Msta přichází z močálu

Dva roky před slavnou Noční můrou si Craven ještě střihl tohle béčkové sci-fi, v němž se vědec Ray Wise změní na bažiňáka, který v močálech likviduje nepřátelské vojáky, zachraňuje svou lásku v podání Adrienne Barbeau (Mlha) a ke konci zmlátí srandovního vlkodlaka. V podstatě je to hrozná blbůstka, ale má svoje specifický kouzlo a poměrně hezky se na ní kouká, a to nejen proto, že tu vystupuje David "věčnej grázl" Hess, ale hlavně díky povědomé Manfrediniho hudbě. Pozorným uším totiž jistě neunikne, že pouze vykradl vlastní motiv z kultovního Pátku třináctého. (31.08.2012)

I když má americký snímek „Swamp Thing“ celkem jednoduchý příběh, jeho béčkovost spolu s oblíbenou komiksovou postavou, se mi prostě zamlouvala. Je to přímočaré, je to jednoduché. A pak je zde ještě jeden trumf – Adrienne Barbeau. Díky ní jsem sledoval každou scénu, a to nejen proto, že se zde objeví nahá. Má v sobě něco, co mě prostě bavilo sledovat. A ona film táhne, ne monstrum. (22.11.2019)

Ničím výjimečný, nicméně roztomilý sci-fi horor. Vědec doplatí na svoji vlastní geniální kašičku a když se pak vyhrabe z močálu, je z něj zmutovaný bahenní bouchač, člověk smíchaný s kytkou. Odlehčená podívaná, hlavně dík hlavnímu hrdinovi a v závěru i jeho úhlavnímu nepříteli, jejichž kostýmy vzbuzují spíš úsměv než hrůzu a respekt. (23.08.2009)

Tak tady jsem měl nezasloužené dvouhvězdičkové hodnocení a nelichotivý komentář. Po opakovaném shlédnutí a hlavně shlédnutí starších hororů musím uznat, že jsem ten film hodně podcenil. Craven si střihl naprosto parádní poctu monster filmům. Jeho Swamp Thing odkazuje na Netvora z Černé laguny, ale možná ještě dál, k samotnému nešťastnému Universalovskému Frankensteinovi. Nechybí ten ten smutek, romantika, ale také spousta skvělé béčkové akce se žoldáky a výborný monster souboj ve finále. K tomu výborně natočené bažiny, krásná hudba a hlavně skvělý vzhled samotného monstra (to druhé dopadlo o poznání hůře), které nesleze prakticky z obrazovky. Jo někdy se člověk s hodnocením napoprvé netrefí. (25.05.2008)

Jedu takhle tábořit, Škodou 100 na Oravu. Spěchám, proto riskuji, projíždím přes Moravu. Řádí tam to strašidlo, vystupuje z bažin, žere hlavně Pražáky, jmenuje se Jožin! Ten Wes musel ve dvaaosmdesátým brát hrozně dobrej matroš. Protože jinak by byl asi sotva schopnej natočit něco tak debilního, jako tady Jožina. Teda debilního takovým tím roztomilým způsobem, protože tady je všechno tak krásný... krásně naivní. Swamp Thing tam pobíhá v bažinách a řve, jako kdyby ho aligátor kousal do prdele, hlavní hrdinka tam běhá bez podprsenky, samozřejmě nechybí černošskej nerd a záporáci vypadají jak z filmů s Michaelem Dudikoffem. Jj, děcka, takhle nějak vznikaj kultovní filmy. (10.07.2016)