Studujeme za školou

František Smolík je pro mě hercem, kterej dokresluje mojí představu o tom, jak se (asi) hrálo kdysi na dívadle ještě před příchodem filmu. Myslím si, že tehdy herci přehrávali jak blázni, aby diváci vůbec poznali, že něco hrají. František Smolík, odkojen starou školou, proto ve svých rolích ztvárňuje pohoršení třeba tak, že strašlivě vyvalí oči, rozechvěje tváře i hlas a začne vyluzovat nějaké lamentace. Mladej Hrušínskej, Kemr a Filipovský.. jinak o ničem. (14.05.2015)

Film pro děti o kantorovi, který se z minus klauna změnil na plus klauna. Film pro děti,ale které? Ty současné by z toho asi vůbec neměli pojem, a ty někdejší musí nejspíš zastrašit nabubřelá naivita toho všeho, co se ve filmu odehrává. Jediné, co mě snad zaujalo, je porovnání "gymnaziálních" filmů českých a německých (předválečné doby). To, co se v Německu od počátku formuje jako tragédie, a často tragicky i končí, Češi dokáží sešvejkovat a proklamativně budit zdání, že o nic nejde. (Přitom se zde každoročně zabíje zhruba 50 dětí do 19 let - dívek je z toho jedna třetina.) Zkrátka: Marečku, podej mi pero a zmiz! (09.12.2017)

Taká úsmevná, ale pomerne naivná školská komédia o jednom učiteľovi, ktorého bolo treba napraviť. Príbeh teda slabší, no pozeralo sa na to celkom dobre, žiadna nuda. Hlavne som bol fascinovaný mladučkými hereckými legendami. Staromilské oddychové povyrazenie, na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (01.03.2020)

Vskutku inspirativní konfrontace (post)prvorepublikového a současného školství a vzdělanosti. Režisér Cikán se ve svém filmu, který stojí tak trochu macešsky ve stínu slavnějších komedií Jaroslava Žáka a Martina Friče, pokusil o vážnější tón, o jakousi širší kritiku zkostnatělého systému. Tedy všechno to, co tu tak okázale symbolizuje postava obávaného profesora Vlka, despotického příslušníka nepokrokového myšlení, ocitajícího se ve vlastní pasti poté, co je podroben svrchované kritice nejen od svých studentů, ale také od mladších kolegů, nazírajících na svět už jiným, moderním pohledem. Rozdíl mezi teorií a praxí, klíčový problém, který je ve filmu definován zkouškou praktických dovedností během letních prázdnin, zůstává diskutovanou otázkou napříč historickými obdobími do dnešních dnů. Seberealizace, ideály i nezbytná revolta a nepoddajnost jsou odznakem nejen studentského života, ale především lidského zrání, nabývajícího na významu právě v období malin nezralých. Za neutuchající popularitou tohoto filmu stojí zcela nepochybně také plejáda vynikajících hereckých individualit v čele s Františkem Smolíkem, Svatoplukem Benešem, Natašou Gollovou, benjamínky Hrušínským a Kemrem či sympatickou Stellou Májovou. Vzdělání je hodnotou nejvyšší a v čase trvalou, přestože Cikánův film nabízí pohled na události staré víc jak sedmdesát let. (04.10.2008)

Je šokující, že problémy s učiteli-neučiteli a nepoužitelností do hlav vtloukaného učiva v praxi byly takto pranýřovány už před druhou světovou válkou, a že se toho za uplynulého tři čtvrtě století ve vzdělávacím procesu příliš nezměnilo:) Jde o takovou slušně obsazenou, zručně natočenou a bez zádrhelů plynoucí komedii, jejíž závěr vás může jedině překvapit. 70% (23.02.2014)