Boj o oheň

O co by byl chudší filmový svět, kdyby se v něm před lety neobjevil Jean - Jacques Annaud? O hodně. Jasným důkazem toho je jeho v pořadí třetí a zároveň první velký film - Boj o oheň. Celý film má úžasnou atmosféru dobrodružných knih pro mládež s nádechem fantasy, i když jejich lyrika je tomuto vyprávění na hony vzdálena. Cynik by řekl, že se jedná o prolog z Kubrickovy Vesmírné odyssey, roztažený do sta minut. V akčních scénách je nebývale realistický (vlci), ani s erotickými scénami se moc nepáře (krom té poslední připomínají spíše páření opic). Zárukou přesvědčivě naturalistického vyznění jsou rovněž skvělí herci. Everett McGill, představitel především menších rolí zločinců, bouchačů a vypatlaných lampasáků, se zde dokázal výtečně vžít do postavy Neandrtálského člověka. Rae Dawn Chong (komu to jméno nic neříká - holka co pomáhá Arnoldovi v Komandu) jsem vůbec nepoznal a výtečný debutující Ron Perlman nechává spekulovat o Darwinově teorii, že by člověk skutečně mohl pocházet z opice. O nejlepším filmu z pravěku se mohou vést spory. Faktem je, že Boj o oheň je nejrealističtější, nejvýpravnější (scéna s mamutama je přímo omračující) a nejniterněji zobrazuje pouť nejen za ohněm, ale i za láskou a poznáním sebe sama. Jenom nečekejte romantiku Štorchových románů. Boj o oheň smrdí potem, špínou a spáleným masem z mamuta. 95%. (01.10.2008)

Nemůžu jinak, než dát 5 hvězdiček. Film jsem viděl několikrát a pokaždé mě dostal. Jak maskami, tak dějem, atmosférou, stylem natočení, prostě vším. Annaud je skvělý režisér, jenž mě ještě nikdy nezklamal a tady to platí dvojnásob. A k hercům jen tolik - McGill i Perlman jsou úžasní. Jakoby je vytáhli rovnou z pravěku... (04.03.2005)

Boj o oheň si zaslúži uznanie najmä za svoju originalitu a odvahu tvorcov pustiť sa do niečoho podobného, do niečoho, kam sa odvažujú iba animáky a to hlavne preto, že tie si môžu dovoliť nechať prehistorických ľudí a zvieratá prehovárať a dávať im inteligenciu a vlastnosti súčasnej generácie. Annaud nejde cestou zábavy, je však zrejmé, že si zopár vecí zjednodušil, ale dokázal tu definovať vlastný autorský štýl a témy, ktorým sa bude do budúcnosti zaoberať. Nie je jednoduché vymyslieť zmysluplný príbeh tam, kde nejde postavám o iný cieľ ako prežiť zo dňa na deň, napriek tomu je tu toľko zaujímavých epizód, že film nezačne nikdy nudiť. Boj o oheň je tak chctiac nechtiac film zložený zo samostatných epizód, dokázal však do naratívu dať spojovací prvok onoho boja o oheň a podľa možností aj vývoja vzťahov. Film už dnes pôsobí z hľadiska explicitnosti násilia dosť krotko, v súčasnosti by v záujme autentickosti bola táto látka určite nakrútená omnoho nekompromisnejšie. Ak si odmyslíme tie animáky, samozrejme... No a nedalo mi premýšľať nad tým, aká nesmierna zábava musela byť na placi. No a film by absenciou neopísateľnej tváre Rona Perlmana stratil dosť zo svojej pôsobivosti... (03.12.2018)

Dva dny mi trvalo, než jsem si utřídil dojmy z tohohle neortodoxního filmu - a hned pro začátek vzdávám respekt tvůrcům, jelikož natáčet podobnou věc muselo být dosti vysilující. Příběh se odehrává před osmdesáti tisíci lety, v době, kdy byl člověk obyvatelem jeskyní, řeč mu byla ještě upřena a největší starostí bylo udržování ohně. Právě o oheň naše tlupa po střetu s nepřátelskou skupinou přichází. Tři muži (nebo samci?) se vydávají na nebezpečnou pouť, aby nalezli oheň nový a donesli ho zpět k prosperitě svých druhů. Cestou dochází k nejednomu střetu s rozličnými zvířaty a jinými skupinami pralidí. Aby mohli tvůrci lépe pracovat se symbolikou a poselstvím filmu, ustupují od prehistorických faktů a staví vedle sebe tlupy v různých fázích vývoje člověka, což nic nemění na faktu, že srozumitelné slovo (kromě psaného úvodu) nikdy nezazní. Neartikulované skřeky, náznaky primitivní řeči, mimika i hrubé pohyby jsou součástí téhle civilizace a titulní čtyřka (Everett McGill, Annaudův oblíbenec Ron Perlman, Nicholas Kadi a Rae Dawn Chong - jo, to je ta borka, co pomáhala Arnoldovi v Komandu) je naprosto skvělá. Velkou devízou je syrovost a sugestivnost, jichž se podařilo dosáhnout a skvělý cit pro vybrané lokace natáčení, jež jsou přirozeně krásné a nedotknuté, aniž by ohromovaly svou monumentálností. Neotesanost, primitivnost i autenticita z obrazu vysloveně tečou a základní emoce pralidí jsou rovněž vykresleny dobře. Stačí surová bitka na začátku, útěk před vlky a lvy, bezmoc mrznoucích uprchlíků po ztrátě tepla a přírodní necivilizovaná tvrdost stojí před divákem v plné kráse. Respekt z prozatím mocnějšího / předobraz uctívání Boha v podobě setkání s mamuty je asi vrcholem filmu. Nezvyklý a dost dobrý zážitek. (16.02.2008)

Dokonalá syntéza představ moderního člověka o pravěku, době, kterou abstraktně rekonstruujeme pouze z dochovaných archeologických nálezů a jakéhosi obecného povědomí na základě analogií s primitivními kulturami současnosti. Vize Jeana-Jacquesa Annauda je temná, syrová, ale přesto pozitivní a symbolická. Nejhodnotnější entita v životě předhistorického člověka - oheň (ne náhodou je většina dávných pohanských svátků spojena právě s ním - pálení čarodějnic, Ohnice...) a obtížná cesta k jeho získání, to je námětem filmu, který si vystačí beze slov a náročných počítačových efektů. Trikové scény jsou natočeny bravurně a přesvědčivě. Annaudovská ,,cesta do pravěku" je cestou metaforickou - cesta tří zástupců slepé vývojové větve antropoidních opic odkudsi od řeky Neandertal v okolí dnešního Dusseldorfu do neznámých končin k získání ohně je vlastně i cestou evolucí, časem a dějinami. Na jednom místě se tu setkávají se svými evolučnímu předchůdci (australopiteky) i následovníky, druhem homo sapiens. Neandrtálský člověk tentokrát vyhrává a zakouší cosi, co mu v reálu bylo asi odepřeno - až o mnoho stovek či spíše tisíc let pozdější city a pocity typu lásky, smíchu atd. V souboji evolučních faktorů a vlivů totiž prohrál a napjaté hominizační lano natažené mezi primáty a homo sapiens sapiens nikdy nepřelezl... Příroda si prostě vybrala jinak. Přesto je Boj o oheň krásný a přínosný film...a také názorná lekce antropologie... (27.09.2007)