Chlapci z Pavelské ulice

„Proč mě nenecháš napravit moji chybu?“ - „Nemůžeš napravit zradu, Gerébe. Není to chyba. Je to mnohem víc než to.“ Nenápadný maďarský klenot v žánru dětského filmu. Mé první filmové setkání se Zóltabem Fábrim dopadlo velmi dobře. Do jisté míry se dá říct, že je to taková maďarská verze našich Pánů kluků, ale ti byli vtipnější a pohodovější. Chlapci z Pavelské ulice jsou sice sem tam také úsměvní, ale soustředí se přece jen na jiné věci. Ve filmu se vše točí kolem pojmů jako jsou čest, zrada, hodnosti/funkce, degradace, odvaha, zbabělost, obětavost, schopnost uznat chybu i porážku. Při soupeření dvou chlapeckých znepřátelených part se postupně projeví všechny. Film navíc přes pomalý, vlažný začátek postupně graduje a vše směřuje k „epické“ bitvě, která je ovšem překvapivě opravdu dobře udělaná a napínavá. Jenže opodál se odehrává ještě jeden boj…upřímně řečeno, z konce, který se snad ani nedal čekat, jsem byl maximálně zaražený, ukončit takhle dětský film bylo dost odvážné. V rámci žánru silné 4*. (05.04.2020)

Maďarská dobrodružná klasika o klukovských hrdinech a cti ve stylu Záhady hlavolamu. Jestliže srovnám o rok starší Bočanův mini-seriál, Chlapci z Pavelské ulice u mne vítězí na celé čáře 1:0! Výhrady, pro které jsem se s partou Rychlých šípů nedokázal úplně stotožnit, a to sice, že život ve Stínadlech byl až příliš odtržený od reálného života, zde úplně vymizly díky obohacení podobného příběhu pasážemi ze školy, rodiny a nakonec i přítomností přihlížejících se občanů městečka. Už jenom ta konfrontace hlavních členů pouličního spolku s profesorem chemie v kabinetu je nejenom že neskutečně zábavná, ale nepůsobí ani samoúčelně, neb právě zde je odhalena až precizní fantasie velice inteligentních dětských hrdinů, jejichž spolek (který má dokonce vlastní ústavu! :o)) znamená mezi vrstevníky ve městě opravdu něco! Vyjmenování všech kladů filmu by zabralo hodně místa takže stručně: nechybí zde napětí, humorní situace i citově silné momenty. Takový závěr bych ve filmu pro děti a mládež tedy nečekal. Hodně kvituji reálie c. k. monarchie z počátku 20. století a korunu tomu totálně nasadila závěrečná pointa s nečekaným "budovatelským" vyvrcholením. Naštěstí zde nešlo o žádné optimistické budování světlejších zítřejšků, ale spíše velmi smutný obraz jednoho Pyrrhova vítězství. 95% (viděno v rámci Challenge Tour 2019: "52 let filmů za 52 týdnů") (21.05.2019)

Možná, kdybych snímek viděl poprvé jako dítě, tak mě zaujme více, ale asi už něco to dítě ve mně trochu zabilo, i když je pravda, že třeba "Knoflíkovou válku" mám pořád rád. Tady jsou některé scény, které mě dovedly velmi překvapit svou vizuální silou, ale samotná válka o plácek mě tolik neoslovila. (26.07.2017)

Příběh z kmenových chlapeckých válek, kdy si nelze si nevzpomenout na Knoflíkovou válku či Vonty. Skvěle evokovaná doba počátku 20. století, skvělé exteriéry, skvělí dětští herci. Nevím, jestli je dnes mezi omladinou čest tak ceněnou hodnotou jako zde. Od výše vzpomenutých příběhů se tento odlišuje velice deziluzivním závěrem, který by vlastně mohl být probuzením do dospělosti. (16.09.2012)

Neuvěřitelně vysoké hodnocení mě navnadilo a proto jsem si tento film sehnal. První polovina je malinko stereotypní, ale druhá už je téměř bezchybná. Příběh z dob, kdy ještě hoši znali slovo čest, je opravdu výborný a prodchnutý radostí. Avšak neskutečně hořký závěr mě opravdu šokoval. Na dětský film vpravdě ostré vystřízlivění! (11.03.2011)