Open Water
Otvorené more
VOD (1)
Obsahy(1)
Daniel Kintner a jeho přítelkyně Susan Watkinsová si konečně našli pár dní volna, aby odjeli na dovolenou. Zejména Susan byla v poslední době hodně vytížená a ještě těsně před odjezdem řeší problémy s filmovým štábem …Když Susan s Danielem dorazí na exotický ostrov, začnou si chvil volna užívat plnými doušky. Procházejí se po tržišti a těší se, že se druhý den budou potápět. Ráno je nádherné počasí a Davis, instruktor, dává rekreantům, účastníkům potápěčského kurzu, poslední pokyny. Daniel se Susan se pak plně věnují pozorování podmořského světa. Když se konečně vynoří nad hladinu, přesně v určený čas, zjistí ale, že jejich loď už není nablízku. Na obzoru sice zahlédnou dvě plavidla, žádné ale nereaguje na jejich mávání a volání a Daniel nedoporučuje, aby se k nim pokusili doplavat, aby příliš nemrhali silami. Výstroj, zejména láhve naplněné kyslíkem, je udržují nad vodou a oba mladí lidé začínají prožívat hrozivé hodiny uprostřed vodní hladiny, zcela bez pomoci a odkázáni jen jeden na druhého. Susan má žaludeční potíže a tak jí Daniel radí, aby se na chvilku natáhla na vodu a zdřímla si. Když se dívka probudí, nikde Daniela nevidí. Málem se jí zmocní panika, ale nakonec se oba opět setkají: když usnuli, rozdělily je vodní proudy, které jsou v těchto místech, jak se zdá, velmi silné. Po chvíli oba požahají medúzy a Susan kousne do lýtka nějaká ryba. Horší ale je, že kolem neustále plavou žraloci. Zatím se sice agresivně nechovají, ale jejich přítomnost je více než hrozivá. Tak pomalu plynou hodiny a přichází noc... (TV Prima)
(více)Recenze (206)
Autenticky pojatá dokumentaristická forma tomuto snímku svědčí. Dvojice Blanchard Ryan a Daniel Travis jsou adekvátní volbou, která do zvoleného konceptu zapadá, ale přesto se film stává rozvláčným, až svým drsným závěrem to kompenzuje. Lepší to být asi nemohlo. Režisér Chris Kentis není tak zdatně režijně vybaven, aby z filmu vytáhl něco extra silného, co se nepodařilo ve scénáři. 60% ()
Dokumentárně pojaté, ale zároveň děsně nezáživné survival drama. Celý film je nasnímaný jakousi lacinou digitální kamerou v nízkém rozlišení, takže to vypadá jak amatérské home-video. Kamera je navíc buďto naprosto statická a nebo šaškuje kdesi na úrovni vody a ke konci se mi z toho neustálého šplouchání a pohupování na hladině už skoro dělalo nevolno. Přesto mě realistické pojetí docela a byl by to fajn survival příběh, nebýt divného a neuspokojivého závěru. Ve finále Open Water působí hrozně prázdným a po filmařské stránce i ošklivým dojmem. ()
Opravdu hodně nudné...na začátku celkem fajn....prostřední část hoooodně boring....a závěr celkem fajn. Nevím, proč producenti z LGF říkali, že se jim investice do tohoto snímku vyplatila. No....aspoň, že tam byly kozy ;) Ne teď vážně, některé scény z filmu jsou celkem dosti snesitelné....ale bohužel je těchto scén velice málo. A nevím, asi jsem tu důležitou část vysvětlující jednu důležitou věc (nemůžu napsat, bo bych spoiloval) minul.......a doteď neznám příčinu toho, proč... ()
Nevím jak bylo dvěma novomanželům, kteří si jako svatební cestu vybrali dovolenou spojenou s potápěním a posádka lodi si na ně vzpomněla až za 2 dny. Nevím jak bylo těmto dvěma lidem, podle jejichž příběhu se rozhodl režisér Chris Kentis natočit tento film. Neskutečně slibný námět však Kentis nechutně zatnul svoji beznápaditou a bezduchou režií a ještě hůře použitým střihem. Stopáž 79 minut uběhne sice jako voda, ale náplň filmu je značně rozporuplná. Po patnácti minutách se vleze do vody a drama začíná. Hrdinové jsou podrobeni opravdové zkoučce. Divák s nimi opravdu soucítí a čeká jak se jejich situace posune dál. Pak přijde hrubý střih a sledujeme dvojici jak si nadává, obviňuje se ze všeho možného a pak zase střih a je klid. Říkají si jak se milují a že to všechno dobře dopadne. Po skončení jsem byl téměř vzteky bez sebe, když jsem si uvědomil, jaký potenciál v rukou Chris Kentis držel. Kdyby alespoň trochu rozvinul psychologii obou lidí tím, že by do hádky a z ní šli přes malé náznaky, tak by se taky mohlo stát, že film by získal opravdový filmový rozměr. Takhle působí jako nesympatický sestříhaný dokument. Digitální kamera (která navíc střídá asi tak čtyři úhly pohledu) filmu taky dvakrát neprospěla. Je to dnes sice moderní, ale snaha o syrovější obraz ne vždy vyjde podle plánu. Kentisovi se to nepodařilo ani za nic. Když to tak vezmu, tak Otevřené moře mohlo být kultem, protože od Čelistí (které jsou proti tomuto velkolepou podívanou) se už žádný podobný film neobjevil. Ale na druhou stranu se musí uznat, že Kentisův záměr byl opravdu úctyhodný a jeho verva s jakou film natáčel velká. Bohužel mě zajímá výsledný produkt, který se zdá jako špatný vtip podobně jako záběr na kuchaného žraloka běžícího pod závěrečnými titulky. ()
Ťažko povedať, čím sa vyhrabal ultra nízkorozpočtový film z hlbín nezáujmu na plátna multiplexov. Žeby námet? Žeby akýsi post blair witchovský syndróm ručnej kamery? Žeby opätovná chuť na žraloky na veľkom plátne? Asi by to bolo zaujímavejšie ako pol hodinový hraný dokument, kde by sme sa nemuseli zapodievať hádkami manželov a sústredili sa iba na atmosféru a strach. Experiment, ktorý sa dá raz zkusnúť, ale ktorý vás nijako neobohatí. ()
Reklama