Taková zvláštní rodinka

Vůbec jsem to nečekal, ale Royal Tenenbaums je jeden z nejlepších Andersonových filmů. Jeho předchozí Rushmore mě příliš nezaujal a tak jsem se trochu bál, že i Royal Tenenbaums budou postrádat většinu toho pozdějšího andersonovského rukopisu. Opak je pravdou. Formálně brutálně vypiplané od první vteřiny, herecky nabušené a nádherně stylizované. Ovšem není to komedie (a trochu se obávám, že jako komedie byl film ve své době u nás distribuován). Anderson natočil hravý film o depresi a poškozených rodinných vazbách. Zní to prapodivně, ale je to přesně to, co k jeho výrazovým prostředkům perfektně sedí. Ten nostalgicky dětský náhled na něco, co je ve skutečnosti smutné a tíživé, mě originálním způsobem oslovuje a jitří ve mně divácký i kritický zájem. 8/10 (20.01.2020)

(1001) Nevím, jak je na tom s mentálním zdravím Wes Anderson, protože na základě jeho filmů to člověk zcela posoudit nemůže (ale aspoň trošku to posoudit jde a pane jo), ale Owen Wilson určitě bojuje s bipolární poruchou a sebedestruktivní depresí celý život a pane jo. Mám proto velký problém film vnímat jako komedii a asi bych si i troufla říct, že tak snad ani není myšlený. Smysl pro humor tvůrce neurčuje žánr filmu. Já sama bych Tenenbaumy zařadila do kategorie "psychoanalýza až psychoterapie". Ti vnitřní démoni jsou více či méně viditelní v každém Wesově filmu, ale tady je ten materiál nejsyrovější, nejbolavější a nejnepříjemnější ke sledování. Když například koukám na jakýkoliv film s Lukem Wilsonem (včetně Pravé blondýnky), tak musím myslet na to, že našel svého bratra Owena po pokusu o sebevraždu a zachránil mu tím život, a každý film s Lukem Wilsonem mi tak zcela nevědomky zprostředkovává jisté trauma. Jak velké trauma mi tedy způsobí tento film, když svoje žíly otevírá napřímo? Ale možná moji optiku zkreslují moji vlastní démoni a většina diváků tak nejspíš vidí trochu jiný film než já, když si Takovou zvláštní rodinku pustí. Šťastní to lidé. (30.12.2020)

Taková zvláštní rodinka je plná takovýho zvláštního a hodně suchýho humoru, kterej sice občas pobaví, ale po většinu času jsem si jenom tak řikal, že tohle asi mělo bejt jako vtipný, ale na mě to nějak nefunguje. Zkrátka mě to moc nezaujalo a nezachránila to ani účast několika mejch oblíbenejch herců. (30.04.2006)

Skvělý film s výborným obsazením. Už podle názvu je jasné, že film bude trochu zvláštní a on také je a ne jen trochu. Film se rozhodně nesnaží být něčím čím není a snaží se hlavně pobavit což se mu daří. Je sice pravda, že film občas sklouzne do dramatičtějšího tónu ale po většinu času to je pohodová a dalo by se řící, že i optimistická podívaná. (06.05.2007)

Tajně jsem doufal, že to bude větší jízda, ale vyloženě zklamání nepřišlo. Film mě pobavil, přestože humoru tam nebylo zas tak moc. Na několik vtipných hlášek či situací si však divák příjde. No a k tomu na hodně kvalitní herecké obsazení, nejvíc mi asi sedl starý Tenenbaum v podání skvělého Hackmana, dobrá byla i "adoptovaná" Gwyneth Paltrow, zklamalo mě ale obsazení Billa Murraye, komediální potenciál mého oblíbence byl absolutně nevyužitý. Směrem ke konci pomalu začala filmu docházet šťáva a nakonec těch 109 minut bylo skoro až moc (přibylo vážných scén, které mě už nebraly). No, po Takové zvláštní rodince jsem se rozhodl, že od pana Andersona zkusím ještě nějaký film a dle zdejšího trendu jsem sám moc zvědavý, jestli se zařadím mezi nechápavé kritiky nebo hysterické obdivovatele. Tento jeho počin vidím na průměr. "Zachránil mi život, víte. Před 30 lety mě na bazaru v Kalkatě bodli nožem. Odnesl mě do nemocnice na vlastních zádech." "Kdo tě bodnul?" - "On." (12.02.2012)