Lví srdce

Rana emocna zanklodovka, postavena na starych dobrych liniach, akurat sa prestriedali herci a catering. Hviezdicku navrch davam, kedze v zavere sa slzam oddavam, co sa casto pri takychto bojovkach nestava, preto to z levieho srdca uznavam. vanDam hraje, place, mlati sa, je nasraty a nezmäkne, ani pred polonahou zenou a i ked, tak to neuvidime. Proste vanDam sa len tak neda a ked ma pomoct, tak ide do spiku kosti. Mlaticky su na celkom dobrej urovni (samozrejme neni na mieste porovnavat s Boykami, Jaami, Uwaisami a podobnej nadkategorii) rany stipu a v niektorch pripadoch su fer nekompromisne. Skvely hudobny hlavny motiv podkresluje druhy zaner , a tym je drama, rodinna drama, co je ako druha linka nenasilne kontrastna, ale funguje. A bla bla bla bla... (15.09.2016)

Napsal, zahrál a možná i málem režíroval. JCVD. Blbé dialogy v Žánklódových filmech si se zlomyslnou radostí vychutnávám vždycky, a když k tomu belgický kopálista přidá snahu o charakterní herectví, které se v jeho případě omezí na velmi nezvládnuté ztvárnění bolesti, kterou si jeho postava prochází poté, co ji protivník kousl do levého varlete, tak se za břicho popadám. Jean neumí zahrát ani to, když ho někdo nakopne. Místo toho se tam kroutí jako žížala s grimasou právě masturbujícího opičáka. Bezkontaktní choreografie bitek, ve které má Žán také prsty, je zklamáním, které v rovině nechtěné zábavnosti naštěstí vyvažují LA devadesátky se všemi módními nevkusy, které tak milujeme :-). A jako třešinka na dortu náš oblíbený opičák, Brian Thompson, který se sice s nikým nepere, ale jeho kravaťák s hlavou jako mikrovlnka potěší. 10% (14.11.2019)

Nostalgie jak svina, jeden z prvních filmů co sem viděl s Van Damme ještě jako mutující puberták na základce. A jak vidno u dnešních filmů natočených po dvaceti letech to určitou úroveň mělo. Minimálně souboje. Sám sem se věnoval několik let bojovým sportům a to co dneska servírujou aneb film Život je boj, tak Van Damme se svým kultovním snímkem Lví srdce, či Krvavý sport, může v klidu spát, je nepřekonatelný….) (09.09.2020)

Hodný strýček Van Damme na trase Džibutsko - New York - Los Angeles - Pocit viny - Odpuštění chytá dětské míče, pronáší lakonické věty a mlátí lidi za peníze.. Přiměřeně pitomé béčko, které může zaujmout lokacemi nelegálních zápasů, sexuální zdrženlivostí hlavního hrdiny (zřejmě toho měl do foroty od kluků z legie) a nulovou bilancí Jeana-Claudea v jeho tradiční disciplíně Roznožka (jen pro zajímavost, u Holé prdele na konci svítila 1). Klidně si myslete, že se ze mě stává plačtivá bába v klimakteriu, ale závěr mě dokázal přivést k mírnému citovému pohnutí.. (02.10.2017)

Lví srdce je parádní film! Opravdu parádní film! Neexistuje snad nic, co bych mu vytknul jako fanoušek Jean-Claude Van Damma. Snad mě jen jedna věc mrzí, že jsem tenhle film neviděl v mládí, protože tenkrát bych mu fláknul čistejch pět hvězd a vůbec bych nad tím nepřemýšlel. Dneska jenom za čtyři a to nad tím ještě musím přemýšlet. Původně jsem chtěl dát tři. Ale změnil jsem to, protože ten film, ať je jakýkoliv, si to prostě zaslouží. Jean-Claude Van Damme tu kvalitu střídal jak trenky s ponožkama, ale tenhle si udržel to určitý kouzlo, díky kterému Jean-Clauda mám tak rád. (21.10.2011)