří Svoboda se občas stává otrokem svých formalistních hrátek a místy ve snaze o detailní zachycení událostí sklouzává k přílišné popisnosti, která znepřehledňuje plynutí vyprávění, ale vzhledem k tomu, že se primárně soustředí na trojici vrahů a jejich osudy, divák se ve nepřehledné struktuře filmu ztrácí jen občas. Zásluhu na tom mají především slušní herci, mezi nimiž září brilantní Jan Dolanský coby psychopat Křížek, který věrohodně osciluje mezi polohami „upřímně milujícího manžela“ a „nevypočitatelného zabijáka“. (31.08.2010)

Tak slibný, velmi slibný námět, skrývající v sobě veliký divácký potenciál a tak tragický výsledek. V jednom rozhovoru pan Svoboda svůj poslední výtvor NEPŘÍMO srovnával s ´tarantinovkami´(s dovětkem, že nejlepší příběhy píše sám život, s čímže se dá bez debat souhlasit). Tak myslím, že by se pan SVoboda měl urychleně probrat. S odstupem několika dní si vybavuju pouze opravdu velmi zmateně vyprávěný děj, tragický herecký výkon pseudocelebrity všech bulvárů Alice Veselé (ta ženská fakt neumí hrát), rádoby drsňáckou mluvu Michala Dlouhého s jeho otravným "kurva" v každé druhé větě, hustý výskyt šukaček na 10 m filmového pásu a umně skryté životní postoje přesvědčeného komunisty. Divoká léta českého kapitalismu by vydala za kvalitní thrillerovou bombu, tady jsem se dočkal pouze slabě slyšitelného pšouku. (05.01.2006)

Žánr českého filmu jaksi zakrněl u (polo)lidových komedií a malých příběhů obyčejných lidí (případně šílenců :). Natočit ve zdejších podmínkách, kdy prakticky neexistuje finanční podpora ze strany státu, akční krimi, bylo velmi odvážným kouskem. Jako skákat bungee se starými popruhy a tedy nemít jistotu, jestli neskončíte třeba na dně Orlické přehrady. Režiséra a scénáristu Jiřího Svobodu popruhy nezklamaly – odvážně skočil tam, kde se z českých režisérů odváží skákat málokdo a svou rekonstrukci několikanásobné vraždy z počátku 90. let pojal skutečně se vší pompou. Na druhou stranu, skok je to sice pěkný, ale příliš hluboký. V případu tzv. Orlických vražd figurovalo poměrně hodně jmen. Vrazi, jejich rodiny, oběti, jejich rodiny, vyšetřovatelé – tihle všichni ve filmu jsou a navíc ještě mnoho osob, jejichž úlohu jsem tak úplně nepochopil. Postav je jednoduše mnoho – je jich mnoho na dvouhodinový celovečerák a je jich mnoho také na dvoudílný televizní projekt. Už dlouho jsem neměl v jednotlivých charakterech a jejich cílech takový guláš. Má snaha o uspořádání si souvislostí byla navíc narušována představováním stále nových a nových postav. Nadto jsem se nemohl zbavit dojmu, že Svoboda z natočeného materiálu vybral jenom scény, kde se něco děje a jaksi pozapomněl přidat scény, kde se něco vysvětluje. Pokud takové scény nikdy neexistovaly, problém bude ve scénáři. Další vadou na kráse jsou mizerné postsynchrony srovnatelné s nějakým nedůležitým německým krimiseriálem vysílaným kolem druhé v noci. Ať se tedy herci snaží sebevíc, to, co jim leze z úst si nikdy nerozumí s jejich mimickým svalstvem. Michal Dlouhý je umírněný drsňák, Jan Dolanský je excentrický psychopat (někdy až na hranici parodie), Alice Veselá je potěchou pro oko. S ženskými hrdinkami je to zde vůbec zvláštní, vztahy hlavních hrdinů k nim se dějí výhradně na fyzické bázi, množstvím (nikoliv rozsahem) souloží připomínají „Sameťáci“ erotický snímek. Zajímavý je rovněž slovník zapadající do drsného ladění filmu, jako expresivní věty typu „A kluka sis ušukala s kým?“. Trošku přehnaná je naopak míra vulgarismů (Dlouhého neustále opakování věty „Kurva, neser mě!“ je ke konci až iritující). Sametoví vrazi by se dali přirovnat k parabole – od těch nejlepších okamžiků se postupně propadají někde daleko pod průměr, aby ke konci zázračně nabrali nový dech a zmohli se k opětovnému vystoupání do výšin. Na české poměry je to nebývalé akční film, má pěknou kameru a místy i velmi schopnou režii, ale pořád je to ten malý český film, kde, když má být zdemolováno nějaké auto, pak jedině oprýskaná škodovka, kde je nedostatek děje vynahrazen dostatkem výstupů schopným herců, kde mnoho věcí nefunguje zdaleka tak bezchybně jak jsme zvyklí u filmů zahraničních. Snaha tu byla, možná až příliš velká, někdy i méně znamená více, zvlášť s podobně omezeným rozpočtem. 55% Zajímavé komentáře: zputnik, mm13, Hopper, JayKey (06.11.2006)