Režie:
Sergej BondarčukScénář:
H.A.L. CraigKamera:
Armando NannuzziHudba:
Nino RotaHrají:
Rod Steiger, Christopher Plummer, Orson Welles, Jack Hawkins, Virginia McKenna, Dan O'Herlihy, Rupert Davies, Philippe Forquet, Gianni Garko, Ivo Garrani (více)Obsahy(2)
20. 4. 1814, Fontainebleau. Napoleon Bonaparte je po porážce u Lipska donucen svými maršály k abdikaci a nucenému vyhnanství na ostrov Elba. Odtud se ale po necelém roce vrací a nastává období posledních sta dnů jeho vlády. Období bouřlivé, které začalo obnoveným slibem věrnosti jeho bývalých vojáků, pokračovalo vyhnáním krále z Paříže a skončilo rychlým tažením do Belgie a závěrečnou osudovou bitvou u Waterloo. Italský koproducent snímku Dino de Laurentiis pojal záměr zadat tuto látku právě režisérovi Sergeji Bondarčukovi po zhlédnutí jeho velkolepého zpracování Vojny a míru – a Bondarčuk nezůstal své pověsti nic dlužen. Historicky věrné zpracování, epická výprava, dokonalé kostýmy, skvělý hudební doprovod Nina Roty a hlavně 17 000 statistů ve strhujícím zpracování samotné bitvy činí ze sledování tohoto filmu-monumentu skutečný zážitek. (Česká televize)
(více)Recenze (147)
Vskutku velkolepá a poctivá filmařina. Nejdříve jsem si posteskl, že Napoleona nehraje Herbert Lom, který ve Vidorově verzi Vojny a mír (tu Bondarčukovu paradoxně neznám) byl právě v této roli výborný, ale brzy mě Rod Steiger přesvědčil o tom, že on je ta pravá volba a jeho velmi uvěřitelné herectví si plně získalo moje sympatie. Jeho souboj s Christopherem Plummerem stál zato, ale šlo tu především o bitvu monstrózních rozměrů, ktetá nemohla žádného příznivce válečné filmové tvorby nechat chladným. Kvůli trochu rozvleklé zhruba první půli to na plný počet není, ale poctivé 4* jsou to každopádně. ()
Dávam štyri hviezdičky, pretože štvorici Bondarčuk, Steiger, Plummer a Rota, štyri hviezdičky patria. Uznávam veľkoleposť filmu, jeho historickú vernosť a veľkorysosť Dina de Laurentis, s ktorou bol nakrútený. Nie som fanúšikom historických veľkofilmov, takže bez pochybností uznávam jeho kvality, aj keď ma nadchol iba v niektorých detailoch. ()
Sergej Bondarčuk nezklamal a belgické bojiště zhusta zalidnil, aby ho následně patřičně vylidnil. Srážka tří velkých vojevůdců své doby skončila drtivou porážkou jednoho z nich a vzhledem k tehdy používané taktice byly lidské ztráty obrovské (ne, že by časem vylepšované postupy vzájemné inhumace tyto počty snižovaly). Dnešním dnem jsem uzavřel návštěvy tří časových období a tří různých bojišť a musím říct, že to byly smutné exkurze. Lidé jsou holt nepoučitelní. Filmaři se ovšem ve dvou případech vytáhli, a navzdory tématu mi způsobili kvalitní zážitek. Tvůrci snímku Waterloo mi nabídli v hrubých obrysech dokonalou interpretaci dějinných událostí (detaily už tak dokonalé nebyly, ale to je pochopitelné- čas tlačil a Waterloo by událostmi uživilo seriál), fantastický hudební doprovod i kvalitní herecké výkony. Pokud jde o vojevůdce (ne ty filmové), jednoznačně u mě zvítězil maršál von Blücher (s přispěním Augusta von Gneisenau), který mocně přispěl ke spojeneckému úspěchu ve věku třiasedmdesáti let, a to i v situaci, kdy žil v přesvědčení, že je těhotný a porodí slůně. / Poučení: Nechval dne před večerem. ()
Impozantní bitevní rekonstrukce od nadšenců, o tom žádná, ale jako svébytný film tolik neobstojí - výstavba před střetem se vleče, nejste-li předem v obraze a chcete se zorientovat v konfliktu, charakteru a motivaci jednotlivých postav vojevůdců, nahlédnout do mocenských poměrů, velká spokojenost vás tu nečeká. Jinak solidně obsazená a pěkná cesta do doby, než staré romantické představy o válce nadobro smetl tvrdý efekt průmyslové revoluce. ()
Vynikajúca výprava a snaha o verné zobrazenie bitky pri Waterloo verne krok po kroku. Škoda, že nebol Napoleonov návrat z Elby rozpacovaný viac, ale chápem, že hlavným cieľom bolo len divákovi ukázať poslednú bitku napoleonskych vojen. Ono totiž ten návrat je absolútnym víťazstvom charizmy a autority. Dobiť Paríž bez jediného výstrelu a ako tu máme možnosť vidieť, keď sa Napoleon spýtal: „Kto z Vás chce strieľať na svojho cisára“ a maršál Ney dal pokyn „Páľ!“ a vtedy nikto nevystrelil, to sa v dejinách nikdy nestalo a asi ani nestane. Nevystreliť na priamy rozkaz nadriadeného sa mohlo trestať aj trestom smrti. A predsa teda ako je možné, že sa zo stoviek namierených pušiek nevystrelila ani jedna, za to z hrdiel sa ozvalo :“Nech žije cisár!“ To je skutočne obrovský príbeh. Ale späť k filmu. Herecky priam majstrovsky vyčnieva Christopher Plummer, jeho Wellington je nesmierne sympatický, zahraný s tou anglickou ľahkosťou a eleganciou. A pritom je to Kanaďan. Naopak, Rod Steiger ako Napoleon mi nesedel na 100%. Snaha tam bola,ale aj ten scenár robí z Napoleona skôr despotu než človeka, ktorý svojim duchom každého predčil a strhol. Bitka ale spracovaná vynikajúcim spôsobom, možno pre nezainteresovaného diváka histórie dosť nudná, ale tento film je venovaný práve predovšetkým znalcom a fanúšikom dejín. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (14)
- Během natáčení se při pádu z koně osklivě zranil John Savident. (Pompaj)
- Robert Rietty předaboval zhruba 80 herců včetně Jacka Hawkinse (gen. Picton). (Karlos80)
- Komparzisté, představující britské jednotky, při natáčení útoku kavalérie opakovaně panikařili a opouštěli formace. Když selhali veškeré pokusy, jak je uklidnit, včetně přesného označení prostoru, kam až se mohou jezdci přiblížit, musel režisér danou scénu prostě vypustit. (Pompaj)
Reklama