Režie:
Joe WrightScénář:
Deborah MoggachHudba:
Dario MarianelliHrají:
Keira Knightley, Rosamund Pike, Matthew Macfadyen, Donald Sutherland, Jena Malone, Brenda Blethyn, Talulah Riley, Judi Dench, Carey Mulligan, Simon Woods (více)Obsahy(1)
Pán a paní Bennetovi mají pět dcer, které by jejich prostomyslná a přímočará matka ráda viděla pod čepcem. Když se na velké sídlo Netherfield v sousedství přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, začne činorodá paní Bennetová spřádat nadějeplné plány. Zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujlala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pan Bingley má bohatého přítele Darcyho, mezi nímž a druhorozenou dcerou Elizabeth Bennetovou vzniká zvláštní, rozporuplný vztah... Slavný román anglické spisovatelky Jane Austenové (1775–1817) Pýcha a předsudek (1813) byl na filmové plátno poprvé převeden Robertem Z. Leonardem v roce 1940 s Laurencem Olivierem a Greer Garsonovou v hlavních rolích. Dočkal se i několika televizních zpracování a inspiroval nejen proslavený Deník Bridget Jonesové (2001), ale zejména romantický muzikál Moje velká indická svatba (2004). V roce 2005 se dalšího filmového zpracování režijně chopil debutující Joe Wright. Společně se scenáristkou Deborah Moggachovou k románové předloze přistupovali s pokorou a úctou. Podařila se jim tak téměř doslovná adaptace románu, včetně věrohodného zachycení obrazu doby a vykreslení jednotlivých postav. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 014)
Nadherne sklbenie ucty ku kosatej predlohe a jej silnym kvalitam (vysperkovane bozske dialogy, cit pre vykreslenie postav) v kombinacii s vybornym formalnym spracovanim, kde popri nadhernej vyprave kazdy akord hudby (od baroknych klasik az po hravu roztopasnost skladieb pre vidiecke zabavy) a kazdy zaber ako i jazda kamery presne sprostredkovavaju pocit lahkosti, elegancie ale i sofistikovanosti a jemnosti pribehu, podtrhnute skvelymi hereckymi vykonmi. Podobne nadneseny pocit krasy v srdci mavam vacsinou pri juhokorejskych romantickych komediach, takze ti co ma poznaju, vedia aku poctu som teraz vlastne filmu zlozil :-) ()
Na dobu ve které se to odehrává je to dost svižný film. Lidé se chovají normálně a ne nějak britsky kamenně. Celé je to i dost svižně natočené a režisér dokáže pomocí hereckých výkonů vyždímat komiku i ze scén, které na papíře asi nejsou zas tak srandovní. Keira to zahrála opravdu dobře a není jí co vytknout. Matthew MacFayden se role zhostil taky dobře a vždycky mi tam přišel jak hroznej killer, právě proto se mi pak líbila jeho proměna v opravdového sympaťáka. Donald Sutherland byl samozřejmě také opravdu výborný a občas mi přišlo, že se jeho postava cítí jak Richard Gere v „Doktor T a jeho ženy.“ Fakt dobrá zábavná a vtipná romantika, kterou lze doporučit každému. Btw Rupert Friend vypadá jak klon Orlanda Blooma :-))))))) ()
Osobně dávám přednost drsnějším světům, než je ten idylicky austenovský, plný dobromyslných duší, přiměřeně komických figurek a samozřejmě i oné „upejpavosti“. Občasné nesmělé pousmání a nanejvýš něžný dotyk rukou. Všichni sice mluví striktně spisovně a oblékají se do nevzhledných kostýmů, avšak rozum, cit a ono pověstné „míti filipa“ je poplatné kterékoliv době. Chcete se bavit, dojímat a nemít přitom pocit, že sledujete pokleslou kulturu? Chcete vědět, jaký výkon vynesl Keiře nominaci na Oscara? Chcete vidět pravý protiklad Domina? Nebojte se říct ano, ano, ano a pro jednou dát valem očekávání něčeho nevídaného, šokujícího a extravagantního. Bohudík za trochu poklidnosti. 80% Zajímavé komentáře: Marius, Mahalik, wipeout, tangerine1 ()
Čekal bych, že se ukoušu nudou (z ryze dívčího romantického filmu ze staré Anglie - c´mon!), ale opak je pravdou. Od půlky filmu jsem visel na rtech většině herců a byl i docela zvědavý, jak to celé nakonec dopadne. Velice milé pak je, že Wrightovo dílo funguje i po (všech) ostatních stránkách: zpracování - to hlavně -, kamera, HUDBA, herci... Úžasný výlet do 18. století jednoho známého evropského ostrůvku se vydařil a těžko si lze představit, jak lépe se to dalo provést - nedalo, a přitom pokazit je vždy co. P.S. Vážně se těším na zabijáckou Ronan. ()
Marná sláva, tato novější adaptace v sobě prostě nemá ten vpravdě anglický klid a vychutnávající bohorovnost, naopak je necitlivá k nakládání s časem, netrpělivá, unáhlená, křiklavá, nedopřeje přirozený zrod ničemu skutečně hodnotnému, neboť anglické kvality luhuje pod tlakem teprve nesnesitelně se vrstvící čas - a to je něco, čemu tenhle snímek nehoví - jakmile je jeho postavám něco nepříjemné, nenaučí se s tím zacházet, ale netrpělivě to změní nebo utečou, věční puberťáci ohánějící se odvahou k novým začátkům, aniž by se uměli v čase posouvat. Přitom Angličané naopak vynikají schopností poradit si s každým, sebezkostnatělejším souborem pravidel s rozvahou a jistou zmoudřelostí, dokud se jim nepodaří jimi dosáhnout přesně svého - vědí, že trpělivost přináší růže, a dovedou i z kamene vodu vyždímat. Nejen co do zachycení podstaty anglickosti vychází seriál ze srovnání lépe, ale i pokud jde o filmařské pracovní postupy. Klidně se a z hloubky přerozující příběh, ve vzájemném setrvalém působení se přetavující a sbližující charaktery, nic z toho nepotřebuje být jakkoli ozvláštňováno, klidná vnímavost diváka by naopak neměla být rozptylována vymyšlenostmi. Oživující a rafinovaná moderní kamera tohoto novějšího díla se proto k pojednání románu Jane Austenové hodí pramálo. Staré dobré jednoduché techniky střihu a řazení klasických záběrů, jejich tempa a rytmu atd. jdou spolu se štědrým časovým rozpočtem seriálově pojatému příběhu k duhu mnohem lépe - svědčí tomu, aby se rozvinul v úplnosti jako čajový lístek, když se mu ponechá čas a klid. O to delikátněji se zde pracuje s nasvícením - přirozeným světlem různě zakaboněné a vyčasené oblohy - neboť je to počasí, co na anglickém povětří až k průsvitnosti prozařuje pleť žen, zjemňuje a projasňuje výrazy jejich tváří či po nich nechává přeběhnout zamyšlený stín. Zde jsou tvůrci k takovým jemným hrám hluší a slepí, nahrazují je otřepaností a doslovností. *** Ze srovnání obou slavných počinů tedy vychází onen o deset let starší skvost na celé čáře velkolepěji. Je citlivější, věrnější duchu předlohy a jen v jeho vnímavějším podání a poctivějším historickém zobrazování (pytlovité šaty pod přestřihnutými živůtky dokonale skrývají jak nepochybné nedostatky, tak i možné přednosti ženských figur, ale dá se v tom časem najít jisté zalíbení atd.) vynikne i veškerá jemnější logika a hustě vrstvená smysluplnost. Čas je tu v hlavní roli a nelze to pominout - jeho přílišná hojnost, jak ony neprovdané dívky na venkově bez valných vyhlídek nemají nic než čas, sám o sobě vleklý, nudný, prázdný a tíživý, s nímž se musejí naučit obratně zacházet, aby z něj nebyl otupující nepřítel - s trpělivostí a pokorou, ale zároveň obezřelostí tak, aby je nepřipravil o svěžest mysli, vřelost a dychtivost srdce a schopnost se z okamžiků donekonečna za sebe kladených upřímně těšit - jak se v nich doslova časem zušlechťuje láska k životu samotnému (bez nadějných vyhlídek) jako sama tresť životních šťáv, které jim proudí v těle a vyživují je. A tak zatímco z onoho šestidílného seriálu nemůžu vymazat z paměti ani vteřinu, u téhle pozdější adaptace, zrychlené pro málo vytříbené, málo vyběravé a málo vytrvalé diváky, jsem přivírala oči rozčarováním nad tím, jak se s unáhleností a překotností, jež pronikají všemi složkami filmu, vytratila veškerá plná obsažnost, jemnější, ušlechtilejší a bohatě tkaná výšivka rozehraného příběhu, jak byla beze stopy odpárána delikátnost, velkodušnost, důstojnost, zdrženlivost a ona postupně v tikajícím čase nazrávající a uvoňující se dobrota duší, smířlivost a laskavost obou nejstarších Bennetových dcer, stejně bystrovtipných, oduševnělých a moudrých jako spanilých. Tahle prvoplánově vyhublá, lacině hezká, lehkomyslná, uhihňaná, máločeho dbající třeštiprdla v obhroublé verzi posílají neomaleně k šípku veškerou klidnou a rozvážnou sofistikovanost původního literárního díla i velkofilmového počinu z r. 1995, aniž by z nich cokoli podstatného mohly nahlédnout. *~~ () (méně) (více)
Galerie (47)
Zajímavosti (46)
- Konečnou verzi scénáře doladila herečka Emma Thompson, která předtím získala Oscara za scénář k filmu Rozum a cit (1995), který byl rovněž podle románu Jane Austen. (imro)
- Celosvětová premiéra proběhla 25. července 2005 v Hamburku. (Varan)
- Matthew Macfadyen (pan Darcy) špatně vidí, takže při natáčení scén v mlze stál režisér za kamerou a mával červenou vlajkou, aby herec věděl, kam jít. (Morien)
Reklama