Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na televizní obrazovku se vrací klenot dramatické tvorby – televizní adaptace jedné z nejznámějších a nejhranějších her A. Jiráska, jehož díla ani v časovém odstupu neztrácí nic na své působivosti a sdělnosti. Vzniklo líbezné a moudré dílo s pozoruhodně vystiženou atmosférou realisticko-pohádkového motivu samotné předlohy. Zobrazuje něco z národní české povahy, tu poddajnost a posluhování vrchnosti, ale i rebelující duch a touhu po svobodě. Zachycuje mistrovství celé řady nejvýznamnějších herců té doby. Vznešenou a krásnou kněžnu si zahrála V. Fialová, coby hrdého a statného mlynáře můžeme obdivovat R. Brzobohatého. Přesnou charakterizací své postavy vyniká J. Pivec v roli pana vrchního ze zámku, skvělou dvojici vytvořili herecké legendy Z. Štěpánek a J. Kemr v postavách vodníků Ivana a Michala. Manžele Kláskovy si s temperamentem sobě vlastním zahráli V. Menšík a I. Janžurová, muzikanty B. Záhorský a R. Deyl, Haničku mladičká J. Obermaierová, bábu doyenka L. Dostálová a R. Lukavský učitelského mládence Zajíčka... Televizní Lucerna v režii F. Filipa měla premiéru na Štědrý večer roku 1967 a každá repríza jen potvrzuje, že jde o vynikající inscenaci. (Česká televize)

(více)

Recenze (47)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Nejznámější a nejhranější Jiráskova divadelní hra, navíc opravdu brilantně přenesena na filmové plátno. Jan Pivec jako vrchní ze zámku (a organizátor všeho možného i nemožného) byl ale stejně o kapánek lepší a výraznější než ty ostatní. Co je tady tohle to? No, kdo je sem? Jo tak to jo, to jo. Votrubo..! Co se zase šklíbíte? Že vás dám zavřít..? Hergot to si odskáčou aj. opravdu výborné krátké slovíčkaření v podáni tohoto mistra. Ale pak tam byli také opravdu skvělý vodníci Michal a Ivan v podání Josefa Kemra a herecké legendy Zdeňka Štěpánka, pro kterého to bylo zároveň poslední vystoupení v televizi, protože rok poté a po svém posledním filmu Maratón kde ztvárnil Generála Schwarze zemřel.. Televizní zábava a vůbec filmy té doby byly na velkém vzestupu a vrcholu. Skvělá a velmi pohodová televizní inscenace, všem kteří rádi klasiku. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Klasická televizka zlatých 60. Pietní převyprávění klasické báchorky, která je tolik podobná Snu noci svatojánské. Janžurové ta Klásková vydržela mnoho a mnoho desetiletí, stejnou roli hrávala ještě po roce 2000 na Národním. Co se týká úprav kolem Zajíčka a jeho Dorničky, tam poněkud nezapadá Lukavského věk (přeci jen téměř padesátiletému herci těžko uvěřit problémy kol kasací) a slova, které by měl adresovat své milé, jsouc přeneseny k Haničce a toliko postrádají své prvotní kouzlo. Nicméně, text je to nesmrtelný a zaslouží si pozornost v každé úpravě. ()

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Buď požehnána a žij na věky..." Jiráskova Lucerna o hrdém a nepoddajném mlynáři i velkorysé paní kněžně budiž stále živa. Na divadle jsem ji viděl minimálně dvakrát a nikdy jsem nebyl zklamán. V tomto televizním zpracování se však Františku Filipovi podařilo vyčarovat vskutku pohádkovou atmosféru. Ač se velká část děje odehrává za večera, inscenace je po většinu času zalita světlem, které člověka doslova vábí, aby snil o časech, kdy se po českých jevištích i  filmové plátnu pohybovali takové osobnosti jako Vlasta Fialová, Jan Pivec, Radovan Lukavský. Snad každý z herců této inscenace by stál za samostatný komentář, mě ale svou energií doslova připoutala k obrazovce Iva Janžurová coby Klásková. Fakt pěkná dryáčnice :D ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Klasika. Jiráskův blízký vztah k prostým lidem a krajině, z níž sám pocházel, je tóninou, která trvale rozeznívá rozvážnou melodii jeho široce založeného díla. Lucerna není v tomto směru výjimkou, naopak se s odstupem času zdá, že právě v této jevištní hře se tehdy víc než padesátiletý spisovatel vrátil k bezpečným jistotám svého dětství, kdy se zážitek skutečně prožitý stejně jako vysněný mísí s tajemstvím krajiny, která se jednou provždy každému z nás zapíše do paměti jako představa domova. Filipova inscenace vytváří prostřednictvím televizní kamery jedinečnou atmosféru jako stvořenou pro uvolněnou představivost – hranice mezi realitou a fantazií jako by tu vlastně ani neexistovala, mnohem výraznější dojem zanechává až jakási hororová tajemnost šera a tmy, z níž se vynořují pohádkové bytosti. Galerie hereckých osobností předznamenává cosi o velikánech své doby: v popředí divácké paměti stojí bezesporu famózní Pivcova kreace zámeckého vrchního, Brzobohatého tvrdohlavý mlynář, hájící Haničku, svá práva i stoletou lípu, Kemrův vodník Michal se svými pentličkami a lidskou touhou po lásce, falešný panský dvůr i komičtí venkovští muzikanti. Nepomíjivý půvab Jiráskovy Lucerny vznikl ze skutečnosti, že právě v této hře, milované a vyhledávané už několikátou lidskou generací, dokonale splynulo povědomí domoviny, vlasti s bezpečím a sladkosti dětství. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Krásná filmová pohádka, od našeho z nejlepších spisovatelů 19. století. Příběh o povinnosti, robotě a vrchnosti ukazuje jak člověk lpí-li na svých zásadách a nenechá se zastrašit peklem ničemnosti vyhraje nad hloupostí a byrokracií. Prostředí je přímo pohádkové, vodníci, hejkal a světýlka obývající les a místa okolo mlýna, nebo zámečku v lese. Skvělý výkon Radoslava Brzobohatého a Jaroslavy Obermaierové v tomto milém českém původním filmu. ()

Galerie (22)

Reklama

Reklama