Mládí

Asi tentokrát hodnotím dost neobjektivně, ale to proto zklamání!! Poprvý jsem to viděl pár let po dvacítce a nějak mě urazilo ,jak se mi tu už zas ,někdy s vážnou,někdy s rozjuchanou tváří,snaží někdo lacině vnucovat ,jak ten život nám mladým tak nějak plyne. Teď po patnácti letech jsem si to pustil znovu jestli jako nekřivdím dílu.- Nemůžu si pomoci,ale doufám že Kurt Cobain by na tohle ,,jako že sonda do duší moudrých ale přesto opuštěných" z vysoka.... Alespoň já si ho tak pamatuju. (08.05.2009)

Krasny spletenec zivotnich udelu mlade sestice obyvatel Seattlu zijicich pod jednou strechou, ale v rozdilnych bytech. Mladi je krasna vec a kdyz je ukazana prostrednictvim dobrych hercu, kteri se predvadeji ve forme, kterou jim dovoli kvalitni scenar. Divak se muze tesit na romanticke ci milostne sceny, humorne situace, dramaticke zapletky a zadostiucinujiciho vyvrcholeni. 80% (09.08.2010)

Když se Bridget Fonda po svém rozhoduje, zda zavolá nespolehlivému „příteli“ a zároveň samolibému rockerovi, musel jsem souhlasně pokyvovat. Díky Cameronu Croweovi tu máme komické i ty méně úsměvné (až smutné) epizody ze života několika lidí, kteří žijí zatím hlavně sami pro sebe v jednom domě v Seattlu. Crowe jejich generační výpovědi dělí do několika kapitol, těží z přesvědčivých hereckých výkonů, poměrně uvěřitelných partnerských situací, lehké ironie, výborně napsaných dialogů i monologů. Jen škoda, že se mi postavy nedostaly víc pod kůži.. (26.11.2013)

Máte-li rádi grunge, budete štěstím bez sebe, neboť máte možnost vidět Soundgarden, Pearl Jam a Alice In Chains živě v Seattlu, zážitek vám snad zkazí jen discotanec hlavních představitelů na výše zmíněné kapely. Takhle naivně už naštěstí film jinde nepůsobí, sálá z něj pohoda, a dobrá nálada, tu vám občas zmrazí jen tápání hrdinů a hledání odpovědi na jejich nejistoty. Do svého pomyslného žebříčku nezapomenutelnýh filmových okamžiků si řadím scénu, kdy Kyra Sedgwick po své cestě hledání sebe sama stane ve dveřích své lásky, a Campbell Scott ji objímá se slovy "What took you so long?" Tenhle nádherný nostalgický okamžik v sobě nese posmutnělou připomínku toho, že i když se zdá, že je pozdě na návrat, je třeba se bít, co když oba smutně hledí na hvězdy, a přemýšlí o sobě, a život jim utíká mezi prsty? (09.07.2007)

„Have fun. Stay single.“ Některé filmy si je lepší pamatovat jenom na základě prvního zhlédnutí a nevracet se k nim. Singles pro mne holt nebudou stejně oblíbenou vztahovou poradnou jako Annie Hall nebo Když Harry potkal Sally, jimiž se Crowe zjevně inspiroval (fragmentarizované vyprávění, paradokumentární promluvy do kamery). Ten film především kvůli neobratné vyprávěcí konstrukci nedrží pohromadě. Příběhy žádného z páru se kvůli neustálému přerušování a nesmyslnému dělení do kapitol nikdy pořádně nerozjedou. Jednotlivým segmentům na druhou stranu chybí jednotné téma a výrazná pointa, aby film fungoval jako soubor esejů, když už nefunguje jako román. Neblahý vliv na rytmus vyprávění mají zcela nadbytečné dějové linie vedlejších postav, Debbieho a Dicka, které jsou jen zábavnými karikaturami a s realitou mají ještě méně společného než Janet, Steve a Linda. Podobně jako jednoduchým fraškovitým humorem si Crowe vypomáhá hudbou, jejíž časté užití se dost nešikovně snaží motivovat tím, že Steve byl na vysoké DJ (což je zároveň jediný jeho rys). Kvantita podobně neobratných scenáristických berliček, vyplývajících z toho, že autor potřebuje postavy narychlo dostat do určité situace/postavit před určité dilema, s přibývajícími minutami narůstá (nucený přechod k dramatu po autohavárii), aby vyvrcholila v utahaném finále, napěchovaném těmi nejlacinějšími romcomovými klišé. Přes nekonzistentnost v chování postav (Dick možná nakonec až takový „dick“ není, Janet se oproti Debbie nechová tak povrchně, aby působilo přesvědčivě její odhodlání nechat si zvětšit prsa), užití určitých vyprávěcích postupů (Dick začne například do kamery mluvit až těsně před koncem, protože Crowe nevymyslel lepší způsob, jak nás zpravit o tom, co se stalo s Debbie) mají Singles své světlé momenty, dovedou trefně popsat pocity člověka procházejícího nelehkým životním obdobím a lépe než jiné filmy si uvědomují, že „singles“ nutně neznamená žít sám. Jde spíše o jisté mentální nastavení. 60% Zajímavé komentáře: Lima, Nathalie, Leoric (10.11.2007)