Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Yves Montand jako Artur London a jeho zážitky z období politických procesů 50. let vrcholící příjezdem okupačních vojsk v roce 1968... Film Doznání vznikl podle slavné stejnojmenné knihy Artura Londona. Zachycuje autentické svědectví jednoho z protagonistů monstrprocesu se „spikleneckým centrem“ Rudolfa Slánského v listopadu 1952. Přesvědčený komunista, interbrigadista, účastník francouzského Hnutí odporu (krycí jméno Gérard) a posléze náměstek ministra zahraničních věcí, v knize popisuje své zážitky a nový náhled na komunistickou stranu. Je ironií osudu, že rukopis knihy přivezl London do Prahy v den, kdy sem vjely sovětské tanky. Kniha nicméně v roce 1969 vyšla, ale film – jehož realizace u nás byla již domluvena – se musel nakonec točit ve Francii. Československou premiéru měl film až 17. ledna 1990 v kině Praha za účasti Jorge Sempruna, Costy-Gavrase, Yvese Montanda a Lise Londonové (Filmový přehled 1990/7) (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (88)

honajz 

všechny recenze uživatele

Takhle to dopadne, když někdo točí o něčem, o čem ví jen prd a z doslechu. Černobílá agitka naruby, kde jsou jen ti hodní a ti přehnaně zlí, proklamují se různá hesla, ale chybí tomu jakákoliv životnost. Navíc když se hlavnímu hrdinovi pořád říká Gérard, jeho žena má na stole jen francouzské knížky a auta projíždějí ulicemi Londýna, mám problém věřit, že se to odehrává v Československu 50. let. Celé je to natočené v podstatě stylem mluvících hlav, což je na dvě a čtvrt hodiny poměrně nudné a nezáživné, zvláště při tom zmíněném proklamování hesel - snad nikdo tam nemluví normálně, každý prostě musí pronést nějaké "moudro" ("Chováte se jako nacisti!"). Ucho dokázalo ten strach a psychologii postav podat daleko hlouběji a řekněme hororověji. A pokud chce někdo skutečně poutavý, vtahující a nečernobílý příběh o tom, jak komunistická revoluce začala požírat samu sebe, doporučuju knihu od Arthura Koestlera Tma o polednách. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

"Lenine, vzbuď se, Brežněv se zbláznil! Lenine, vzbuď se, oni se zbláznili!" - Děkuju pěkně! Lenine, hnij dál. Poslední obraz z Doznání a Costa-Gavrasův neumírající idealismus. Nejrozumnější Costa-Gavrasův politický thriller, který referuje o Slánského procesu dost pravdivě. Já osobně však komunisty "z přesvědčení" nesnáším ještě více než ty svině, které se pouze přizpůsobily dané době, a proto si myslím, že takový proces je jedním z mála způsobů, jak jim vyhnat alespoň tu věrnost straně z hlavy. Formální stránkou dost komorní (oproti předcházejícím Z a État de siege), v hlavní roli "jen a pouze" Yves Montand. Neříkám, že by to bylo málo, ale u Costa-Gavrase jsem si už zvykl na vyšší obrátky. ()

Reklama

kajda.l 

všechny recenze uživatele

Costa-Gavras mě nudí a celkově velmi vlažný dojem, což je tématu trestuhodné (soudruhy všech zemí pohrdám), nedokáže zachránit ani brilantní výkon Montanda. Nezapomenutelné scény bych spočítal na prstech jedné ruky (výslech vyhladovělého, nevyspalého Montanda prasečím vyšetovatelem, nechutným způsobem požírajím chleba s párkem, chlemtajícím pivo a usínajícím v křesle či scéna vysypávání prachu na cestu s černohumornou poznámkou o počtu pasažérů). Silné téma, výborní herci, místy vydařená atmosféra, ale taky nesnesitelná rozvleklost. A právě ona mi nedovolí jít nad tři. Nudil jsem se a to je chyba a emoční dopad také mohl a měl být silnější. Soudruhy nenávidím rád, ale zde to nešlo. A politické filmy prostě nemám rád. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Syrovost zážitku literární předlohy dává na nejrůznější zákruty lidského i mravního vývoje autora-protagonisty s velmi kontroverzní pověstí ne zcela vyváženou odpověď. Londonova výpověď přes svou otřesnost je jednostrannou a nezachycuje vrcholy komunistického nomenklaturního řádění v případě nekomunistických a antikomunistických politických vězňů. Gavrasovo přetlumočení se až příliš často topí v ideologických klišé; úroveň DOZNÁNÍ je tím určitě negativně poznamenána. Film i jeho vyznění zachraňuje mimořádný Montandův výkon. Na Gavrasovu obranu je ovšem nutné poznamenat, že v době natočení byly vědomosti i představy o rozsahu a dosahu komunisticjých justičních i nejustičních zločinů ne zcela známy a domyšleny; Gavras byl s výjimkou několika doplňků beze zbytku odkázán na Londonovo svědectví a Pillerovu zprávu. Na počátku sedmdesátých let bylo už mimořádným pozitivem samo natočení a uvedení díla do distribuce. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Gavrasov fanúšik by očakával práve tie jeho nekonvenčné, tristné spôsoby, kde sa zlievajú časové roviny a nespoľahlivý rozprávači v zmysle narušenie prirodzenej kontinuity, ale k ním sa režisér dostáva postupne. Priznanie je velice sofistikovaný politický triler pracujúci s veľmi silnými technickými komponentmi, ktoré zvierajú svet hlavnej postavy okolo kolečkovitej kazajky, z ktorej niet cesty späť. Kauza Slanského procesov a spol. tu je jednoznačná, ale mená sa nespomínajú (skôr funkcie, keď je to pre prípad nezbytné) a ku Gavrasovým ľavicovým postojom, v ktorých vidí svoju súčinnosť v kontemplácii postáv, s ktorými sa názorovo stotožňuje sú tu iba minimálne. Film je skrátka výbornou a docela vernou rekonštrukciou historickej atmosféry 50rokov a veľmi cenný príspevok pre budúce generácie. Na Z to pochopiteľne nemá, ale čo predsa? ()

Galerie (39)

Zajímavosti (6)

  • Yves Montand natáčení velmi prožíval, během šesti týdnů zhubnul 10 kilogramů, celkem během natáčení přišel o 12,5 kilogramu. (Snorlax)
  • Natáčení v ČSSR bylo zrušeno na poslední chvíli jako důsledek událostí roku 1968. (Zdroj: Festival francouzského filmu)
  • Ve filmu se objevují vozy Tatra 603 a Volha, které se vyráběly od roku 1956. Film však zachycuje proces se Slánským, který se odehrál v letech 1951 a 1952. (everlast44)

Související novinky

Reklama

Reklama