Zběsilý útěk

Zběsilý útěk je postavený na neustálém vršení dalších a dalších vyhrocených situacích. Joey Stále pádí vpřed, ale jeho cíl je stále stejně vzdálený. Tempo je opravdu zběsilé, proto zamrzí jeho znatelné zpomalování dojemnými příběhy z minulosti jednotlivých postav (na Rodenovo vyprávění o desetiminutové verzi Kovbojů jen tak nezapomenu :)). Zběsilý útěk není čiročirou akční smažbou, jeho hlavní myšlenka je nejlépe patrná na scénách z „doupěte“ dvou, děti k smrti milujících, individuí. Jde o nikdy nekončící útěk před strachem. Nikoliv o strach z příšer vytvořených bujnou dětskou fantazií, nýbrž o strach z všudypřítomného, dobře viditelného i hmatatelného lidského zla. Myšlenková hloubka mě vzhledem k očekáváním mile překvapila. Zpočátku jsem měl sklon k cynismu, k zesměšňování sofistikovaně se tvářících vět, ale když mi došlo že zde výjimečně neplní pouze funkci „vaty“ mezi jednotlivými akčními sekvencemi, o sto osmdesát stupňů se změnil i můj přístup k filmu. Mnohé situace jsou velice nepravděpodobné, pouze dotvářející dojem co nejefektivnější podívané. Množství samoúčelných kamerových exhibic překračuje jistou únosnou mez. Když se kamera náhle otočí vzhůru nohama, je to pěkné, ale nemá smysl hledat v tom nějaký záměr, že by to třeba mělo znázorňovat momentální psychologické rozpoložení hlavního hrdiny. Jde prostě o efekt a ten je v daném okamžiku dostatečně „cool“, abyste upustili od řešení jistých logických nejasností. Nejvíce jich vyplave na povrch po odhalení pointy „převracečky“ dávající všemu dosavadnímu dění zcela odlišný význam a vlastně jej činící poněkud zbytečným. K tomuto odhalení dojde během super efektivní a super krvavé scény v modře podsvícené hokejové hale, která mi svou náladou v mnohém připomněla Scottova Posledního skauta. Touto scénou a tímto odhalením však film bohužel nekončí. Je na pro nás přichystáno ještě jedno překvapení, o němž víme již od počátku (postřelený Oleg), kdy však ještě nevíme, že bude překvapením. Ze všech samoúčelných scén v celém filmu je tato nejsamoúčelnější a pokud si při ní řeknete „páni, ti mě zase vypekli“, dokonale splní svůj účel a pak už může následovat finále jako z antické tragédie (skoro!), při němž nezůstane jedno oko suché. Více než herecká účast Karla Rodena (měl by si své ruské bastardy nechat patentovat) potěší Paul Walker předvádějící oproti teenagerským akcím Rychle a zběsile nebo Do hlubiny mnohem vyzrálejší výkon. Více než pouhou teenagerskou akcí je ovšem celý film, který kdyby se oprostil od místy přílišné efektivnosti, nebál bych se o Wayne Kramerovi začít psát jako o novém Tonym Scottovi. Právě Scotta považuji za jednoho z mála současných režisérů schopných natočit, bez nadsázky, inteligentní akční film. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, choze, pshimi, Janek, Xatrix, Martyr, PCHE (07.05.2007)

Po pár rokoch som sa k tejto naspeedovanej hystérii opäť vrátil a musím skonštatovať, že je to stále len naspeedovaná hystéria s pár svetlými momentami. Asi to teda bude "postmoderná variácia na film-noir", ale pripadá mi až otravne preexponovaná. Taký, za adrenalín sa schovávajúci afekt. Do najlepších kúskov Tonyho Scotta to má ďaleko; ten totiž vedel, že aj ono naplňovanie žánrových škatuliek alebo experimentovanie s formou skrz zbesilý a pritom stále sofistikovaný štýl musí mať hlavu a pätu. "Running Scared" je vizuálne uhrančivý guláš bez vnútornej organizácie, ktorý ani po druhej projekcii nenesie známky vyšších ambicií. Škoda. (03.09.2014)

"Někam to zahoď a udělej pro mě něco - nezvorej to!" Ale kdyby to Joey nezvoral, tak by ten film o ničem nebyl a nemusel by se točit. Kvůli mě se tedy nemusel točit ani tak, protože zkorumpovaní poldové, ozbrojené děti, pomstychtivý pasák, naštvaní ruští mafiáni či suroví hokejisti sice v noci protnuli Joeymu cestu, celkem přitom přitvrdili muziku, ale mě to hledání ztracené bouchačky stejně většinou nudilo. (25.11.2016)

Paul Walker konečně uhodil hřebíček na hlavičku, když si plácnul s Waynem Kramerem. Running Scared nabízí za málo peněz hodně nadávek, brutality a necenzurovaných dějových zvratů. Jestli máte chuť na stoprocentně politicky nekorektní a mírně old school zábavu, která umí být proklatě "eye-candy", pak byste se neměli nechat odradit českým názvem, ani ex-slušňákem z Rychle a zběsile a poctivě si stoupnout do fronty. A pokud nevěříte, stáhněte si třeba trailer a pak si to peklo představte v pečlivě dávkované dvouhodinové verzi. Tohle není bezkoncepční Domino. Wayne Kramer ví jak dojet do cíle se spokojenými cestujícími, i když je fakt, že tu poslední zkratku si odpustit mohl, ale na klopýtnutí má čas od času právo každý. (90%) (24.05.2006)

Bez posledných piatich minút po všetkých stránkach dokonalá filmová jazda zo Scottovsky brilantne vybrúsenými vizuálnymi vychytávkami a nadupaným tempom, ktoré nedovolí divákovi tie bezmála dve hodiny, čoby len na sekundu vydýchnuť. A celé to podtrhujú zaverečné titulky. Dámy a páni toto kus podstivej filmárčiny, ktorá pôsoní medzi pózerskými pseupokusmi o originalitu poslednej doby, ako živá voda. 100% (26.05.2006)