Harry Potter a Kámen mudrců

Nejsoučasnější globálně úspěšná pohádka pro děti a dospělé bez rozdílu balancuje na rozhraní vcelku invenčního díla s poměrně slušnou literární předlohou a standardní hollywoodskou produkcí. Syžet sice nese určité prvky racionální spekulace, ale omezovat ho pouze na literární a filmovou rutinu by bylo nespravedlivé. Zřetelnější slabinu vidím v něčem jiném: typickou pohádku - a k ní má POTTER žánrově nejblíž - charakterizuje jasně vymezené černobíle (zřetelně) oddělené dobro a zlo. A věc by vyžadovala jasnější kompozici příběhu směřujícího od úvodu k jednoznačnému závěru. Ale ani pak v současném kvalitativním standardu tvorby pro děti a mládež neztrácí POTTER zcela své kouzlo. Je otázka, nakolik bude přitažlivé či mámivé pro ty, kteří přijdou během času po nás. (17.09.2007)

Otrocká, nenápaditá a rutinní adaptace, která má nevděčný úkol se celou první polovinu topit v otrockém, nenápaditém (jaká škoda vzhledem k magické povaze) a rutinním představování postav i světa. Není tomu moc co vytknout, ale je to také naprosto bez invence či vlastního nápadu. Ostatně jako většina Columbusových snímků. Jediná originálně natočená scéna, zajímavý úhel kamera; prostě nic. Jak kdyby to točil robot, stránku po stránce. A prodloužená verze je horší o to, že scény navíc jsou nejen úplně zbytečné, ale jsou nemlich tak rutinérské jako všechno ostatní. Obsazení dětských herců se docela vyvedlo, herecky je to horší, ale přeci jen se to pomalu lepší s každým následujícím dílem. Dospělácké "křoví" je bez výjimky skvělé. (21.11.2010)

Nepříliš rozsáhlá kniha nejúspěšnější vykradačky posledních několika desetiletí, nicméně famózní kompilátorky a hlavoložky J. K. Rowlingové se dočkala zjevně nadšeneckého zpracování. Režie Chrise Columbuse (nebo Columba?) působí v dětsky naivním a "světlém" prvním díle ve stejném duchu jako dětská zábavka před spaním Hobit před hexalogií Pán Prstenů, a narozdíl od druhého dílu je to trefa do černého. John Williams vystačí s omíláním hlavního tématu, takže se nedá poznat, že zbytek soundtracku (jak už je u něj obvyklé) toho nemá moc co nabídnout, Danny Radcliffe a ostatní herci skoro i vypadají na svůj knižní věk, a vůbec je to takové příjemné pokoukání. 70% PS: Jak "Snape" začaroval Harryho koště, když je v Rowlingovic světě lidským kouzelníkům zapovězeno čarovat bez hůlky? (04.11.2005)

Ach, dnes už to je jen takové nostalgické ohlédnutí, jak byl maličký Daniel tehdy roztomilý. Film samotný je takový starosvětský, přiškrcený a na opravdu působivé scény velice skoupý. Herci nic moc, jako by se teprve rozehřívali, ačkoliv zase to má plus v tom, že nedochází k příšernému karikování, jako se tomu později v sérii bude dít. (To, co dělají Dursleyovi v pětce, to snad nemůže nikdo myslet vážně. Tady to ještě jde skousnout.) Adeptem na pochvalu v mých očích zůstává pouze Alan Rickman alias Srabus, který tady nastavil laťku a tu si drží napříč všemi filmy a je prostě k zulíbání. (07.06.2010)

Po záplavě rozporuplných názorů jsem usoudil, že nejlepší bude od tohoto filmu raději nic moc neočekávat. Takže jsem k němu tak i přistupoval. A asi i díky tomuto faktu mohu konstatovat, že jsem nebyl zklamán. Jistě, film je primárně určen výrazně mladšímu divákovi, než jsem já (i když asi v každém z nás je ještě kus dítěte), takže děj tomu víceméně odpovídal. Nicméně líbily se mi poměrně slušné triky, vydařené interiéry i exteriéry, zápletka je sice jednodušší, ale nijak výrazně to není na škodu. Postupem času filmu malinko dochází dech, leč přesto neklesne až pod snesitelnou úroveň. Myslím, že se u tohoto filmu může pobavit i mnohý dospělý. (15.10.2003)