Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Saúdské Arábii explodují americká kasárna a zprávy naznačují, že za útokem je šejk Ahmed Bin Talal. Americká armáda šejka unese, což vyvolá v New Yorku vlnu terorismu. FBI pověří vyšetřováním svého agenta Anthony „Huba“ Hubbarda, který se po sérii atentátů chce zasadit o to, aby šejka propustili. Při pátrání se setká s Elisou Kraftovou ze CIA, která se mu svěří, že je na stopě teroristické buňky. Mezitím tři muži v Brooklynu obsadí další autobus s pasažéry a vyhodí ho do vzduchu za použití stejné výbušniny jako v kasárnách v Saúdské Arábii. FBI vystopuje Araba Aliho Waziriho, který přicestoval do USA, přestože je na seznamu teroristů. Zaručil se za něj přítel Elisy, Samir Nazdhe, který je jejím svědkem a pomáhá jí v pátrání po teroristech. FBI vypátrá v Brooklynu úkryt teroristů a všechny postřílí. V bytě se najdou detonátory a semtex. Buňka je zničena a Hub s nejbližšími přáteli oslavuje. Další bomba teroristů však vybuchne v divadle na Brodwayi. Jsou desítky mrtvých, v New Yorku nastane panika a město je paralyzováno. Spekuluje se o nasazení armády. Hub se schází s politiky a dozvídá se, že Elise se ve skutečnosti jmenuje Sharon Bridgerová a účastnila se tajné operace v Iráku. Sharon tvrdí, že Samir je na jejich straně, protože se s ní účastnil operace, jejímž cílem bylo svrhnout Saddáma Husajna. Sharon vysvětluje, že každá z teroristických buněk nyní funguje nezávisle a v USA můžou být tak tři čtyři. Vzápětí dojde k atentátu na budovu FBI, kde sídlí hlavní stan boje proti terorismu. Mezi šesti sty oběťmi jsou všichni Hubovi kolegové s výjimkou jeho nejbližšího arabského spolupracovníka agenta Franka Haddada. Veřejnost volá po zásahu armády... (TV Prima)

(více)

Recenze (218)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Svým způsobem prorocké, přesto nekonečně hloupé ... ve své druhé polovině. Ne snad kvůli jedenáctému září, ale kvůli všemu, co se právě teď v přímém přenosu (píše se rok 2016) odehrává v Evropě. Protože ... bohužel ... můžeme porovnávat fikci se skutečností - a typicky americké, ryze kovbojské zúčtování je sice na první pohled efektní, leč ve své podstatě nesmyslné. Ať už se dívám optikou armády (silové prosazování stanného práva) nebo FBI (taktéž silová konfrontace - pro změnu se zmiňovanou armádou). Leč osvětlení jednoho z mnoha způsobů velkovýroby potencionálních teroristů v režii USA mě se "Stavem obležení" přece jenom částečně smiřuje. ()

castor 

všechny recenze uživatele

To, kde jsou hranice občanské svobody, „zkoumá“ režisér Edward Zwick, který tři roky před 11. zářím uvrhl na New York hrozbu terorismu. Ostatně Spojené státy ztratily nevinnost už dávno před rokem 2001, v podzemních garážích dvojice mrakodrapů už v roce 1993 vybuchla nálož. Zůstaňme však ve filmovém světě, ve kterém, když armáda dostane zelenou, nastává problém. Své o tom ví agent FBI Denzel Washington, který velí protiteroristické jednotce a který přihlíží, jak se autobus s desítkami nevinných rozletí do okolí. Amerika je v šoku a diváka musí bavit všechny ty průlety kamer kolem mrakodrapů, velkolepé příjezdy policejních vozů i vlastenecké bouchání do stolu á la Amerika je naše, vzít si jí nenecháme. Přiznejme si, že v dané době byl divák ze středu Evropy „myšlenkou“ docela netknutý. Ač tu máme „vážné“ situace, kdy Arabové končí v narychlo zřízených táborech, kde se přistupuje i k mučení, jaksi to na diváka nedolehne. Většina je herců je fajn, omylem je však účast Bruce Willise (jeho „přerod“ z hrdiny ve fašistu je nevěrohodný), jehož výkon je (dnes by to příliš nepřekvapilo) na svou dobu mizerný. Jinak solidní prorocký thriller!! ()

Reklama

Psema 

všechny recenze uživatele

Popis scény, dokonale vystihující celý film: Terorista drží v místnosti za zamčenými dveřmi několik dětí jako rukojmí, odvážný agent (Washington) vybíhá ve slow-motionu proti dveřím, rozrazí je, udělá kotoul a stihne se nejen zorientovat, ale také zlikvidovat hrozbu. Vágní film o hrozbě terorismu, který se může opřít pouze o solidní herecké výkony Willise a Washingtona a zručně natočené akční scény (resp. útoky teroristů). Samotný Zwick je spíš na obtíž, jelikož jeho typické ingredience (patetické dialogy, tuny klišé, hrdinské činy) nemohou dost dobře fungovat v ambiciózním filmu, jenž není zakotvený v dobrodružném, válečném či romantickém žánru. Celou dobu jsem si říkal, jak by Stav obležení dopadl, kdyby se ho chopil třeba Paul Greengrass. Ten by z mučení nevinných islámských civilistů vymáčknul určitě víc než jen Willisův dramatický odchod ze scény. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Vezmeme pár slušných herců, přidáme žádané téma, podlijeme nacionalistickými žvásty, okořeníme rasistickým klišé dnešní doby o zlém Židovi, och pardon, moderní Adolfové přeci majî zlého Araba, takže tedy o zlém Arabovi, přiklopíme patosem a za výkřiků o tom, že Amerika je úžasná země, servírujeme pěkně za tepla všem dalším rasistům. Natočeno je to celkem průměrně, ale rasismem to smrdí, až jsem se při sledování málem udusila. Ale za ten komický závěr, v němž se ten nejúžasnější ze všech úžasných agentů vypořádá naráz se vším zlem, jednu hvězdičku přihodím. Jen stále nechápu, proč má herec Washingtonových kvalit potřebu hrát černobílou postavu. Tohle se mohlo klidně vygenerovat počítačem, na něco takového nebyl nutný živý herec. Zkrátka ke konci devadesátek to CGI ještě nebylo na takové úrovni. ()

Žralok 

všechny recenze uživatele

Moc hezky provedený politický thriller, zabývající se problematikou Islámských teroristů. Bruce Willis se zde představí v nezvyklé roli - jako antihrdina :) Dokážete si představit situaci že vaše město ovládne skupina teroristů ? Nevíte komu věřit, kdy a kde se odehraje další útok a zda se vůbec dožijete dnešního večera. Natož příštího rána... ()

Galerie (39)

Zajímavosti (23)

  • Hub (Denzel Washington) a Frank (Tony Shalhoub) sú obaja ozbrojení pištoľou Sig Sauer P226 9mm. Toto bola bežná voľba pre špeciálnych agentov počas viac ako 20 rokov, kým nezačali používať Glock 23 a neskôr Gen 5 Glock 19/17. (Pat.Ko)
  • Dvakrát generál Devereaux (Bruce Willis) zmieňuje "prezidentovo využitie zákona o vojnových právomociach". Zákon o vojnových právomociach nie je prezidentská právomoc na vyhlásenie vojny alebo použitie vojenských síl (ktorá vyplýva z Kongresu), ale je to v skutočnosti pravidlo schválené Kongresom v roku 1973 (po Vietname), ktoré výrazne obmedzuje schopnosť prezidenta jednostranne používať vojenskú silu bez schválenia Kongresu. (Pat.Ko)
  • Na strategickom stretnutí jeden z účastníkov cituje Lincolna a jeho zastavenie habeásovej listiny v roku 1862. Iný účastník tvrdí, že tento čin bol vyhlásený za nezákonný Najvyšším súdom a cituje prípad "Ex Parte Milligan." Skutočný prípad, ktorý sa týka tohto incidentu, je "Ex Parte Merryman." Prípad Milligan sa týkal vojenského súdu civilného občana. Vo svojom rozsudku určil, že civilisti nemôžu byť súdení vo vojenských súdoch, s výnimkou konkrétnych okolností, ktoré prípad Milligan nespĺňal. (Pat.Ko)

Reklama

Reklama