Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Saúdské Arábii explodují americká kasárna a zprávy naznačují, že za útokem je šejk Ahmed Bin Talal. Americká armáda šejka unese, což vyvolá v New Yorku vlnu terorismu. FBI pověří vyšetřováním svého agenta Anthony „Huba“ Hubbarda, který se po sérii atentátů chce zasadit o to, aby šejka propustili. Při pátrání se setká s Elisou Kraftovou ze CIA, která se mu svěří, že je na stopě teroristické buňky. Mezitím tři muži v Brooklynu obsadí další autobus s pasažéry a vyhodí ho do vzduchu za použití stejné výbušniny jako v kasárnách v Saúdské Arábii. FBI vystopuje Araba Aliho Waziriho, který přicestoval do USA, přestože je na seznamu teroristů. Zaručil se za něj přítel Elisy, Samir Nazdhe, který je jejím svědkem a pomáhá jí v pátrání po teroristech. FBI vypátrá v Brooklynu úkryt teroristů a všechny postřílí. V bytě se najdou detonátory a semtex. Buňka je zničena a Hub s nejbližšími přáteli oslavuje. Další bomba teroristů však vybuchne v divadle na Brodwayi. Jsou desítky mrtvých, v New Yorku nastane panika a město je paralyzováno. Spekuluje se o nasazení armády. Hub se schází s politiky a dozvídá se, že Elise se ve skutečnosti jmenuje Sharon Bridgerová a účastnila se tajné operace v Iráku. Sharon tvrdí, že Samir je na jejich straně, protože se s ní účastnil operace, jejímž cílem bylo svrhnout Saddáma Husajna. Sharon vysvětluje, že každá z teroristických buněk nyní funguje nezávisle a v USA můžou být tak tři čtyři. Vzápětí dojde k atentátu na budovu FBI, kde sídlí hlavní stan boje proti terorismu. Mezi šesti sty oběťmi jsou všichni Hubovi kolegové s výjimkou jeho nejbližšího arabského spolupracovníka agenta Franka Haddada. Veřejnost volá po zásahu armády... (TV Prima)

(více)

Recenze (218)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Tak si na mě nevyskakujte. Možná si usmyslím, že jste Etiopan." Stanné právo. Sympatická to záležitost. A já mám problém. Nevím, jestli mám fandit FBI, CIA, US Army nebo výbušnejm týpkům očekávajícím sex se sedmdesáti pannami. To je oříšek. Já totiž nesnáším všechny uvedený, takže budu na straně agenta Hubbarda. To je totiž taková černá ovce. Necvičí teroristy, zadržený bije jen v nezbytný míře a dokonce je ochoten přiznat jim právo na život. Taky bych mohl fandit generálu Deverauxovi. Kdyby ten velel obraně, tak by do WTC 1 a WTC2 nenapálily letadla a WTC7 by určitě nespadlo z vyděšení. A vlastně i CIA získala moje sympatie jako organizace, která odhalila pád Berlínský zdi, až když jí spadla cihla na hlavu. To je novejch informací. Jen těm útěrkářům neumím fandit. Ani těm nevýbušnejm. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Snímek, který tématem předběhl svou dobu a skutečně aktuálním se stal až po atentátech na Dvojčata. Zwick se zde angažovaně vyjadřuje k porušováním Ústavy, terorismu či omezování osobní svobody za účelem všeobecného bezpečí. Jenže bohužel se zároveň snaží i o thiller v klasikém holywoodském střihu a dohromady se mu nepodařilo tyto dvě složky spojit do konzistentního celku. Herecky dobré, především ze strany Denzela Washingtona. Námětem taktéž, ale scénář z něj ani zdaleka nedokázal vydolovat veškerý potenciál, který se v něm skrýval. ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

Styl práce Edwarda Zwicka je přisrat se k zajímavému námětu, sehnat si ověřené herce a kopírovat styl Tonyho Scotta, aniž by měl jeho talent nebo cit. Takže jo, na jeho filmech něco je, jenže ten zbytek je zkrátka slabota. Nemluvím jenom o scénáři, který se z deseti procent skládá z kulervoucích scén, ale pohromadě je drží lepidlo blbosti, patosu a naivity. Ona ani režie není zrovna skvělá a atmosféra pořádně hapruje. Občas by se dala krájet, ale občas to vypadá, že sleduju nepřiznanou parodii. Některé scény s Brucem Willisem mi připomněly zapadlou satiru War Machine a zlikvidování zloducha ve škole by se hodilo do filmu s Chuckem Norrisem. Jenže pak přišel proslov u Brooklynského mostu nebo výslech na záchodcích, a z filmu byl najednou mrazivý thriller. Potenciál tu byl, ale chtělo by to schopnějšího režiséra. ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

U tohto politickeho thrilleru asi dost zalezi na tom kedy ste ho videli. Ked som ho videl prvykrat v kine, tak mi pripadal prehnane az nerealne vykonstruovany. Ale po 11. septembri sa ukazalo, ze to malo az prilis blizko realite. Dnes mi už pripada malo drsny a nekompromisny, či už v jednani a vyusteni postav, tak aj v zobrazenej brutalite. Je to proste tradične Zwickovsky príliš chladne podané bez poriadnych emócií. Aj ked sa tam deju krute veci, tak z filmu necitit poriadnu bezutesnost pri nastalej situacii. Ale aspon sa snazia herci. Ustredna stvorka: sikovny vysetrovatel Washington, neprijemna Beningová, autoritativny general Willis a sympatak Shalhoub odvadzaju svoj kvalitny herecký standard. Technicka stranka vyzera stale bezchybne. Vidno, ze film nebol lacny. Trochu ma stvali niektore primitivne sceny jak z nejakeho jednoduchého akcniaku ako tá, ked Washington hrdinsky vbehne do miestnosti a zastreli teroristu. Takze vysledkom je nadpriemerny film, ktory ponukne podnety na zamyslenie a preto sa stale oplati vidiet, aj ked potencial tu nebol vyuzity na maximum. 7/10. ()

VanTom 

všechny recenze uživatele

Z této předvídavé filmové "vize" nerovného boje s islámským terorismem v ulicích New Yorku mrazí o to víc, že dnes už je svět bezpochyby někde jinde. Jen škoda, že to panicky rychlé eskalování xenofobní nenávisti i strachu, vedoucí až k vyhlášení stanného práva pod dohledem US army (a hloupě "záporáckého" generála Bruce Willise), se povážlivě naklonilo do béčkových vod, realita (by) byla přece jen střízlivější. Samotný patetický, moralisticky správný závěr pak sváděl spíš k protáčení očí v sloup. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (23)

  • Približne po 1 hodine a 31 minútach hovorí Elise (Annette Bening) s Tonym (Denzel Washington) v aute. Nemá takmer žiadny viditeľný make-up. O minútu neskôr v tej istej scéne má riasenku, rúž atď. (Pat.Ko)
  • Dvakrát generál Devereaux (Bruce Willis) zmieňuje "prezidentovo využitie zákona o vojnových právomociach". Zákon o vojnových právomociach nie je prezidentská právomoc na vyhlásenie vojny alebo použitie vojenských síl (ktorá vyplýva z Kongresu), ale je to v skutočnosti pravidlo schválené Kongresom v roku 1973 (po Vietname), ktoré výrazne obmedzuje schopnosť prezidenta jednostranne používať vojenskú silu bez schválenia Kongresu. (Pat.Ko)

Reklama

Reklama