Friday Night Lights
Friday Night Lights
Režie:
Peter BergKamera:
Tobias A. SchliesslerHrají:
Billy Bob Thornton, Derek Luke, Jay Hernandez, Amber Heard, Lee Thompson Young, Lee Jackson, Connie Britton, Lucas Black, Garrett Hedlund, Kasey Stevens (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Na texaské střední škole ve městě Odessa začíná trénink hráčů amerického fotbalového týmu Permian Panthers. Obyvatelé městečka očekávají od mladých fotbalistů, že nadcházející sezónu vyhrají. Největší hvězdou týmu je Boobie Miles, který si ale hned v prvním utkání ošklivě zraní koleno. V dalším zápase to s týmem vypadá špatně a na trenéra se ze všech stran valí kritika. Krátce nato ale začnou chlapci vyhrávat. Miles doufá, že během tří týdnů znovu začne hrát. Jenže lékař v nemocnici mu oznámí, že má zpřetrhané vazy v koleni a v této sezóně si už nezahraje. Miles trenérovi zalže, že je v pořádku. Při následujícím zápase je ale sražen a ze hřiště odnesen na nosítkách. Všem je jasné, že tuto sezónu už nenastoupí. Hráči, kteří zatím stáli v pozadí, si při zápasech hodně věří a vyhrávají jeden zápas za druhým. Dostanou se až do finále, tam je ale čeká mimořádně těžký soupeř - tým Dallas Carter High School. (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (148)
Peter Berg natočil film, který zachycuje krutost středoškolského fotbalu, kde se dospívající hráči můžou dotknout nebe, na které už pak nikdy nedosáhnou. Zkusil přitom zkombinovat charakterovou studii a styl vyprávění / snímání, který známe od Michaela Baye a jeho blockbusterů. Neposedná, dynamická, perspektivy měnící kamera, koláže, výpustky... funguje to tak napůl, podobně jako post rockové pidlikání Explosions In The Sky, které jakoby patřilo k trochu jinému filmu. Hrdinové nepodrží míč dlouho na to, aby se na ně člověk skutečně pověsil, jejich osudy jsou skečovité až schematické a ani dramaticky to není nejlépe vystavěný film. Některá témata (třeba rasové pnutí mezi Panthery a Kovboji) jsou vysloveně underwritten. Z hlediska fotbalových scén ale patří k nejlepším / nejrealističtějším, jen by tam linebackeři a running backové nemuseli lítat jako supermani vzduchem. Je v tom něco chytlavě 90s, ale jako drama to prostě končí těsně před red zónou. A do end zóny tomu zbývá pěkný kus. ()
Kašlu na společenské konvence a zvedám na pět hvězdiček. Jasně že je scénář sestaven hlavně ze sportovních klišé, ale jeden z nejméně doceněných režisérů současnosti Peter Berg z něj vymlátil jak spoustu emocí a drásavý pocit, že z amerického maloměsta prostě musíš utéct, nebo tě v něm místní burani zadusí, ale tuhle průhlednou story hlavně opepřil dkonalým vizuálním zpracováním. Když kytary vybrušují vaši repro soustavu, až se třese i její poslední šroubek, když Billy Bob Thornton pořvává na hučícím stadiónu na své svěřence a dokonalá směska zpomalených záběrů a brutálních nárazů vás přenese přímo na hranicic třiceti yardů, musíte připustit, že v panu Bergovi tkví něco velkého. Berg je ro mě nejlepší klipař postfincherovské éry - jeho nový projekt budu vyhlížet s nadějemi na nalezní režijního génia pro 21. století. ()
Během první poloviny jsem si jen tiše zoufala - nad amatérským vyzněním, příšernou kamerou a absolutně nezaujatelným průběhem, k zoufalství se přidružily pocity pohrdání - nad vidlákovem světa, odpudivým večírkem a dokonce i nad tím burgerem, který Winchell přežvykoval. Vůbec největší katastrofou, která často atakovala krajní mez, odkud posílám podobné touchdowny rovnou do odpadu, však byla obrovská hromada nabubřelých žvástů, kterými spoluhráče častoval oblíbenec číslo jedna - Boobie Miles, kterému naštěstí brzy došel humor, nicméně ho důstojně zastupoval zbytek obyvatelstva texaské Odessy, který měl místo hlavy šišatou merunu a v té šišce se pořád dokola motala jediná otázka ... "vyhrajete stát, vyhrajete stát, vyhrajete stát ????" Ani nevím, jak se mně podařilo přehoupnout do druhé, stokrát lepší poloviny (podezřívám se z několika mikrospánků), kde konečně dostal prostor Billy Bob a hlavně sport samotný. Přesto, že humbuk okolo amerického fotbalu neobdivuju, zaujalo mě jeho až hmatatelné vyobrazení, vyblázněné basovým hudebním doprovodem, dokonale vystihující euforický tlak na diváky v ochozech. A nejlepší nakonec - rozhodující zápas sám, byl sportovním, záběrovým i emočním zákuskem a vybičoval tak moje konečné hodnocení na krásných 40%. ()
Pokaždé když vidíte podobny film jelikože je sportovní vždycky jsi řeknete oni to stejně vyhrají ale někdy tomu tak prostě není, super zážitek. Při tomhle filmu americky fotbal je hodně tvrdý sport a pro výhru musíte ze sebe dostat prostě maximum. Já byl spokojeny i s herci a se vším co se okolo našeho fotbalu dělo. Ale prostě 80%. ()
Ty sportovní filmy.. plné klišé.. sice z tohoto talentovaný Peter Berg vymlátil maximum a vsadil na drásavý styl a cit pro tempo rozhodně má, přesto výsledek úplně nestrhne. Sáhnul po bestselleru svého bratrance a pro mě osobně měl víc tlačit na linie odehrávající se mimo hřiště – i když kvituju, že tady nemáme typický příběh outsidera, který se i přes nejrůznější klacky pod nohama dere nahoru. Texaské městečko je plné „odborníků“ na americký fotbal, kteří zaváhání nebo snad laxní přístup ke hře rozhodně neodpustí. Zapálené prostředí tak žene dopředu a zároveň i sžírá jeden středoškolský tým, který má nakročeno k velkým zítřkům. Jenže motor mužstva si zruší koleno. A na průšvih je zaděláno. Ten humbuk okolo amerického fotbalu tady u nás nikdy úplně nepobereme. Za sebe z výsledku rozhodně neskáču do stropu. 60% ()
Galerie (24)
Zajímavosti (10)
- Model bot, které nosí hráči, se v době, kdy se film odehrává (rok 1988), ještě nevyráběl. (Dawid199)
- Don Billingsley, který doopravdy žil a hrál fotbal za Odessa Permian Panthers, musel s fotbalem zkončit kvůli zranění kolene. Ve filmu to byl Boobie Miles. (Dawid199)
- Buzz Bissinger, jehož knížkou je film inspirován, a režisér Peter Berg jsou bratranci. (Matty)
Reklama