Sametoví vrazi

Český film Sametoví vrazi má ambice být více než jen standardní českou kriminálkou s primitivní vizuální stránkou a příznaky naprostého nepochopení pravidel žánru. Snímek šedesátníka Jiřího Svobody je natočen agresivně a současně, využívaje výrazové prostředky zahraničních žánrových snímků, aniž by působil směšně. Stylizované dialogy, barevné filtry, velké detaily, šílení vrazi, sex a brutální násilí v Sametových vrazích nejsou jen „tvrďácké pokusy vytvářet v malém českém rybníčku uhrančivé scény z amerických filmů“, ale stávají se nedílnou součástí mrazivého thrilleru, ve kterém se nejednoznačné postavy stávají oběťmi svých vlastních ambicí. Třebaže Svoboda občas naznačuje, že jeho příběh není ukotven ve stejné době jako ten reálný, dýchá z filmu poněkud děsivá atmosféra nespoutaných počátků devadesátých let. Jiří Svoboda se občas stává otrokem svých formalistních hrátek a místy ve snaze o detailní zachycení událostí sklouzává k přílišné popisnosti, která znepřehledňuje plynutí vyprávění, ale vzhledem k tomu, že se primárně soustředí na trojici vrahů a jejich osudy, divák se ve nepřehledné struktuře filmu ztrácí jen občas. Zásluhu na tom mají především slušní herci, mezi nimiž září brilantní Jan Dolanský coby psychopat Křížek, který věrohodně osciluje mezi polohami „upřímně milujícího manžela“ a „nevypočitatelného zabijáka“. (31.08.2010)

„Dokonáno jest.. Radujme se!“ Jako czechploitation z divokých devadesátek plné sociopatů, násilí, vulgarit a sexu si to rychle získalo moji provinilou pozornost. S nástupem anachronismů, dramaturgické bídy, uvědomělého dua kriminalistů Jaryn & Pepek a melodramatických projížděk na vozíku v dešti však o ni zase postupně přišlo. Tohle by se za komunistů nestalo, viďte, pane Svobodo.. (10.03.2021)

Zpětně se Sametoví vrazi mohou jevit jako ideální zrcadlo k seriálu Devadesátky, protože film sleduje příběhy vrahů, zatímco seriál se více věnuje soukromí vyšetřovatelů. Film má tu výhodu, že režisér Svoboda byl u některých soudních přelíčení osobně, žil tu kauzu z první ruky. Nijak ve svém filmu nebilancuje, nehodnotí, ale nabízí pohled na ono antické drama od samého začátku. Pro jeho herce, zejména pro Dlouhého, to byla vysloveně zajímavá příležitost vykreslit Hrubešovu cestu od URNy na vozík a posléze do vazby. Výjimečné negativní ženské postavy měly možnost sehrát Benešová s Veselou (dnes Bendovou). Jinak Svoboda vsadil na jistotu a zopakoval spolupráci se svým týmem z filmu Udělení milosti se zamítá. Byla to doba, kdy slizáky hrával výhradně Vondráček a vrahy čtverák Dolanský. A bohužel i tento film ČT zmršila několika paralelními sestřihy (rozdíl se uvádí až o půl hodiny), takže už nikdy nebude jasné, kdo jakou verzi viděl, přeci jenom po letech míchání různých distribučních kanálů je v tom akorát guláš. (17.02.2009)

"Sametoví vrazi" ma príjemne prekvapili. Aj keď je to celé nasnímané viac menej televíznou kamerou vtiahlo ma to do deja. Sledovať počínanie trojice povahovo rozdielných týpkov, ktorí chladnokrvne, bezcitne likvidujú svojich oponentov a konkurenciu, bolo hodne zaujímavé. Vykreslenie ich charakterov zvládli tvorcovia tohto film na jedničku. Taktiež aj herci v hlavných úlohách sa posnažili. Michal Dlouhý ako hlava vražedného gangu bol výborný, a Jan Dohanský čo by psychopatický zabiják Ludvík Křížek ešte lepší. **** (24.01.2008)

První dvě třetiny filmu jsou až překvapivě dobré. Na české poměry se nevídaně často stříhá, mění úhly kamery a i ten příběh je dost povedený. To se již bohužel nedá říci o třetině závěrečné, ve které zřejmě tvůrci chtěly dohnat vše co v prvních dvou nebylo a tak je tato část filmu vyplněna všemi nešvary současného českého filmu. Být vrazi tak o čtyřicet minut kratší, jednalo by se po delší době o domácí snímek, kterému bych možná i byl ochoten dát čtyři hvězdičky. Jo a abych nezapoměl. Z Jana Dolanského se opravdu začíná stávat velice zajímavý herec. (11.01.2005)