Jáma a kyvadlo

Po Havranovi, který ve mě nechal hořkou pachuť v ústech, jsem obden zasedl k další Cormanovce. Velice pozitivní pocit získaný z tohoto vynikajícího hororu by se dal tedy označit jako z poloviny překvapivý, jelikož vše ostatní, až na zmiňovanou prvotní zkušenosti s tvůrci, dávalo naději pro nevšední hororový zážitek - ať už je to inspirace samotným tvůrcem žánru E.A.Poem, charismatickým, charakteristickým a obdivuhodným Vincentem Pricem a také dobou, v němž byl tento snímek vyroben, jelikož je to ideální čas pro hrůzostrašné příběhy, které ještě díkybohu postrádají digitální efekty, ale zároveň už mají svou technickou kvalitu. I to způsobilo, že téměř po celou dobu sledování jsem měl nepříjemný tlak na plicích ( i když si nechci připustit, že by to způsobil film, takže to svaluji na nezdravý posez :-)) a v rámci možností jsem se i trochu bál, komorní atmosféra tajemného paláce byla totiž vskutku děsivá. Škoda, že v závěru se vytratí strach z neznámého a celou závěrečnou pasáž bych si dovedl představit trochu, lépe řečeno úplně, jinak. I tak ale mohu počítat Jámu a kyvadlo mezi ty nejlepší horory co znám a k pěti nechybělo zas tak moc. (10.03.2006)

765. hodnocený film: 7. film z dovolené v Tunisku: Hodně jsem se na tenhle film těšil, vzhledem k tomu, že se jedná o snímek vytvořený na základě knihy E.A. Poea. Jenomže, hodně mě zklamal. Hudba byla sice vynikající, ale film byl hodně nudný a nedával šasnci hercům se předvést. Jediné, co zachránilo celý film aspo%n částečně, to bylo posledních 20 minut, které jsem se skutečně bavil. 3* jsou možná až přespřílišným hidnicením. Tenhle film by si zasloužil remake. 3* (09.08.2009)

Cítím se jako v pohádce. Vidím kočár jedoucí po kamenité cestě podél pobřeží. Dřevěná kola rachotí, když přejíždějí mnohé nerovnosti. Zahledím se do dáli a v mlžném oparu spatřím mohutný zámek, k němuž nyní směřují kroky muže v černém, kterého k zámku přiblížil onen zmíněný kočár. Jakmile muž projde vstupní branou, zaobalí se příběh ponurou atmosférou a úplně změní svůj ráz. Už se necítím jako v pohádce. Napnutě sleduji strašidelné osudy pána domu a společně s ním kráčím zaprášenými chodbami, které v pravidelných intervalech nesou na zdech husté sítě pavučin. Sestupuji po točitých vrzavých schodech a ocitám se v podzemních kobkách děsu. Do útesu, na kterém zámek stojí, mezitím naráží stále intenzivnější příbojové vlny. S přibývajícím časem odhaluji šokující tajemství, které jsou skryta za každým tmavým koutem a tíživá atmosféra se mnou cloumá jako vítr se stéblem trávy. Nad temným zámkem zuří bouřka, na nebi se válí těžká mračna rozrytá klikatými blesky a zpěněné moře se tříští o skály a výhružně hučí. Když společně s posledním dějstvím vstoupím do tolik očekávané pekelné jámy a nade mnou se začíná pozvolna rozpohybovávat nejdůmyslnější a nejkrutější místní mučící nástroj, tají se mi dech a srdce bije jako zvon. Ano, kyvadlo se téměř neslyšně přemisťuje ze strany na stranu a scéna je tak krásně atmosférická a obestřená krutou bezmocností, že se místy vyrovnává Poeově knižní předloze. Film vrcholí hrůzným a pro mě památným záběrem. Klaustrofobická hudba štípe po celém těle a už při závěrečných titulcích vím, že jsem měl tu čest vidět jeden z nejlepších snímků žánru. 300 tisíc dolarů(rozpočet) (31.08.2007)

Vincent Price je pro mne horrorový bůh a k tomu, ale to snad ne, Barbara Steeleová je horrorová bohyně a jsou tu oba! Cormanovy filmy podle Poa mám hodně rád, stejně jako Poa samotného. Corman svým filmům vtiskl nádhernou výtvarnou poetiku - barvy, hudba, gotické krajiny, hrady, kobky, hřbitovy, mlha, bažiny, pavučiny..... A k tomu se nebál často přidat i nadsázku, humor, parodii ( nejvíce asi v Havranovi). Pravda, film toho s původní povídkou příliš společného nemá. Ale - četli jste ji? Já ano, líbí se mi velice, ovšem jako film si ji dost dobře představit nedovedu. Koho by bavilo hodinu a půl sledovat, jak se hlavní postava potácí mezi dvěma mučícími nástroji a přitom filozofuje o životě? To si zřejmě uvědomil i Corman, a proto vytvořil vlastní příběh. A poslední záběr mne kdysi, přiznám se bez mučení, strašil až do rána. Ty oči, bože, ty oči.... (29.07.2010)

No ale wtf, co to jako melo tohle bejt? Povidka Jama a kyvadlo je mozna to nejlepsi, co kdy Poe napsal a za to, ze tenhle film tvurci nazvali stejne a jeste machrujou, ze to je podle Poea, by je mel nekdo pekne nakopat do prdele. Protoze tohle s povidkou nema absolutne nic spolecnyho. Ale kdyz clovek prekousne tohle, neda se rict, ze by se jednalo o spatnej film. Pribeh zaujme od zacatku a misty je i docela napinavej, diky tomu, ze se jednotlivy fakta odhalujou postupne a na zaver dojde k par zvratum. No a nekdy v 70. minute si tvurci vzpomneli, jak ze se to film jmenuje a soupli tam to kyvadlo, aby se teda jako nereklo. Co se tyce hercu, tak samozrejme nejvetsi pozornost na sebe strhava Vincent Price, kteryho jsem konecne videl v akci, na coz sem byl zvedavej od chvile, kdy sem videl Vincenta. No a Price je fakt dobrej, ze zacatku sice dela takovyho chudacka co omdliva a breci, ale nastesti ke konci to rozjede a zacne silet. Ale ani ostatni herci nebyli spatny. V konkurenci dnesnich hororu tohle fakt neuspeje, stari je na filmu hodne videt, ale presto se mi to docela libilo. (15.09.2007)