Kamera:
Peter Menzies Jr.Hudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Antonio Banderas, Vladimír Kulich, Tony Curran, Omar Sharif, Dennis Storhøi, Erick Avari, Sven Wollter, Diane Venora, Maria Bonnevie, Kaaren de Zilva (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vypravěčem událostí z roku 922 je arabský cestovatel Ahmed Ibn Fadlán, setkávající se ve střední Asii s bájnými Vikingy. Proti své vůli se stane jedním ze třinácti bojovníků, kteří se musí na dalekém severu utkat s tajemnými nepřáteli, sužujícími zemi krále Hrothgara. Děsiví netvoři Wendolové jsou ve skutečnosti kanibalové v medvědích kůžích, kteří útočí pod příkrovem mlhy a kteří nikoho nešetří. Vzdělaný Ahmed jen zvolna nachází vztah k drsným, neurvalým a věčně popíjejícím Vikingům. Záhy však objevuje jejich kladné vlastnosti a postupně se s nimi sbližuje. Díky nim vyspívá i on v neohroženého bojovníka. V krutém boji, kdy mají Vikingové první ztráty, se od jednoho místního starce dozvědí, že mohou zvítězit, jen když zabijí dobře ukrytou "matku" a jejich vojevůdce. (TV Nova)
(více)Recenze (559)
Při natáčení Vikingů se evidentně střetlo několik tvůrčích vizí a logicky tak vznikl paskvil, který střídá světlé momenty s tragikomickými. Vůbec však není jasné, o čem to původně mělo být. Crichtonova předloha zřejmě nebude takové terno. Tajemní nepřátelé jsou jen primitivové. Seveřany vede český rodák Kulich. Do toho tam celou dobu Banderas žvatlá něco španglicky a hraje si na Araba. ()
Krvavý výlet na chladný Sever léta páně 922 poznamenaný tvůrčími neshodami mezi autorem předlohy a producentem Michaelem Crichtonem a osvědčeným režisérem Johnem McTiernanem. Vážený arabský učenec Antonio Banderas je za svůj hřích (ano, žena v tom byla) poslán coby vyslanec své říše do nehostinného kraje a záhy se připlete mezi drsné muže a jejich plánování válečné výpravy. Do mystické třináctky zbývá ještě jeden bojovník a podle kmenové čarodějnice to musí být cizinec. Je evidentní, kdo jím bude. Mnohé momenty mají solidní atmosféru a zejména úchvatné exteriéry, většina děje je ovšem matná, akční momenty mdlé a vlastně to už celé začíná u Banderase, který je skrz naskrz průměrný a nezajímavý, vývoj postav je odfláknutý. A dříve mnohokrát zmiňované sestříhávání a dotáčení zřejmě zapříčinily, že mnohé linie postrádají logiku. Přitom to mohl být syrový historický flák s atraktivním námětem. Zdaleka není. ()
Daleký sever, ostré hory, hluboké lesy, u pobřeží kotví vikingské lodě a mlha patří ke kraji jako déšť k Anglii. Příběh se nápadně podobá eposu o Beowulfovi. A k tomu hraje fenomenální Jerry! Hlouposti ve filmu: (1) Tataři!!! Hehe, výborný vtip, v této době a v této oblasti se s nimi fakt nemáme šanci setkat, žili tu spíš jiní kočovníci (Pečeněhové apod.). (2) reálie jsou pro vikingy dost mimo, určitě ve výzbroji neměli gladiátorské helmy, či španělskou zbroj z 15. století. No tvůrci asi při natáčení nesnídali, tak do filmu naprali všechno, co viděli v encyklopedii zbraní od Larousse. A tak podobně (nepravděpodobné věštění z kostí, vůdcové byli pohřbíváni spíše pod velké mohyly v lodích, ibn Fahdlán byl poslán na sever společně s několika tisíci lidmi atd.). Ale víte vy co? Mně je to fuk. Naopak souboj cti a stavba opevnění - oboje na jedničku. Já vím, že je strašně vidět, že film točili dva režiséři a že Crichton byl kri...chton, ale postupem času ten film vzbuzuje spíše milosrdný přístup. A bijec Vláďa Kulich se konečně předvedl... a ta hudba, ta hudba, láska na první tón...... ()
Všechno dobré, ani ty vyloženě "kecací" pasáže mě v obzvláště historicko-dobrodružných snímcích nevadily. Ale sakra něco mi tu nesedí. Velkofilm a hodinu a půl ? Ano, skvělé scénky, bojové i jsem se někdy zasmál. Chtělo to podle mě více těch komerčních a bechderoucích scének typu 1000 lodí na oceánu, velké bojiště atd. Celkově ale tento snímek neodsuzuji, i když pravda, moc do nebes ho také nevyzdvihuji. ()
Přirovnal bych to k plastickému chirurgovi, který udělá obstojný nový nos (předloha Eaters of the Dead), aby ho pak pacientovi v okamžiku, kdy vyjde z kliniky na ulici, úderem pěstí zlomil (dotočné Crichtona). Pominu-li detaily dráždící mě u historických filmů v podobě kontur rtů a pěstěných nehtů severských žen, či Banderasovu tvář neustále vypadající jako by před minutou dotočil reklamu pro Gillette, nelze si nevšimnout, že Vikingové absolutně nedrží pohromadě jako celek a krom "Stavitelské pře" nenabídnou jediný zapamatování hodný moment, což přičítám právě vměšování se do práce McTiernana, chabé výpravě a částečně i nechtěné komičnosti Antonia. Ohledně rychlokursu vikingštiny se musím zastat autorů. Čekali jste snad, že se polovina filmu bude věnovat probírání gramatiky, normanských nepravidelných sloves či poslechu mluveného slova z kazetového přehrávače? Ibn byl vzdělaný muž a barbarský jazyk očividně neměl velkou slovní zásobu (zabít, kůň, prasožrout, Valhalla). Vždyť ti kucí ani neuměli psát.. ()
Galerie (26)
Photo © 1999 Touchstone Pictures
Zajímavosti (29)
- Ahmad ibn Fadlān (ve filmu Antonio Banderas) byl ve skutečnosti vyslancem, který měl za úkol šířit islám v zemích Volžského Bulharska, což byl stát, rozkládající se při soutoku řek Volha a Kama mezi 7. a 13. stoletím (na území dnešního středního Ruska). Po jeho návratu do rodné země v roce 923 se o něm nedochovaly žádné zprávy. (Conspi)
- Bulywyfa si zahrál herec českého původu Vladimír Kulich. (M.B)
- O tom, že se jezdecká scéna, při níž Ibn Fadlán (Antonio Banderas) prokazuje schopnosti svého koně, natáčela na více pokusů, svědčí hustý déšť v prvním záběru, který v následujícím záběru zmizí. (Conspi)
Reklama