Millerova křižovatka

Filmy bratrů Coenů se vyznačují dvěma nepopiratelnými přednostmi - tou první je výsostná stylovost, tak patrná právě v Millerově křižovatce, v níž ovšem není úplně jasná hranice, která dělí epigonství a skládání pocty danému žánru od jeho parodování. S tím souvisí i druhá přednost tvorby bratrského dua, a totiž ona všudypřítomná nadsázka (vyjma jednoho jediného případu, totiž jejich filmové adaptace románu Tahle země není pro starý, kde by jakékoliv i stopové množství nadsázky udusilo esenci díla). Pro znevažující rastr se Coeni v tomto případě nerozhodli náhodou - mnoho základních děl hard-boiled žánru má už ve svém původním DNA obsažen zveličující prvek, vždyť třeba romány Raymonda Chandlera jsou psány v duchu nepřehlédnutelné nadsázky. Za nadsázkyplnou lze tedy označit i Millerovu křižovatku. A ona se tu tak kloubí vícerozměrnost ducha dramatu - tragédie si podává ruku s komedií. A právě osudový rozměr (geniální metafora s klouboukem unášeným větrem, jen to je lidský život) navozují bratři Coenovi ve svých filmech tak umně a rádi (vzpomeňme, jak s Jeffem Dude Lebowskim povívají poryvy osudu...Tom Reagan je vlastně tak trochu Lebowského dvojník, také jen stoicky klidný mlčky pozoruje, kam ho to osud naviguje, zásadní rozhodnutí učiní až v samém závěru. A žánrových souvislostí by se mezi oběma snímky jistě našlo víc.). Složit poctu právě noir filmům se navíc ukázalo jako velmi vizionářské, neboť neonoir detektivky slaví dnes velkou renesanci a jejich boom předznamenalo mimo jiných i sofistikované úsilí bratří v triku... (09.04.2014)

Klasická retro gangsterka se vším všudy co k tomu patří. A když je to navíc okořeněné špetkou černého humoru a výborně ztvárněnou postavou Toma v podání Gabriela Byrnea věřte, že se nebudete nudit. A to nesmím zapomenout na hudbu, která nešla přeslechnout a o kterou se postaral Carer Burwell. Ale stejně jsem si asi měla předtím toho Hammetta přečíst. A pánové, nezapomeňte na to, že: "Neexistuje nic hloupějšího, než chlap, který honí svůj klobouk." (11.09.2012)

Joelov, kde jeho v poradí, už tretí film, mi dal poriadne zabrať, aby som ho v kľude a bez stresov, dopozeral do konca, pozerať sa na debila, ktorý hrá na dve strany, nie je pre mňa zaujímavé, pokiaľ by si ho nezahral Ryan O'Neal z Barryho Lyndona, a nie Gabiel Byrne, ktorého v jednom kuse mlátia do brucha, až som si myslel, že sa pozerám na paródiu, úplne najlepšia pasáž z filmu, je v scéne, kde sa Albert Finney hrá na nezničiteľného muža - Terminátora, i taký strih, ma koľkokrát - znechucoval, postavy, ktoré mi nič nehovorili, aspoň, že som zazrel - Buscemiho, a večne kňučiaceho - Turturra. Sklamanie je tu ! Bratia vytvorili šialený guláš postáv, na ktoré mám chuť sa z vysoka... (23.04.2016)

S Coeny to mám těžký. Buď se mi jejich film hodně líbí nebo se mi pro změnu vůbec nelíbí a umírám u něj šílenou hrůzou. Takže pokaždý, když do něčeho jdu, je to strašnej risk a já nikdy nevím, jak to s tím filmem dopadne. Posledně jsem od nich viděl film Barton Fink a ten neměl chybu. Pak Opravdovou kuráž, která taky nebyla špatná. Mezitím období jako filmy Tahle země není pro starý, Bratříčku kde jsi, Fargo mi zase ukázala, že dokážou těžce otrávit náladu a roznuděnýho člověka dohnat prakticky k šílenství. Každopádně jsem to zkusil a teď už vím, že Millerovu křižovatku už nikdy nechci vidět. Nápad by byl, ale v tomhle případě jsem se sám sebe ptal, proč na to těch 110 minut koukám, co od toho pořád čekám. (05.10.2011)

Organizovaný zločin v době prohibice kvete, ten má odkrouhnout tamtoho, ten je ale domluvenej na ochraně od jiné bandy, která prst na kohoutku dlouho neudrží. Stylová pocta literární drsné škole je jedním z nejbezvýchodnějších coenovských kousků. Trošku se motáme do vlastní zápletky, trošku plácáme o ničem, nicméně herecky a zejména řemeslně (opravdu výborné akční scény) je to moc fajn. (25.09.2016)