Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Hrušínský jako prezident Emil Hácha v dramatickém příběhu březnové noci roku 1939, která rozhodla o vzniku Protektorátu. Dramatický příběh se týká osudové noci ze 14. na 15. března roku 1939, v níž byl prezident doktor Emil Hácha přinucen, aby svým podpisem legalizoval zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Autor scénáře J. S. Kupka pojal tuto historickou událost jako lidské drama člověka, který je postaven před rozhodnutí, zda vyhovět nacistickému diktátu, nebo riskovat krveprolití. V režii Pavla Háši postavu Emila Háchy jako svou poslední roli (v roce 1993) vytvořil Rudolf Hrušínský. S hereckým mistrovstvím v ní ztvárnil rozpor mezi povinností a svědomím jako velké lidské drama... Televizní film uvádíme jako připomínku neblaze známých událostí, které uvedly naši vlast na šest let do nesvobody – vznik Protektorátu Čechy a Morava. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (108)

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Pane prezidente, váš podpis znamená konečné řešení české otázky. Chci říct, definitivní mír." Záměr rehabilitovat pověst Emila Háchy, na kterého český národ delegoval své nečisté svědomí a nehezky mu po válce přezdíval "Hácha - Hitlerův brácha" je sympatický a svádí k nadhodnocování. A ožehavé téma podpisu německých požadavků zase k siláckým soudům a svérázným výkladům historie. Tomu bych se rád vyhnul. Jde o běžnou, statickou televizní hru a řekl bych, že není ani tak mimořádně napsaná jako zahraná. Promluvy postav jsou často podivně šroubované a proklamativní, abychom kromě právě probíhající situace byli srozuměni s předchozím vývojem a měli na paměti budoucí důsledky. Takže nemocný prezident Hácha, který sotva dýchá, například požádá lékaře o vodu, ale než se napije, vysouká ze sebe toto: "Jak se to stalo, že tady sedíme v pasti? Protože jsem včera v pět hodin nastoupil do vlaku; nemohl jsem nenastoupit, právě tak jsem nemohl říci ne, když mne v pomnichovském marasmu vytáhli z mé knihovny na Hrad. Celý můj život se skládal z nevyhnutelností, protože jsem ctil povinnost. Teď stojím před neúprosnou nevyhnutelností a ustoupit není kam." Teprve pak se konečně napije. ;-) Zkuste si to cvičně říct a pokloníte se Rudolfovi Hrušínskému, který i takto šroubovanou repliku podal uvěřitelně, civilně, jako by ho právě napadala. Jeho Hácha ještě není zcela zlomený nemohoucí stařík, jak ho často prezentují jeho příliš horliví zastánci a přeskakují tak několik protektorátních roků, které ho takto semlely. I hra si neustálým zdůrazňováním jeho nemohoucnosti vytváří jakési alibi. Podle mě zbytečně. Hrušínský, sám tehdy vážně nemocný a viditelně pohublý, šetří každým pohybem, krokem, gestem. Vidíme tedy, že Hácha není ve fyzické kondici. Ale myslí mu to výborně. Je v situaci, do níž se nikdy nechtěl dostat, ale když už v ní je, hledá co nejméně bolestivé řešení, jak ji uchopit. Vedlejší postavy jaksi zhuštěně reprezentují možné pohledy na věc, které Hácha musí před svým rozhodnutím zvažovat. Josef Abrhám představuje čapkovskéhoo lékaře-idealistu a nabádá prezidenta k vzdorovitému gestu s vírou, že zburcuje další mocné muže tohoto světa. Ministr František Němec je naopak pragmatik, ví, že na gesta je pozdě, chlácholí sebe i Háchu bagatelizací Hitlerových spádů a připravuje půdu pro vyjednávání s německým tajemníkem. Toho hraje Luděk Munzar, jako by spojil v jednu postavu obvyklý model hodného a zlého policajta. Od dobráckých slibů harmonického soužití Čechů s Němci po výhružky a vydírání zničením Prahy. Čtyřlístek našeptavačů doplňuje sluha Soběslav Sejk, symbolizující "prostý lid". Přesně ten typ "malého českého člověka", o kterém se někdy říká, že je "pracovitý, ale svině". Je to dobře vymyšleno, absence Hitlera IMHO není žádná historická bota, jak tu dvakrát zaznělo, ale výsledek správné úvahy, že Hitler by na sebe strhával nepatřičnou pozornost. Vynechal bych snad jen prostřihy do německých velitelských štábů, do komorního ladění hry nezapadají. 80% ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Pavel Háša a J. S. Kupka dali mladé České republice dvě silné inscenace o nelehkém období československých dějin. V obou také zářili Luděk Munzar a František Němec (a vlastně i všichni ostatní, kdo s nimi ať už v Noci Rozhodnutí nebo Generálu Eliášovi hráli). Jejich počin z roku 1993 je však především vedle hereckého pomníku Rudolfa Hrušínského pokusem o ospravedlnění činů doktora Emila Háchy v noci ze 14. na 15. 3. 1939. Nakolik odpovídá realitě, v podstatě nelze soudit - ostatně okolní komentáře, často se v obecné rovině odvolávající na historické prameny a profily osobností, o tom vypovídají dosti jasně. Ale historický realismus zřejmě ani nebyl cílem tvůrců - proč by jinak vytvořili sestavu Háchových "rádců" ve složení ministr zahraničí Chvalkovský (byť bez uvedení jména), osobní lékař "Čapkovského" střihu, a osobní komorník - "hlas prostého lidu"? I z interakcí všech postav je patrné, že inscenace měla nechat zaznít všechna "pro a proti" a nastavit zrcadlo i divákovi - viz moment, kdy Hácha v závěru děje přímo položí Josefu Abrhámovi otázku (zestručněně) "a co byste Vy dělal na mém místě"? Atmosféru ještě umocňuje Luděk Munzar jako Říšský ministr Meissner (dnešní terminologií ministr bez portfeje), který mrazivě osciluje od přátelských líčení mírového soužití s Němci v autonomním státu přes výňatky z Mein Kampf až po prachsprosté výhrůžky toho nejhrubšího zrna... k nimž sáhne ve chvíli, kdy i jemu samotnému začne jít "o krk", neb se osobně zodpovídá Vůdci za mezinárodněpolitické ospravedlnění anexe zbývající části Československa. Noci Rozhodnutí se jistě dá vytknout i určité narušování imerze dobovými záběry z filmových týdeníků zejména německé výroby, nebo se zbytkem zcela nesourodě koncipovanými poradami na štábu invazních vojsk. I určitá šroubovanost replik je neoddiskutovatelná. Ale pozitiva výrazně převažují. 80% ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Rudolf Hrusinsky /Spalovac Mrtvol, Diagnoza Smrti, Vesnicko ma Strediskova/ bol najuniverzalnejsi herec byvalej Ceskoslovenskej federacie. Uz si zahral aj Cisara Frantiska Jozefa I. vladol Rakuskej Monarchii v rokoch 1848 - 1916/ vo Vavrovom filme Evropa Tancila Valcik 1989, no a tuna teraz aj prezidenta Emila Hachu. A rovnako ako vo Vavrovom filme sa aj tuna preberaju skutocnosti osudnych udalosti marca 1939, ktory mal na Ceskoslovensko uz zname vplyvy. Trochu vadi absencia exterierov a prilis poznat kulisy, ale 70 minutova konzervacka uplynie hodne rychlo a Hrusinsky s jeho hereckym majstrovstvom stvarnil rozpor povinnost -svedomie. 89 % ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Závěrečná otázka Emila Háchy v podání Rudolfa Hrušinského je sice určena jeho doktorovi, kterého zde hraje skvělým způsobem Josef Abrhám, ale ve skutečnosti je adresována nám všem: A co by jste dělal (a ) na mém místě Vy ? V historii naší země nebyl nikdy žádný český prezident nucen udělat tak těžké hodnocení jak Emil Hácha. Neodpustím si teď věc, kterou možná některé lidi naseru, ale nemůžu jinak. Vést odboj z Mosky nebo Londýna je považováno za hrdinství, ale zůstat zcela osamocen v situaci kdy po naši zemi pochodovaly holinky záhuby a označit toto "zůstání" za kolaboraci ?? Ne to neberu, ani soudruh Gottwald ani pan Beneš pro mě žádní hrdinové nejsou, jistě ani pan Hácha nebyl žádný hrdina, ale on zůstal, stejně jako miliony Čechů a Slováků, kteří neměli připravené letadýlko na východ nebo západ. On zůstal a snášel stejně ponížení jako celý československý národ a to v mých očích není a nikdy nebude žádná kolaborace. Noc rozhodnutí považuju za jednu z nejlepších TV inscenací vůbec / i přes jednu historickou botu viz uživatel Tunner / , ve které naposled zazněl jedinečný hlas, který bych dokázal poslouchat celé dny a naposled zazářili ty krásné a ušlechtilé oči pana Hrušinského a já jen lituji, že "vyšší moc" nedokázala obdarovat pana Hrušinského stejně, jako on obdaroval všechny svoje filmové postavy - nesmrtelností ! ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Háchovo postavení se často srovnává s Benešovým, ale Hácha v ruce nedržel vůbec žádné trumfy. Němci chtěli jen jeho podpis , aby okupace byla právně krytá. Nikdo válku nechtěl, nikdo by se nás stejně nezastal. Bojovat se nedalo, nebylo se jak a čím bránit. Po Mnichově bylo už vše ztraceno. Ovšem to neubírá na lidském rozměru dramatu, rozhodnutí člověka dobrovolně vydat svůj národ do rukou katanů. Hácha, který se na žádost Beneše obětoval do funkce prezidenta doufal, že ho tato volba nikdy nepotká. Nezůstal ušetřen ani té volby, ani poválečného nařčení z kolaborantství. Naštěstí už ho nestihli lynčovat jako Svitáka na dlažbě pražských ulic. 90% ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Do Berlína provázeli prezidenta Háchu jeho dcera Milada, pracovník kanceláře prezidenta Kliment a ministr zahraničí František Chvalkovský. Hácha (Rudolf Hrušínský st.) také neutrpěl srdeční záchvat za přítomnosti šéfa Hitlerovy kanceláře Otto Meissnera (Luděk Munzar), nýbrž při rozhovoru s maršálem Hermannem Göringem. Jmenován není ministr (František Němec), podle okolností by mělo jít právě o Chvalkovského. Postavy lékaře a komorníka Kouby jsou z tohoto hlediska smyšlené. (Robbi)

Reklama

Reklama