Jak básníci neztrácejí naději

Ach jo, zase česká komedie, která upoceně nuceným způsobem reflektuje dobu. Kde jsou ty časy, kdy se komedie smály životu a nebyly jen o tom, že se život směje nám? V 21.století bylo takových jako šafránků.. Kdyby se poslední pojednání o poetickém sexuálním loudilovi scvrklo do třicetisekundové reklamy, v níž by moje Teta v Mazdě popíjela Starobrno, svět by o nic (krom dalších vyčpělých Básníků) nepřišel.. (08.04.2013)

„Cudzím nedávajú informácie.“ – „Ale ja nie som cudzí.“ Mám rád štvordielnu „básnickú“ sériu (1982 - 1993). Niektoré časti sa nevydarili tak, ako ďalšie, ale spoločnými silami to niekedy viac a niekedy menej dokopali do príjemnej, poetickej a hravej atmosféry, ktorá akoby mimochodom hovorila o dosť dôležitejších veciach. Najmä o dospievaní, medziľudských vzťahoch a o tom, ako starnúci človek vníma svet okolo seba. V roku 2004 sa básnici Štěpán (Pavel Kríž) a Kendy (David Matásek) vrátili. Zasa starší a ešte o čosi viac ubitejší životom a žitím. Ale stále nachádzajúci poéziu v každodennom priemernom živote. Zas a znova sa to okolo nich len tak hemží ženami všetkých vekových a farebných kategórií, nechýba ľahká erotika. Bohužiaľ, AKO BÁSNICI NESTRÁCAJÚ NÁDEJ sa nesie v pochybnom duchu fádneho scenára, slabších dialógov, trápne zbytočných figúrok (Mareš, Sklenaříková) a hercov, ktorí nemajú čo hrať (Zedníček, Somr). V takejto konkurencii sa ustavičná prítomnosť reklamy (pivovarnícky priemysel, farmaceutika) zrazu javí byť ešte tým najmenším problémom. Napriek tomu pokladám za dôležitejšie, že tvorcovia vôbec do päťky išli a že neskackajú na mieste: hrdinovia, ktorých dôverne poznáme a máme radi, zostarli a my s nimi, zmenili sa nielen ich názory a pohľady na svet, ale aj tie naše – v takejto spoločnosti sa vždy cítim dobre (viď. o tri roky mladší ROCKY BALBOA). Naprieč snímkou sa napriek množstvu záporov nesie akási „smutná dospelosť“ – a ja ju pod 60% spadnúť nenechám s tým, že dovidenia (dúfajme) o ďalších dvadsať rokov. (02.02.2008)

Nebýt příšerných reklamních vsuvek, které jsou neuvěřitelně nucené a nesourodé, jsou to Básníci kráčející v té nejlepší tradici celé série. Asi vůbec nejlépe z celé "ságy" vyšlo duo Štěpán-Kendy – jejich sarkastický kámo-homo-vztah mě opravdu upřímně rozesmál. A vůbec... je to prostě příjemně nahořklá podívaná a pevně doufám, že to tímhle končí a nezačíná. Jako básnické rekviem opravdu slušné. (03.08.2005)

I navzdory faktu, že se jedná o již páté pokračování, film nepostrádá vtip a určitý půvab. Ale všechno to zachraňuje Kendy (ten je v tomto díle možná největší bourák) a možná ještě pěkné dvě ústřední písničky a pohřbívá spousta reklam a Leoš Mareš, který by si za svůj výkon zasloužil nakopat do nejmenované části těla. 50%. (21.10.2005)

Všechny předešlé díly básníků měly co do sebe. Vždy jsem si na každém z nich jednotlivě našla něco pozitivního a s tím se také dalo celý ten film prožít. Tento film jsem pouze přežívala. Škoda, že někdy už tak zdařilou sérii filmů zkazí ten poslední, kde jsou herci už starší a není to už ono. A pokud si vy básníci z ČSFD nechcete zničit iluzi z těch filmů předešlých, tak se na tento ani nekoukejte. (29.12.2013)