Hříšný tanec

Když v roce 2009 opustil ve věku 57 let svět Patrick Swayze, stihl za sebou zanechat dostatek výrazných snímků. I přes existenci Ducha či původního Bodu zlomu od Kathryn Bigelow ovšem jeho nejvíce ikonickou rolí bezpochyby zůstal Johnny Castle z Hříšného tance. I proto, že většina dívek bezpochyby při sledování filmu toužili po tom být v kůži Baby a nechat se Johnnym chytit při zvedačce. S odstupem času se ovšem Hříšný tanec projevuje jako valentýnská stálice zcela právem. A film ani po 35 letech od premiéry nepřišel o neskutečnou energii, díky které dokáže plnohodnotně obstát i po téměř 4 dekád od premiéry a s nástupem každé další generace. Hříšný tanec splňuje přesně ty podmínky, které by měl hudební/taneční film mít. Parádní soundtrack a především energickou choreografii. Režisér Emile Ardolino se mohl spolehnout na choreografa Kennyho Ortegy (později zodpovědný za trilogii Muzikál ze střední) a i ten filmu dokázal dodat tu potřebnou energii, díky které prostě nestárne. Bez samotného Ardolina by ovšem jisté ikonické pasáže přeci jen vypadali tak trochu jinak. A Hříšný tanec by tak dost možná nebyl tím filmem, kterému je dnes snadné z jistých důvodů podlehnout. Překypující fajn atmosféra, která v sobě ovšem skrývá romanci dvou lidí z dvou odlišných sociálních poměrů, kdy se ze zakřiknuté Baby stane královna tanečního parketu. Swayze ani Jennifer Grey možná nepředvedli žádné oscarové výkony, v jejich výkonech byla ovšem cítit přirozenost, budování a především funkční chemie. Což je šokující především v momentě, kdy se člověk dozví, že se Swayze ani Grey ve skutečnosti při natáčení dvakrát nesnesli. Jednoduchá zápletka, která v sobě sice skrývá podzápletku o potratu či přísném otci, o tu fajn atmosféru ovšem film pořád nikdy vyloženě nepřijde. Hříšný tanec je tak esenciální feel-good podívaná, která je i přes svou banálnost a víceméně pohádkovost pořád neskutečně vtahující. A jakmile dojde na finále s Time of My Life (právem oceněnou Oscarem), propadnout sentimentu je více než těžké. Hříšný tanec možná nepatří mezi ty nejlepší romantické filmy všech dob, rozhodně ovšem patří mezi ty nejoblíbenější. A není se čemu divit. Film, který zároveň dokáže víceméně reflektovat dobu svého vzniku (i přes fakt, že se odehrává v 60. letech a dokáže i z toho lehce těžit) a přesto naplno obstát i po letech a získávat nové várky fanoušků. Neseďte v koutě a nechte se jednou za čas bezpochybnou energií téhle klasiky pohltit..... (12.02.2022)

Sympatie k niektorým filmom vo veľkej miere ovplivnia aj udalosti, ktoré sa pri pozeraní stali. Veľmi peknú noc som prežil pri sledovaní tohoto filmu (a ešte krajšiu po ňom) - ďakujem Lucia. Niektoré filmy v sebe majú náboj - burcujúci, spaľujúci a veľmi energický. Toto je jeden z nich. Milujem tú hudbu, milujem tanec a mám rád tento film. Úplným právom je to kult. Nostalgia je proste sviňa. 80% - nech nežerem. Huuuuuuuuuuuuuuungry Eyes!!! (21.03.2009)

Nezapomenutelný fenomén, kdykoliv a kdekoliv na zopakování. Pohádka o naivní dívce z dobré rodiny, která propadne pouličnímu tanci plného tření, ohýbání a kontaktu a především tanečníku Johnnymu. Pohádka řešící i mnohá sociální témata, která vlastně vůbec nemusela spatřit světlo světa. Látka nezaujala a studia se prakticky jen omlouvala. Nakonec vznikla, ovšem za mizivý budget (jen 6 milionů, tržby se přitom vyšvihly celosvětově na astronomických 217 milionů dolarů). Přesto jeden z důležitých poradců, který viděl hrubý sestřih, naznal, že by měl výsledek skončit v koši. Ačkoliv z nich byla na zkouškách cítit solidní chemie, ani duo Jennifer Grey a Patrick Swayze ze společné spolupráce příliš radosti neměli. Nakonec to zvládli i s Patrickovým bolavým kolenem, jednoduchým příběhem i s památnou replikou, že „Baby nebude sedět v koutě!“ Kouzelné. Nesmrtelných 85% (09.04.2006)

Nááádherný film pro romanticky založené jedince :-) Kdysi dávno na tom byla moje máma v kině a celé to pak mi a mojí sestře vyprávěla, když jsme šli z hor. No a pak to dávali v televizi a já jsem z tohoto filmu byla u vytržení :-) Líbil se mi příběh, výběr představitelů hlavních postav, hudba, tanec ... tak nějak všechno :-) (31.07.2012)

Letní romantická slaďárna, která má své kouzlo. A světe div se, dá se přežít (nikoli užít) i bez něžné polovičky po boku. Českým mužům byla Swayzem na dlouho nastavena vysoká laťka a u některých děvčic dokonce trvá dodnes. Navíc mám škodolibou chuť přihodit jednu hvězdičku za ten příšerný, ovšem vpravdě kultovní, původní český dabing. (14.02.2007)