Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Saúdské Arábii explodují americká kasárna a zprávy naznačují, že za útokem je šejk Ahmed Bin Talal. Americká armáda šejka unese, což vyvolá v New Yorku vlnu terorismu. FBI pověří vyšetřováním svého agenta Anthony „Huba“ Hubbarda, který se po sérii atentátů chce zasadit o to, aby šejka propustili. Při pátrání se setká s Elisou Kraftovou ze CIA, která se mu svěří, že je na stopě teroristické buňky. Mezitím tři muži v Brooklynu obsadí další autobus s pasažéry a vyhodí ho do vzduchu za použití stejné výbušniny jako v kasárnách v Saúdské Arábii. FBI vystopuje Araba Aliho Waziriho, který přicestoval do USA, přestože je na seznamu teroristů. Zaručil se za něj přítel Elisy, Samir Nazdhe, který je jejím svědkem a pomáhá jí v pátrání po teroristech. FBI vypátrá v Brooklynu úkryt teroristů a všechny postřílí. V bytě se najdou detonátory a semtex. Buňka je zničena a Hub s nejbližšími přáteli oslavuje. Další bomba teroristů však vybuchne v divadle na Brodwayi. Jsou desítky mrtvých, v New Yorku nastane panika a město je paralyzováno. Spekuluje se o nasazení armády. Hub se schází s politiky a dozvídá se, že Elise se ve skutečnosti jmenuje Sharon Bridgerová a účastnila se tajné operace v Iráku. Sharon tvrdí, že Samir je na jejich straně, protože se s ní účastnil operace, jejímž cílem bylo svrhnout Saddáma Husajna. Sharon vysvětluje, že každá z teroristických buněk nyní funguje nezávisle a v USA můžou být tak tři čtyři. Vzápětí dojde k atentátu na budovu FBI, kde sídlí hlavní stan boje proti terorismu. Mezi šesti sty oběťmi jsou všichni Hubovi kolegové s výjimkou jeho nejbližšího arabského spolupracovníka agenta Franka Haddada. Veřejnost volá po zásahu armády... (TV Prima)

(více)

Recenze (218)

genetique 

všechny recenze uživatele

Skvelo zvládnutý megathriller, špionáž, vyšetrovanie, zápletka, akčných scén požehnane, k tomu skvelo zvládnuté charakterové role v radách najvyšších osôb bezpečnosti a to všetko v pomerne krátkom čase, ešte si Zwick dokonca trúfol prihodiť pár minút pátosu a melanchólie. A na škodu to nebolo. 80%. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Americký prezident vydal prohlášení: „Jedna z největších našich svobod je nemuset se bát.“ No jo, ovšem pokud se vzduchu kromě střepin vznáší i vidina pohlavního styku v ráji s rovnou sedmdesátkou panen, stává se ústava pouhým cárem papíru, svoboda křehkou frází a Brooklyn Bejrútem.. Zwickův film je plný prorockých paralel a vizí (Willisův plamenný armádní projev v pozadí s dosud o dvě budovy bohatším Manhattanem tomu vévodí), děj svižně odsýpá, Monk Shalhoub úspěšně plní úlohu baviče a dojem tak sráží jen nasládle humánní závěr, který by ve skutečnosti spíše směřoval k vítězství "Guantánamo doktríny" generále Deverauxe. No a za pár let už nám bláznivou ironií osudu vznikají vtipy, jak letuška amerických vnitrostátních aerolinií jede uličkou mezi sedadly se servírovacím stolkem a nabízí pasažérům občerstvení. Zastaví se u pečlivě oholeného a upraveného může arabského původu a zeptá se ho, zdali by si nedal kávu, minerálku nebo něco ostřejšího. On jen zdvořile zakroutí hlavou a praví: „Ne, děkuji. Za chvíli budu řídit..“ ()

Reklama

Radiq 

všechny recenze uživatele

Docela blbost, kterou se asi trošku inspirovali teroristi před jedenáctým zářím. Postava Annette Bening mi tam vůbec neseděla a moc jsem ji nepochopil, ani její "fascinaci" - nebo co to bylo - muslimským světem. Asi nebude spoiler, když řeknu, že se na konci dočkáme taky umírání typu "je mi zima". Willis i Washington tady taky nepředvedli žádnej oslňující výkon, což bylo ale dané hlavně scénářem, kterej mě neuchvátil vůbec. A pan Monk s namalovanejma očima byl docela vtipnej... ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Uznávám, že ta myšlenka ve scénáři hodně předběhla dobu. V roce 2001, když byl útok na světové obchodní centrum, si scénáristi asi hodně klepali na čelo, jakou bestii, že to vlastně vypustili do světa. Nehledě na to, že ačkoliv je tato událost strašná, události v dnešní Evropě se od ní příliš neliší. Spíš naopak. Na druhou stranu se mi líbí, že v tomto filmu mluví jasnou řečí a viní především náboženství. Dnes, když si dovolím na internetu něco zmínit o Muslimech, okamžitě je můj názor smazán. Škoda ale, že celý tenhle film je tak strašně průměrnej, že se o něm v lepším kontextu nemluví. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Vezmeme pár slušných herců, přidáme žádané téma, podlijeme nacionalistickými žvásty, okořeníme rasistickým klišé dnešní doby o zlém Židovi, och pardon, moderní Adolfové přeci majî zlého Araba, takže tedy o zlém Arabovi, přiklopíme patosem a za výkřiků o tom, že Amerika je úžasná země, servírujeme pěkně za tepla všem dalším rasistům. Natočeno je to celkem průměrně, ale rasismem to smrdí, až jsem se při sledování málem udusila. Ale za ten komický závěr, v němž se ten nejúžasnější ze všech úžasných agentů vypořádá naráz se vším zlem, jednu hvězdičku přihodím. Jen stále nechápu, proč má herec Washingtonových kvalit potřebu hrát černobílou postavu. Tohle se mohlo klidně vygenerovat počítačem, na něco takového nebyl nutný živý herec. Zkrátka ke konci devadesátek to CGI ještě nebylo na takové úrovni. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (23)

  • Bruce Willis bol privítaný v Pentagone, kde absolvoval intenzívny kurz informácií a briefingu, ktoré, hoci neboli tajné, poskytli mu predstavu o tom, s čím by sa generál Devereaux zaoberal, nielen všeobecne, ale aj v prípade vážnej národnej krízy. (Pat.Ko)
  • V niekoľkých scénach generála Williama Devereauxa (Bruce Willis) vidíme bez jeho uniformy Americkej armády, namiesto nej má na sebe obyčajný oblek. Odhaľuje sa, že Generál Devereaux v skutočnosti zastáva pozíciu v prezidentovom kabinete, pričom si zachováva svoje hodnosti v armáde ako generál-major, pravdepodobne ako poradca pre národnú bezpečnosť alebo šéf kancelárie Bieleho domu. Toto pripomína situáciu Alexandra Haiga, ktorý bol zástupcom asistenta prezidenta Richarda Nixona pre záležitosti národnej bezpečnosti a neskôr šéfom kancelárie Bieleho domu, pričom si zachoval svoju hodnosť generála v armáde, alebo Colina Powella, ktorý bol poradcom pre národnú bezpečnosť za prezidenta Ronalda Reagana a neskôr známy ako "politický generál". (Pat.Ko)

Reklama

Reklama