Příběhy obyčejného šílenství

No tak tohle je fakt mazlík. A ten konec, to je laskominka eňo ňuňo. Ivan Trojan je vynikající chlap, nikdy mu nezapomenu co všechno udělal a dělá pro Bohemku a ještě k tomu herec, kterej by mohl oscarovi klidně tykat. Neumím si představit, že by Petra někdo dokázal zahrál líp. Vůbec tady jsou herci jak z nějaký elitní herecký jednotky, Bartoška, Heřmánek, Krobot. A ty dialogy, přirozený, vtipný a přitom dokonale sednoucí k tomuhle originálnímu příběhu se smutkem na duši. (25.10.2010)

Petr Zelenka prostě nedokáže natočit obyčejnou komedii. Když se o komedii pokusí, jedná se spíše o životní drama okořeněné humorem. A stejně tak i v tomto případě se zasmějete některým fórkům a hláškám, celá atmosféra je však i místy depresivní a tak nějak i zamrazí. Velmi mě potěšil soundrack sestavený z různorodých náladových písní - paráda. Konec filmu, kdyby měl veselý hudební doprovod, by mohl být zakončením bláznivé komedie. V tomto případě je to dost depka. Herci jsou všichni skvělí. Ivan Trojan je velice příjemný, civilní a opravdový (chvílemi mi svými postoji a problémy připomínal Woodyho Allena), Zuzana Šulajová je neodolatelně krásná a Miroslav Krobot si Českého lva bez pochyby zasloužil. Zvláštní, bizardní a přece opravdové. (29.10.2006)

Tentokrát bez sáhodlouhých komentářů, pouze s poznámkou a jakýmsi přiznáním, miluju pohled Petra Zelenky na film i život jako takový, zejména potom jeho smysl pro jemný (černý) humor, nadhled, ironii, sarkasmus, smysl pro absurditu, který je hodně podobný (blízký) tomu mému, ale zároveň schopnost ukázat a pojmenovávat věci (problémy) pravými jmény a srozumitelně (navíc vtipně) je podat. Je nesmírným potěšením a zážitkem zjištění, že je někdo schopen (i s pomocí vynikajících hereckých výkonů v čele s I. Trojanem, M. Krobotem a N. Divíškovou konče, přičemž na "náhodnou telefonistku ze Slovenska" Zuzanu Šulajovou se pro změnu více než příjemně kouká) na filmové plátno převést divadelní představení (byť hodně krácené) a současně vaše tužby. Protože tenhle snímek, to jsou především mistrně napsané (bizarní) postavy, následně se stejným úspěchem zahrány všemi představiteli, které mají navíc jednu společnou věc. Všechny se potýkají s "problémem" (někteří více, jiní méně úspěšně) zvaným ŽIVOT a najití si "toho svého" místečka v něm. Co říci k samotnému závěru?! Třešínka na dortu a typický Petr Zelenka tak, jak ho mám nejraději. P.s. SPOILER „Miluji vás. Pardon, už musím končit“. Takhle to umí podat snad pouze pan Krobot. p.p.s. a jedna lékařská rada (zdarma) závěrem, pokud to tedy už dávno nevíte. Já (přiznám se) jsem to doteď netušil. Průvodním znakem Alzheimerovy choroby jsou „divoké oči a nelekavost“. 92% s dovětkem, pokud (tragi)komedie, s notnou dávkou ironie, absurdity a život. nadhledu, potom (v tomto podání) kdykoliv a kdekoliv! (07.11.2011)

"Našel jsem si tady Kocourka a on potřebuje, aby se na nás někdo díval, když se milujeme. Co si o tom myslíš?" Tak já bych si asi taky chodil přivydělat k sousedům soustředěným sledováním jejich souložení, ale zatím jsem tuto nabídku neobdržel, takže ji nemohu zodpovědně vyhodnotit. Nicméně jsem získal spoustu důležitých poznatků do života. Třeba, že ženy jsou naši přátelé, ale hrají tvrdou hru, nezájem o zemětřesení v Gruzii je jasným znakem umírání a taky jeden recept: svařit vlasy v mlíce, usušit a spálit spolu s jablečným listím. A jelikož mám pochopení pro nejednu úchylku, tak jsem se při těchto příbězích bavil nadstandardně. (28.11.2016)

Navzdory všem šílenostem je to nejnormálnější Zelenkův film. Rozpohybování divadelní hry dopadlo nad očekávání dobře a s řadou scén si autor opravdu vyhrál (úžasný rozhovor chodce s řidičem popojíždějícím v zácpě, jízdy s vozíkem), ale stejně mi scénář připadal poněkud nedotažený. Řada hlášek má (podobně jako u předchozích filmů) slušnou šanci na zlidovění. Ivan Trojan je opět dokonalý, ale ještě víc mě zaujal Miroslav Krobot. To se skoro nechce věřit, že to je neherec ve své první roli (na divadle i ve filmu)! (07.03.2005)