Tokijští kmotři

Vážně se bere jen když se mu to hodí, ale snad právě proto ukazuje okamžiky jak vystřižené z běžného života, kdy dokáže během jediné minuty dojmout, zamrazit i rozesmát. V nejnapínavější chvíli najednou vystřelí gag, který by se vyjímal v nejbláznivější komedii ze staré školy. A v neposlední řadě jsou tihle Kmotři i přes časové zasazení náladou až antivánoční příběh, který ale při projekci během prosincových svátků bere za srdce neuvěřitelně silně. Film jedinečný, naschvál jinaký a přitom univerzálně komunikující s divákem - a zároveň ho za nos tahající, protože z nejukřičenější postavy dělá postupem času tu nejoblíbenější. Důkaz, že Satoshi Kon byl jinde než další slavní tvůrci, které mám s anime spojené - a právě proto jeho předčasný odchod nepřestává mrzet. (05.01.2022)

Ač k té myšlence název svádí, nejedná se v Kmotrech o mafii (a když, tak okrajově), ale o trojici východních „mudrců“, přesněji tedy tokijských bezdomovců, přičemž Jezule nenajdou v chlévě, nýbrž v odpadcích. Příběh je to převelice tklivý se zapeklitou motanicí zápletky, naštěstí se ale nesnaží podojit naše slzné váčky přes míru — je totiž protkaný cynickým a neuctivým humorem. Neuctivě se tvůrci chovají i ke vzhledu svých postaviček, jež na klasicky krásném anime pozadí tvoří skoro reálné panoptikum, jež se svým vzhledem rozhodně nesnaží zavděčit. Zpočátku jsem byl mírně rozpačitý, ale to se srovnalo a ve finále jsem příběh bezdomovce, homouše, utečence a nalezence musel zařadit mezi ty skvělé. (19.09.2011)

Film: Zvláštní japonské anime, odehrávající se v současném Tokiu o vánocích. Bezdomovec, transvestita a mladá dívka najdou na smetišti malé novorozeně. Nejenže se o ně začnou starat navzdory tvrdému životu tokijských bezdomovců a odpadlíků společnosti, ale také pátrají po rodičích. Dojemný příběh, možná až příliš spoléhající na dojetí diváků díky uvedené kombinaci. Také je docela legrace, když Japonci zpívají Tichá noc a klanějí se Ježíšku. DVD: Trailer na tento a 7 jiných filmů bez jakýchkoliv titulků, anglické menu. (06.06.2022)

Trochu přeexponované ... na můj vkus. Neboť základy zápletky jsou záškodnicky (a soustavně) podkopávány nadměrně afektovanou prezentací. Alespoň ve mně její manýry vzbuzovaly lehkou nevoli, se kterou jsem bojovala prakticky po celou stopáž ... a jak se ve finále ukázalo - marně. I proto mě postupně začaly unavovat zvraty, které stavěly jednotlivé události do jiného světla - a ze všeho nejvíc jsem si přála, aby útrapy všech zúčastněných konečně dospěly k nějakému konci ... pokud možno zdárnému. Celkové rozčarování tak částečně přebilo sílu dějové linie - což určitě není výsledek, který by si "Tokijští kmotři" přáli. (11.11.2013)

Kon bol celkom figliar. Jeho Tokyo Godfathers to už nehrajú na poetiku ale na rozprávkovú dramédiu??? Asi. Každopádne príbeh trojice bezdomovcov v období zimných sviatkov je svižný, plný prekvapivých zvratov a neustálej reciprocity. Na to ako veľké a bezodné je Tokio uprostred zimy tú naši hrdinovia stretávajú staré známe postavičky pri každom ďalšom zakopnutí. Nepravdepodobnosť je hybnou silou celého príbehu. Rovnako aj náhoda. A naši hrdinovia sa v tom snažia korčuľovať a nájsť pritom rodičov nechceného bábätka. Vizuál a hudba sú parádne. Kon sa úplne hrá a je to z políčok cítiť. Takýto film som pekne dlho nevidel. Má to v sebe posolstvo, nejaké to haiku, humor a hlavne napätie. A sneží tam a mrzne tam a je to plné dobrých ľudí. Alebo aspoň ľudí z dobrými úmyslami, ktoré sa im nie vždy podaria. Už viem, čo budem pozerať na ďalšie zimné sviatky. (08.04.2021)