Jana Eyrová

Velmi pěkné zpracování s velmi charismatickým panem Rochesterem a moc hezkou úvodní částí z dětství Jany. Jane Fontain je sice na Janu Eyrovou trochu moc hezká, ale při jejím hereckém výkonu jsem na to úplně zapomněla. Takže jediné, co ten film bohužel kazí, je příliš krátká stopáž a tedy vynechání hodně důležitých věcí, které dělají z románu tu okouzlující knihu s velmi ponurou atmosférou. (10.01.2010)

Ani takmer dokonala kamera Georgea Barnesa, ktorý pozná sestru Olivie de Havilland, ako vlastnú dlaň, nie je definitívna záruka výslednej kvality filmového diela. Nechcem pôsobiť záhadným dojmom, ale myslel som nádhernú JOAN FONTAINE, ktorá zase veľmi dobre vie, kto je tento chlapík za kamerou, ktorý ju kompletne nasnímal v populárnej Rebecce, pod taktovkou Alfreda Hitchcocka. Obaja si teda odskočili k Jane Eyrovej, kde pozorujem ďalšieho velikána americkej kinematografie, Orson Welles síce tentokrát (ne)režíruje, ale koľkokrát mi to tak pripadalo, že áno. Kontrola nad filmom očividne bola, pretože svojim zovretím sa podobá na Občana Kanea, najmä klasickými uhlami kamery, ktoré vďaka tomu vytvárajú väčšiu hĺbku obrazu ! V celom snímku je dosť nepríjemná atmosféra, najmä úvodných 30 minút z CHUDOBINCA malej Jany, ktorú viac-menej všetci psychicky deprimujú, a patrí sa spomenúť, že sa v takejto sekvencii objaví budúca DIVA - CLEOPATRA. Len s tým rozdielom, že súcití so zlomenou Janou. Ako som už spomínal, extra priaznivo sa mi pozeralo na tento klasický film, ktorý v podstate nemal ani čím ohúriť, okrem technickej zložky, t.j. kamera, či napríklad strih. Nakoniec to nie je bohviečo, je to strašne zamotané, ako v nejakej mexickej telenovele. Vidieť sa to ale oplatí... (25.02.2018)

Nejdříve jsem viděl verzi z roku 1996. Té jsem dal 4 * proto, že se mi líbila, ale něco mi v ní chybělo. A potom, co jsem viděl tuto verzi, tak vím, co to bylo. Atmosféra a Joan Fontaine, protože tohle je pro mě pravá Jana Eyrová! A Orson Welles taky nebyl špatný, vlastně byl více než dobrý… Takže pokud jsem verzi z roku 96 dal čtyři, tak tady musím logicky jednu přidat. (06.07.2009)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné románové předlohy Charlotty Brontë. Mohu-li o knižní předloze napsat, že je to viktoriánský poklad, který mě doslova ohromil, u tohoto filmu se nemohu ubránit stejně silnému dojmu. Získal mě od prvního záběru a doslova přibil k obrazovce mimořádně šťastným obsazením všech rolí - absolutně všichni herci do puntíku typově odpovídají jejich literárním předobrazům, a především dvojice Welles a Fontaine tvoří dohromady něco neuvěřitelného. Jejich herectví mě nesmírně zasáhlo a naplnilo hlubokým úžasem, jak mistrně je možné na filmovém plátně oživit literární postavu. Z filmu je sice zcela nepochybně znát doba jeho vzniku a komplikovaná látka knižní předlohy je zde pochopitelně brutálně zredukována do prostoru relativně krátké stopáže, ale přesto za sebe nemám problém napsat, že mě tento skvostný film bezmezně nadchnul a shledávám ho zcela fascinující podívanou, která je jak z jiného světa. Nemám slov, abych popsal bouři pocitů, které ve mě tento mistrovský film vyvolal - lze-li někde mluvit o kouzlu starého dobrého Hollywoodu, je to přesně v tomto případě. Vážně NÁDHERNÝ film. (12.09.2014)

No teda, maje v paměti nejasné vzpomínky na někdejší českotelevizní zpracování s p. Kačerem, měl jsem tento příběh za nějaké sladkobolné šidítko pro ženy, ale tato verze je pěkně zhorrorovaná. Pochmurná gotická architektura, válející se mlhy, větve vichrem bičované, temná oblaka hnaná skučícím větrem, temnota i za bílého dne a do toho Orson Welles, který by konec konců mohl hrát z fleku Frankensteina. Až našinci té pochmurné atmosféry, kde už chybí jen nějaký ten společenský oděný krvesavec, příjde škoda vyplýtvat na trošku neobvyklou love story. Velice dobové, leč působivé. (16.03.2012)