Trestná lavice

Klasické klišoidné zobrazenie trojuholníka : väznica - šport - česť .... Aj napriek tomu, že tam bol Sandler, nebolo vidieť obligatórne prízemné frky štvrtej cenovej. Ba práve naopak - jemná komédia o tvrdých chlapoch v tvrdom športe. Jediné, čo vyznelo totálne absurdno-smiešne, bola podaná ruka ( nemôžem bližšie špecifikovať kvôli možnému spoleru ) medzi aktérmi zápasu. (06.12.2006)

Poměrně vtipná sandlerovka, která míchá všemožná klišé sportovních a vězeňských filmů tak svěže, že vám nepřipadají ani jako klišé. Vrcholem snímku je určitě půlhodinový zápas s dozorci, kde se musí, kdysi bezcitný bývalý hráč fotbalu poprat s traumaty z minulosti, svým sobectvím a touhou vyhrát nad dozorci. Je fajn, že se moc neřeší proč je kdo ve vězení, ale prostě se hraje. Je pak sympatičtější fantit bandě vězňů možná neprávem obviněných než partě vrahů. (29.08.2007)

Docela slušné a vtipné dialogy i některé scény. Začátek šlape jako hodinky, scény ve vězení a tréninky už jedou podle určitých klišé a záleží na té které scéně a dialogu či situaci, nakolik je zajímavá a vtipná, a nakolik zbytečná. Protože i zde se najdou scény, které jsou vatou a zbytečně jen natahují stopáž. Být film kratší, je daleko lepší a svižnější. Stejně tak je asi jasné, kdo zápas vyhraje, takže scény samotného zápasu mají podobně kolísavé tempo. Možná mi i vadí, že vlastně o nic jiného než o ten zápas nejde. Že by mě zajímaly nějaké vedlejší linie, nějaká nadstavba nad tím vším, aby to bylo zajímavější a sevřenější. (05.09.2013)

Sportovní perlička z doby, kdy všechny Sandlerovy komedie ještě byly minimálně pro jeho fanoušky zárukou kvality. Film v ohromném tempu přechází z víru velkoměsta a svlečených večírků do zatuchlé vězeňské pustiny a začíná se orientovat na to nejdůležitější - fotbal. Není to sice ten nádherný evropský sport, kde vítězí talent nad silou, ale co si budeme nalhávat, vidět zástup nadělaných "pětihvězdičkových" černochů či bývalých wrestlerů, jak se řežou hlava nehlava a ještě si sami ze sebe dělají nehoráznou legraci, je zkrátka skvělá zábava, nehledě na demenci (nechutné roztleskávačky, Rob Schneider) a jednostrannost (jeden hráč má nadváhu, tak se mu opakovaně zasmějeme) některých vtipů. Každopádně zbytek i včetně nutné dramatické nadstavby a za vydatného přispění výkonů Cromwella a Fichtnera funguje takřka na jedničku a v závěru držíme těm sprostým, násilným a duševně zaostalým jedincům z řad vězňů palce tak křečovitě, až si říkáme, čím si to vlastně zasloužili... Asi tím, že Trestná lavice povedeným filmem zkrátka je. 80% (18.04.2011)

Po zdařilém pohodovém vstupu do vozidla a následné policejní honičce se hlavní hrdina dostává do basy, kde končí smích a začíná vězeňská pohodička. Pak už si jenom parta vesměs čokoládových sympaťáků zahraje trochu fotbálku (toho s tou šišatou merunou) s partičkou kamarádů různých hodností za férového dohledu taťky ředitele. Čest sportu! (28.01.2009)