Dracula

Coppolovi vyšel Dracula jen napůl, což v jeho případě znamená jasnou prohru. Dokázal vytvořit fascinující atmosféru všude, kam se jen kamera vrtne a pro diváka není problém se po pěti minutách v Transylvánii cítit jako v mrazivém lese. Nohy mu ale podtrhává pokus o živočišné pojetí příběhu, kde se v emotivních scénách přehnaně vzdychá a přechází tak do nepochopitelné perverznosti. Poutavý příběh tragické lásky pak získává povážlivé trhliny i kvůli tomu, že z herců se docela těžko dostávají emoce. Velmi překvapivě to platí hlavně o Keanu Reevesovi, jehož Jonathan je i přes pohnutý osud jen prázdnou, smutně hledící figurkou. Vedle solidního cynika Hopkinse a famózního Draculy Oldmana je tak královnou večera Winona Ryder. Mina je v jejím podání dokonale zbožňováníhodná bytost trhaná vedví cudnou láskou k Jonathanovi a zběsilou lačností po pánovi temnot. Ještě jeden problém Coppola příliš nezvládl a to triky. Jelikož se vehementně pokoušel vyhýbat CGI, měl si veškeré miniatury a posuvy obrazu pohlídat trochu lépe. Takhle totiž některé záběry vysloveně ruší. Dracula v důsledku není špatný film, ale i přes dokonalou atmosféru má průvodních negativ až příliš. (10.03.2007)

Dokonalé. Jsem rád, že stále existuje někdo, kdo dokáže (či dokázal) říct ne CGI efektům a pěkně postaru ale efektivně, dokáže "vykouzlit" efekty, které nejsou k smíchu. Myslím, že Coppola cítil, že k jednomu z nejznámějších příběhů všech dob, se spíše hodí starší efekty než počítače a já mu za to děkuju, protože právě díky tomu film získal jedinečnou atmosféru. Při sledování tohoto snímku mě kolikrát napadlo, proč se dneska takovéhle filmy netočí, načež můj spolubydlící řekl něco vcelku zajímavého: "To víš, dneska lidi zajímá spíše budoucnost a zapomínají na minulost." Na tom něco bude, kolik se dnes natáčí sci-fi filmů z post-apokalyptického světa? No nic, o tomhle zde nechci psát, chci psát o tomto dokonalém filmu, ale vše už bylo napsáno. Geniální Oldman, dokonalý Hopkins, "nevinná" a překrásná Winona, ještě krásnější (škoda, že po tomto filmu nějak zapadla) Frost a mladý a ještě neotesaný Reeves. Tihle všichni přispívají k tomu, že Dracula je opravdu poctivým filmem, který ukazuje, jak velký a geniální režisér je Coppola. Jeho další nesmazatelná stopa do dějin kinematografie. Už asi pátá. 100 %. (13.07.2012)

Znásilnění předlohy. Z přemýšlivého Arthura je úchylný podivín, ze živelné Lucy pomalu nadržená děvka, ze ctnostné Miny je nevěrná puberťačka a chladně racionální Drákula se chová jako nebezpečný maniak již od prvních minut (scéna, kdy tasí meč na krk Jonathana je přinejmenším divná). Van Helsing v knize budí respekt a úctu, ve filmu vypadá jako posedlý starý blázen a naprosto postrádá nonšalantní nádech své předlohy (těží pouze ze samotného Hopkinse). Tyto podivné postavy, které mi moc neseděly již před přečtením knihy (takové malé muzeum kuriozit), jsou tedy pouhou exhibicí samotného filmového díla a nikoli knižní předlohy. Často jsou ve filmu hrátky se stínem, který však v předloze Drákula nehází a též se zapomnělo (až na závěr) na hostii, jednu z nejdůležitějších částí protiupířího arzenálu. Děj se často odklání od předlohy (úvod, uvěznění Jonathana) a v některých momentech jsem nabyl dojmu, že snad sleduji úplně jiný příběh. Především "románek" Miny a Drákuly je trpkým poupravením děje. Fakt, že jde o pouhý výplod samotného filmu, by zas tolik nevadilo, ale tyto scény značně podkopávají jednu ze základních myšlenek knihy a sice absolutní věrnost tomu, koho milujeme (tento klíčový prvek knihy je vůbec ve filmu celkem často opomíjen a díky tomu není tak úplně jasné, proč některé postavy jednají jak jednají). To, kde se film a kniha rozcházejí, by vydalo na esej o několika stránkách a z některých zdejších komentářů jsem nabyl dojmu, že řada lidí, kteří zde hodnotí jako "věrné předloze", buď nikdy předlohu nečetli a nebo si z ní už naprosto nic nepamatují. Ale abych nekřivdil, několik scén je úchvatným převedením knihy, je jich však pomálu. Ve výsledku je každopádně Drákula F. F. Coppoly "pouhým" solidním gotickým hororem a především pak těžce nezvládnutou adaptací, u které by možná i šlo akceptovat změny v ději, kdyby ovšem v úvodu filmu nebylo hrdě proneseno Bram Stoker's Dracula... (10.07.2005)

Nevytříbená režijní fetiš, která svou špinavostí a nevyzpytatelností provokuje a překvapuje, nedovoluje se nechat přečíst a nakonec jediní, co si z toho máme odnést, je Coppolova důmyslnost a zalíbení ve vlastní profesi. A já jsem tím s postupem času víc a víc nejen smířenější, ale i spokojenější až nadšený. (04.09.2008)

Skvělé zpracování Draculy. Gary Oldman jako krvelačný hrabě Dracula, který se dokáže ještě zamilovat byl mysteriozní a charismatický. Krásná a křehká Winona Ryder jako Mina, elegantní Reeves jako Jonathan a vynikající Antony Hopkins jako Dr. Abraham van Helsing. Coppola se toho ujal opravdu bravurně. (19.09.2007)