Lovec jelenů

Strašně, strašně, strašně, strašně, strašně, strašně, strašně, ale fakt strašně dlouhé - to je největší (a v podstatě jediná) výtka k tomuto skvělému protiválečnému filmu. Seškrtat první polovinu na minimum, třeba bych se přidala k zástupu pětihvězdičkářů... a možná taky ne. Dobrá atmosféra, skvělí herci, spousta témat k probuzení mozkové aktivity. 79% EDIT: Při původním komentáři jsem se asi nechala poněkud strhnout zdejšími nadšenými reakcemi. Nemůžu s čistým svědomím tenhle film dát na úroveň svých vcelku oblíbených, když jsem se půlkou stopáže pronudila (ta svatba byla k nepřežití) a nijak mě neláká vidět CELÉHO "Lovce jelenů" znovu. Degraduji o hvězdičku: 69% (23.02.2009)

(1001) Nevím, jestli mě film opravdu neoslovil, nebo jsem se na něj jen dívala ve špatné náladě. Já jsem sice neměla špatnou náladu, naopak, měla jsem abnormálně dobrou náladu, a v tom to právě vězí: Má mysl byla asi na takovém obláčku, že za ní ani ta nejrychlejší a nejzbloudilejší kulka nebyla schopná doletět. (17.04.2010)

Napínavá a mistrně ovládnutá hra s očekáváním a dojmy. Dlouhý úvod prodchnutý decentními náznaky budoucího vývoje není vůbec na škodu, dovoluje divákovi lépe se sžít s postavami a intenzivněji vnímat náhlý a "brutální" střih do vietnamského pekla. Snímek se může pyšnit značně realistickým pojetím, což bez okolků přisuzuji na vrub přirozeného nasvícení, nehereckého (tudíž geniálně úsporného) herectví a improvizací zavánějícího scénáře (rozuměj obyčejného, ale silného). Cimino navíc skvěle pracuje s překvapujícím momentem, stejně tak s výraznou dokumentaristickou stylizací. Vilmos Zsigmont se pro změnu skví za kamerou. Ke všemu dobrému bych ještě mohl připočíst zásadní politický a lidský rozměr - aspekty, které od roku 1978 neztratily nic ze své výpovědní hodnoty a naléhavosti. Shrnuto a podtrženo, Lovec jelenů (artové válečné drama velkorysého civilního i metrážního rozměru) lze bezesporu zařadit mezi nejzásadnější díla světové kinematografie a je nepsanou povinností každého filmového nadšence nenechat si jej ujít, následně podrobovat analýze a přemýšlet nad ním. (05.09.2008)

Najviac ma bavila prvá hodina v Pensylvánii pred odchodom na vojnu. Tvrdá robota, svadba, pijakovanie, lov, všetko dýcha človečinou, kulisy a postavičky sú mimoriadne autentické a ešte k tomu rusínska (Lemko Hall!) komunita. V dobrom to dýcha starým českými a juhoslovanskými filmami. Akonáhle sa ale príbeh presunie do Vietnamu, je to hollywoodska fantazmagória niekde medzi Apocalypse Now a Rambo II. Prvá ruská ruleta je ešte celkom pôsobivá, ale to, že sa na to fixuje celý zvyšok filmu, je úplný bizár. Návrat domov a osudy po vojne už nemajú tú citlivosť a vierohodnosť prvej tretiny filmu a čím ďalej tým viac som pozeral na hodinky. Navyše celé to pôsobí dosť nesúrodo (strašne vidieť, že pasáž s ruletou pochádza z iného scenáru, ktorý sa odohráva v Las Vegas). Ale casting je úplne parádny! (11.09.2022)

Lovec jelenů, není pro mě film s klasickým příběhem, ale spíše velmi reálným sledováním osudu Michaela, kterému do života silně zasáhne válka ve Vietnamu. Film jako celek působí velmi silně, a vůbec ne filmově, což je asi jeho nevjětší deviza, protože tohle je jako kdyby Vám vyprávěl svůj příběh nějaký kámoš. Co však nechápu byla délka jednotlivých scén, třeba ta svatba, to bylo absolutně zbytečný zabít s tím cca 40 minut, ruská ruleta v podání předků našich stankářů byla taky zbytečně natahovaná. Jasně pro celkové vnitřní divákovo dozrání je to asi dobře, ale při sledování to chce fakt trpělivost, protože Lovec jelenů opravdu nikam nespěchá. (13.10.2013)