Vyvolávač deště

Slabé 4 hvězdy, něco mezi 3 a 4. Chvilku mi trvalo, než jsem pochopil, že jde o tragikomedii, ale i tak mi přišlo, že na dvě a čtvrt hodiny řešit v podstatě jen dva případy je málo, navíc, když tak nějak tušíme, jak dopadnou. Herecké výkony jsou velmi dobré a uvěřitelné, jaké jsou asi praktiky pojišťoven v USA, je myslím taky slušně načrtnuto. Ale celkově mne film až tak nevtáhl, ačkoliv oceňuji jeho kvality i to zdařilé střídání vtipných, a na druhé straně dramatických situací. (31.12.2011)

Francis Ford Coppola zazářil filmem Kmotr a od té doby již od něj vyžaduji minimálně stejně vysokou kvalitu. A nutno říci, že mě rozhodně tímto snímkem nezklamal. Perfektní herecké výkony spolu s ponurou atmosférou, zaprodanými právníky bohaté pojišťovny, bezbranností "těch dole" v souboji s etikou a charakterem. Perfektní snímek. (09.02.2009)

Přiznávám se, že pro všechny filmy, kde je hlavní postavou spravedlivý a čistý caprovský hrdina, který se neohroženě staví nepřátelskému světu (zde poměřující síly s klienty vykořisťující pojišťovnou a armádou jejích nájemních advokátů a poskoků na právnickém kolbišti), mám vyloženě slabost a nenechám si žádný takový ujít. Trochu nesmělý, vyjukaný, ale přesto odhodlaný, vytrvalý a neochvějnou etikou (srdcem) se řídící Matt Damon, který se se ctí pere s vlastním životem a ještě při tom pomáhá lidem ve svém okolí, se do role jednoho takového hodí naprosto dokonale. Samozřejmě lze vznášet námitky na nepříliš objevný příběh, ale Copollova cílevědomá a nenapadnutelná režie s pevnou strukturou, nápaditostí a nepolevujícím tempem dělá z obyčejného soudního dramatu, jakých je na každý pád veletucet, opravdu veliký a jako kšandy napínavý boj. Ke všemu dobrému ještě přičítám výtečnou kameru mého favorita Johna Tolla, vhodně zvolenou hudbu s mírně parodizujícím aroma od maestra Bernsteina, obzvláště trefný casting a sním i nezapomenutelné herecké výkony takřka všech obsazených. Velmi si cením i dvojitého zakončení (následuje malý SPOILER), v jehož druhém závěru je záměrně naoko zbořen triumfální happy end, aby mohl být vypravěčovou optikou zhodnocen vlastní přerod a objev/přijmutí ponaučení. // Přijde mi povrchní dávat pouze čtyři hvězdičky filmu, kterému nelze vytknou v podstatě nic markantního, i když do soudní síně nepřinesl žádné revoluční novum, takže se neostýchám vynést verdikt podle pětihvězdičkového precedentu. (07.02.2009)

Friedrich Nietzsche kdysi napsal, kormě jiného, jednu moc chytrou větu: "Ten, jenž bojuje s monstry, by si měl dát pozor, aby se sám nestal monstrem." Francis Ford Coppola si ji evidentně dobře zapamatoval a vytvořil snímek, který by se touto větou dal krásně a výstižně charakterizovat. Rainmaker je snímek, který vás zpočátku zřejmě vhrne do víru obrovského nudění se. Hodinku se neděje zhola nic a nesympatický Mattík řeší jednu triviálnost za druhou. Z nudného opojení mě spolehlivě vytrhl soudní proces, který byl zcela delikátní. Filmy, kde se snaží jeden člověk stát za pravdou za každou cenu a ani na vteřinku nezaváhá, když má možnost vrhnout se hlavou proti mnohem mocnějšímu až pekelnému bezpráví, určitě mají potenciál chytit muže za koule a ženy za...ani vlastně nevím, zda ženy podobným ekvivalentem disponují. Potěší i příjemný spoiler →, dá se říct, happyendovský závěr, kdy zlá společnost sice dospěje k absolutnímu krachu, ale z potenciálních peněz tím pádem nakonec neuvidí nikdo nic.← spoiler A moje znalosti určitě rozšířilo, či narušilo i počínání zdejší poroty. Dodnes jsem si myslel, že porota pouze vynáší verdikt "guilty" or "not guilty". O trestu poté rozhoduje soudce. V tomto filmu porota rozhodovala i o trestu, což mě velice zaskočilo. Kdybych nebyl líný, tak by to snad stálo i za vygooglení si. Malou výtku si neodpustím skoro až k takové pohádkovosti celého příběhu. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (02.05.2016)

"Mali by ho zastreliť. Chlapa, ktorý zmláti ženu baseballovou palicou, by mali zastreliť.“ – „O čom to hovoríš? Mňa predsa nezmlátil.“ – „Ale je to len otázka času. Videl som policajné spisy, lekárske záznamy. Je len otázka času, kedy tú palicu použije na teba. Potom to bude rýchle. Dva tri údery do lebky, to stačí. A budeš mŕtva. Máš staršieho brata alebo otca?“ – „Nie, prečo?“ –„Pretože keby si mala, toho hajzla by si našli a zlomili mu väz.“ Prvý raz som ČARODEJNÍKA z produkcie Michaela Douglasa videl okolo roku 2000 na VHS. Páčil sa mi. Keď som sa k nemu najbližšie dostal, písal sa rok 2010 a veľa sa toho v mojom živote zmenilo. I môj vzťah k tomuto filmu. Už nemôžem povedať len, že sa mi páči. Musím povedať, hoci je to nespisovné, že sa mi HROZNE páči. Veľmi dobrý Matt Damon, zábavný Danny DeVito, Mickey Rourke je dokonca taký skvelý v roličke šéfa skorumpovanej advokátskej firmy, až si prajete, aby jeho Žralok Stone v závere nečakane napochodoval do súdnej siene a rozniesol všetkých tých zmrdov v čele s ukážkovým mamrdom Jonom Voightom na hnoj, zahrabal a pomočil. Nestane sa, ale to, ako režisér Coppola pracuje s hercami, mi umožnilo takmer až dojemne si spomenúť na doby, kedy robil pecky ako KRSTNÝ OTEC 1 – 3, DRACULA alebo APOKALYPSA. Každý z hercov, i na maličkom priestore, dostal krásnu príležitosť uhrať to svoje, od Virginie Madsen cez Roya Schneidera v doma štrikovanom pulóvri po Dannyho Glovera. Súdne scény sú zrežírované napínavo i pre laika, ktorý v súdnej sieni našťastie nikdy nebol, „smutné scény“ majú ďaleko k tradičnému hollywoodskemu citovému vydieraniu a len čo sa na chvíľku oslobodíme od vyčerpávajúceho procesu, Coppola si nájde čas aj na humor a pôsobivú vedľajšiu líniu s výbornou Claire Danes. (01.11.2004)