Dracula

Tak tohle je zrejme nejlepsi film o Draculovi, ale kniha je lepsi no. Film ma v nazvu Bram Stoker a ve filmu o filmu vsichni rikaj, jak cetli knizku, aby to bylo co nejpresnejsi, ale spousta veci je jinak. Kdyz pominu fakt, ze je film dost uspechanej, aby se vesel do 120 minut a tudiz museli bejt zkraceny vsemozny zapisy do deniku, zkoumani Renfielda, planovani jednotlivejch zasahu proti Drakulovi, studovani, jednotlivy pomoci Lucy, pripravy a podobne, ktery jsou v knize, tak je stejne ve filmu dost nepresnosti. Hlavni a asi nejvetsi, je to, ze Dracula se o nakou Minu nijak zvlast nezajima, ale jede do Londyna kuli "potrave". Z Dr. Sewarda tu je fetak, kterej vypada silenejsi nez jeho chovanci, z Lucy nadrzena krava, Lord Holmood a Quincey Morris jsou ve filmu naprosto zbytecny a z Helsinga je takovej krapet posahanej dedek, co vsechno bez zbytecnyho okecavani rekne natvrdo, takze nema problem hned vybalit, ze se musi rezat hlava a podobne. Naproti tomu v knize byl on ten, kterej se snazil, aby vse bylo vyrizovano s co nejvetsim citem a s co nejmensim utrpenim. Takze oproti knize film pusobi krapet k smichu. Ale ted k hodnoceni samotnyho filmu. Vizualni stranka je naprosta bomba, takze film zaujme od prvni minuty a hudba je taky dokonala. Navic ma celej film skvelou atmosferu a prave diky ponechani v deji jen tech nejzasadnejsich okamziku je film i paradne sviznej, i kdyz neznat knizku, asi budu misty zmatenej. Co se tyce hercu, tak Hopkins postavu Helsinga prakticky zachranuje, Winona je v roli Miny skvela, Keanu nehraje spatne, ale vubec mi sem nesed a Oldman je tady naprosto dokonale charismatickej frajer. Tohle zpracovani Drakuly mam nejradsi, ale dat do nazvu Bram Stoker bych si netrouf. (11.08.2007)

K tejto klasike sa už za dlhé roky napísalo fakt v mnoho a preto si nemyslím, že môj komentár by mohol túto veľkú zbierku niečím novým obohatiť. Tak ako skoro všetci musím vyzdvihnúť herecké obsadenie, ich výkony, kostýmy, výpravu a gotickú atmosféru. Možno je na škodu, že som pred Coppolovým Drakulom videl známu paródiu Drákuloviny s Lesliem Nielsenom, pretože niektoré scény už tým pádom nemali svoju prvotnú ráznosť a nepredvídateľnosť. (08.10.2015)

Zase jednou se shodnu se svým oblíbeným uživatelem flankerem.27 - je to k uzoufání přestylizované a forma drtivě vítězí nad obsahem. To by ale tak nevadilo, protože znám dva podobné snímky, a to Ospalou díru a Společenství vlků, kde mi stejně studiový styl vyhovuje a oba filmy mi dobře sednou. Jenže Coppola nevypráví s tak ironickým nadhledem jako Burton a chybí mu i Jordanova poetika. V tom filmu je mnohem méně života než v průměrném upírovi. Připomíná to muzeum voskových figurín a je to bezemoční. Představitelé mužských postav jsou s výjimkou Hopkinse, který ale - jak trefně flanker.27 napsal - s tímhle projevem patří spíš do Drákulovin, a s výjimkou přehrávajícího Garyho Oldmana naprosto zapomenutelní, nevýrazní, a to včetně hvězdného Keenu Reevese. Winona Ryder sice typově odpovídá křehké viktoriánské krásce, ale u téhle herečky oceňuju mnohem víc role, kterými jde proti svému hereckému typu, jako je třeba postava drsné taxikářky v Noci na Zemi. Je jen málo námětů, které jsou tak provařené jako upírské příběhy, a snad žádná kniha neměla tolik zfilmovaných verzí jako Stokerův Drákula, takže si netroufám říct, kam do stupnice drákulovských filmů tenhle kousek zařadit, ale atmoférou a emočním dopadem se mi určitě víc líbila flankerem.27 doporučovaná verze režiséra Badhama z roku 1979, které jsem nadělil pouhé 3*, takže v tomhle případě musím jít ještě níž, i když co se výpravy a výtvarného provedení týče, má určitě Coppolova verze co nabídnout. Jenže ta romantika, kterou nabízí, mi přijde tak nějak otravná a pokleslá a jako horor to tedy nefunguje vůbec... Celkový dojem: 45 %. (09.09.2012)

Draculovo pachtění za milovanou bytostí (nejlépe přes cizí mrtvoly) mě nechalo chladným. Přestylizované, bez gradace a napětí, forma vítězí nad obsahem a výsledek mne velmi nudil. Celé je to takové teatrální a bezkrevné (u filmu o krvesajovi dost podstatný nedostatek), neživotní herci deklamují texty a tváří se jako by krájeli cibuli. Lidské postavy jsou pojaty tak, aby žádná velectěného (a značně teplého - co na něm Mina vidí) grófa nepřevyšovala, přičemž Hopkinsův Van Helsing by dobře zapadl do Drákulovin. Tenhle film je sled naaranžovaných obrázků, jenže film se má hýbat, mít v sobě život, není to stroboskop. S knihou  mimochodem má film společného velmi málo, navzdory přidrzlému názvu "Bram Stoker's Dracula". Většinu zásadních myšlenek a motivů knihy je naprosto pošlapaných a překroucených. Třeba pojetí Drákuly jako vrcholu potravního řetězce, proto je v knize tak rozebírán Renfield a jeho pojídání hmyzu. A co oddanost a věrnost v případě Miny, která svého snoubence následuje do neznáma a naopak Harkerova odvaha bojovat za ni i proti vlastnímu strachu a vzpomínkám. Nebo obyčejné přátelství. Když romantický horor, tak Panna a Netvor. A co se týče Drákuly, nejvíc se mi líbila verze s Lawrencem Olivierem coby Van Helsingem. Ostatně i česká televizní adaptace s Iljou Rackem (který podle mě odpovídá popisu v knize velmi přesně) je velmi dobrá. (23.10.2007)

Ačkoliv úvodní titulky hrdě hlásají Bram Stoker's Dracula, nepamatuji se, že by Stokerova kniha byla tak špatná, nudná a přeslazená. Téměř antihororová atmosféra Draculy hraje všemi barvami, transilvánský hrabě je poněkud gay a Copola klepe kamerou... Ať už jsou herci jakkoliv dobří a jméno režiséra jakkoliv blyštivé, tenhle film je zkrátka jen špatný. (27.12.2004)