Waterloo

Konečně! Konečně jsem našel historický snímek, který nastavil laťku tak vysoko, až se to zdá nepřekonatelné. Konečně jsem mohl docenit ruské filmaře ve vší své kráse. Na úvod se trochu poohlédnu za hereckými výkony. Christopher Plummer jako Wellington a můj oblíbený režisér Orson Welles jako Ludvík XVIII jsou opravdu vynikající, ale největší dojem na mě (překvapivě) udělal Rod Steiger, jemuž jsem postavu Napoleona věřil a věřil jsem i v to, že takový opravdu tento duchem velký, ale vzrůstem malý válečník byl. Hlavně v první půli platí, že každá věta od Steigera samotného je sugestivní. Než se přejde do akce, je hlavním tahounem právě on. Přejděme dále - stejně tak jsem věřil, že takto, jak jsem mohl vidět, bitva mohla skutečně vypadat. Aby také ne, když bez použití počítačů, tehdy neexistujivších, dokázal Bondarčuk natočit jednu z nejlepších davových scén v dějinách filmu. Během sledování se mi při tom tajil dech a přidávám se tímto k některým uživatelům, kteří tento fakt již ve svých komentářích zmínili. Technická kvalita, hlavně použití kamery, je stejně vynikající jako u již zmíněného Wellese (mám na mysli pochopitelně jeho nejslavnější dílo Občana Kanea). Scény snímané z letadla dělají dokáží v diváku vyvolat již zmíněné přesvědčění, že bitva je reálná. K podivení samotnému je fakt, že film ve své době propadl a znemožnil tak velikánu jménem Stanley Kubrick natočit svou verzi - mohlo to být jistě zajímavé. Ale nad tím nemá cenu přemýšlet, Kubrick byl autorem mnoha dalších veleděl a hlavně důležité je, že tomuto filmu uděluji pět hvězd hlavně za druhou polovinu - vykreslení bitvy samotné - a komentář zakončuji konstatováním, že bych tento film doporučoval a prosazoval jako učební pomůcku do dějepisu, tří vyučovacích hodin by mě líto nebylo. Taky bych ještě dodal, že je opravdu těžké napsat nějaký komentář, když to nejlépe za mě, a vlastně za všechny popsal velmi barvitě PaRi. Víc netřeba dodávat. Asi jen to, že stejně jako u mnou zbožňované Vesmírné odyssey či mnoha dalších filmů je Waterloo něčím, u čeho zapomenete na běh času. (15.02.2009)

Pro milovníky bitev luxusní záležitost, pro nás ostatní zajímavé ve své velkoleposti aneb Dva tisíce koní sovětského jezdectva to jistí. 1) K pochopení zobrazovaných událostí je třeba předem nastudovat historii bitvy, jinak se divák bude zmítat od jedné velkolepé scény ke druhé. 2) Film ve své době u diváků propadl - jasný důkaz toho, jak se divácká přízeň občas míjí s kvalitním dílem. Ovšem mě film taky moc nezaujal. Jako ilustrace historické události je ovšem skvělý. 3) Next to a battle lost, the saddest thing is a battle won. (17.09.2016)

,,Ještě smutnější než prohra v bitvě je vítězství! '' ----- Jo to byly časy, kdy na plac musel komparz velikosti armády... Dnes stačí dobrej soft, nabušené pécéčko a tým slušných grafiků... Závěrečná bitva byla vskutku velkolepá! Myslel jsem si, že jsem (také v závěrečné bitvě) v polských Křižácích asi viděl zatím nejvelkolepější (hranou lidmi) mlatu. Tohle to ale celé posunuje ještě někam dál. Škoda toho trochu nudného začátku, což je možná dáno i tím, že divák ví co bude a tak se těší... A opravdu je na co! Nebýt azbukových titulků během děje, člověk by to na ruský film vůbec neodhadoval! 4 kartáčové střely! * * * * (06.08.2017)

Čistý monumentalizmus. Klasický príbeh chýba. Prvú hodinu sa vymýšľa taktika a tú druhú sa spustí najväčšia neCGI bitka, akú som videl. Niektoré zábery a pasáže doslova berú dych a medzi tým prebieha, medzi dvomi veliteľmi, komorný súboj ideí na diaľku Ako sa dá vlastne niečo také urežírovať? Vidieť to v kine na veľkom plátne, tak si ešte dva týždne po projekcii odlepujem čeľusť od podlahy. 10/10 (20.10.2018)

Sergej Bondarčuk nezklamal a belgické bojiště zhusta zalidnil, aby ho následně patřičně vylidnil. Srážka tří velkých vojevůdců své doby skončila drtivou porážkou jednoho z nich a vzhledem k tehdy používané taktice byly lidské ztráty obrovské (ne, že by časem vylepšované postupy vzájemné inhumace tyto počty snižovaly). Dnešním dnem jsem uzavřel návštěvy tří časových období a tří různých bojišť a musím říct, že to byly smutné exkurze. Lidé jsou holt nepoučitelní. Filmaři se ovšem ve dvou případech vytáhli, a navzdory tématu mi způsobili kvalitní zážitek. Tvůrci snímku Waterloo mi nabídli v hrubých obrysech dokonalou interpretaci dějinných událostí (detaily už tak dokonalé nebyly, ale to je pochopitelné- čas tlačil a Waterloo by událostmi uživilo seriál), fantastický hudební doprovod i kvalitní herecké výkony. Pokud jde o vojevůdce (ne ty filmové), jednoznačně u mě zvítězil maršál von Blücher (s přispěním Augusta von Gneisenau), který mocně přispěl ke spojeneckému úspěchu ve věku třiasedmdesáti let, a to i v situaci, kdy žil v přesvědčení, že je těhotný a porodí slůně. / Poučení: Nechval dne před večerem. (15.04.2023)