Pýcha a předsudek

Rád bych šel výš, ale u romance, která mi nerozbušila srdce prostě nemůžu. Pěkná atmosféra a malebná kamera tak akorát na míru, ale Keira mi úplně neseděla, některé holky včetně Imeldy přehrávaly a ty vizuální manýry s dvouminutovými jízdami mi nějak nešly do kupy s literárně rozkecanými dialogy. Asi jsem moc konzervativní a příliš přízemní, když vidím v zamilované slečně na útesu kýčařinu, ale... s tím člověk nic moc nenadělá. :-) (12.02.2006)

Dost podobny Rozumu a citu, coz bude tim, ze Austenova pravdepodobne neumela napsat nic jinyho, nez jak banda zenskejch hleda napadniky. Takze pribeh je jedina zasadnejsi vec, co filmu podrazi nohy, misty to je totiz proste smesny, vetsinou pekelne predvidatelny a obcas sem proste jen kroutil hlavou, proc se postavy chovaj tak, jak se chovaj. Ale jinak to je moc dobre natoceny, prijemna dobova hudba a naprosto perfektni kostymy a kulisy. Z hercu zaujme nejvic s roztomilym xichtikem a slusne hrajici Keira. S chlapskou sestavou to uz je horsi, pan vrchni klatic v podani MayFadyena je totiz zoufale nezajimavej. Takze celkove solidni obsazeni a rezie, skvele natoceny a smesnej dej, ale jo, ty 4* dam. (06.02.2010)

Pošetilost mocných v britské podobě z pera Jane Austen podle mě nemohla být lepší. Její svět jde hodně mimo moje představy ideálních příběhů před spaním. Číst její knihy by pro mě bylo čiré zoufalství. Jinak je to ale s tímhle filmem. Joe Wright ctí předlohu a tak je tady celá řada stavovsky namyšlených postav, které byste nejraději odstřelili dělem ze sovětského tanku T-100. Film ale má to štěstí, že tu jsou dialogy tak skvěle napsané, a tak se tu pořád najdou lidé, kteří je setnou alespoň vlídným cynickým slovem. Ty a velice pěkné kamerové záběry dokazují, že tento film by byla velká škoda přehlédnout. (21.09.2018)

Nejen z vlastní zkušenosti dobře vím, že stejně jako v životě i v lásce není radno dát na první dojem, neboť z počáteční antipatie se může nakonec vyklubat hluboký cit. To je Pride & Prejudice. Ač nejsem příliš pyšný na tento svůj předsudek, považuji žánr domestic novel (čili „román rodinného života") za jeden z nekrutějších nástrojů španělské inkvizice. Květnatá mluva, zvířecí námluvy tancem a panovačné matky kuplířky - to vše umocněné líbivě karamelovým stylem Wrighta, který mi už od Pokání nesedí. Holt, asi do toho dávám víc rozumu než citu.. „It is a truth universally acknowledged, that a single man in possession of a good fortune, must be in want of a wife..“ Zvláštní to časy - za tu dobu, než při "rozhovoru o samotě" vyjádřil dotyčný své city k milované, mají nyní partneři už i po rozvodu. Princip je stejný, jen čas se zdá běží o něco rychleji.. (29.09.2009)

Předlohu jsem četl, jinou její adaptaci jsem neviděl, a tak mohu říci, že jsem velice spokojený. Dechberoucí zpracování si mě získalo krásnými obrazy, skvěle natočenými scénami, jako byla ta na druhém bálu, Marianelliho podmanivou hudbou a samozřejmě i výkony herců. Dá se říct, že všechny postavy jsem si při čtení představoval přesně tak, jak jsem je tady viděl. Jen, pravda, pan Collins nebyl v předloze tak směšný, a starý pan Bennet zase tak sympatický (Donald Sutherland je Donald Sutherland). Pokud jde o Keiru KInghtley nebo fantastického Matthewa MacFadyena, nemám výhrad. Jediná vada na kráse je těch několik okamžiků, které mě lehce nudily a které mi připadaly zbytečné (přišly v poslední třetině), což jsem poznal podle toho, že jsem se najednou díval, kolik minut ještě zbývá do konce. Čtyři a půl. (23.07.2011)