Úsměv Mony Lisy

Všestranná herecká ikona Julia Roberts, obklopená talentovanou omladinou (u mě vede Maggie Gyllenhaal a její požitkářka Giselle) tu učí navzdory zavedeným tradicím mladé naivní dívky rozhodovat se samostatně, nebýt jen dokonalou manželkou, nýbrž sama sebou a smýšlet podle svého uvážení. Nejen jak praví knihy. Coby nová a nutno podotknout svobodomyslná profesorka dějin umění Katherine přichází na konzervativní univerzitu, kde se výkvět ženské inteligence učí přes růžové brýle tomu, jak to dneska nejen ve zmiňovaném manželství funguje. Jsme na počátku upjatých padesátých let a prosadit svou bude ještě hodně těžký oříšek. Nebo vlastně ne? Scénáristé totiž z látky, která neví, čím chce být, udělaly relativně jednoznačnou záležitost – tudíž dívky budou profesorku milovat, pánové kolem obletovat, vše se nakonec urovná atp. Dramatické momenty střídají ty rozverné, každopádně je nutné uznat, že se idylické výjevy scénáristům povedly. I režie není špatná. Nejednou proklepnutý Brit Mike Newell ví, kde je třeba přitlačit na pilu, jakou hudbou (ta je ostatně výborná) obalit solidně napsané dialogy. Prostě všechno jede v osvědčených kolejích, postavy jsou vymezené na jednorozměrné typy, leccos se jen naťukne nebo povrchně přejede a šup k něčemu veselejšímu. Ostatně i u stěžejního výtvarného umění se tu udělá jen takový naivní přelet a jede se dál.. proč ne, někomu to tak vyhovuje a i já si zpříjemnil necelé dvě hodinky. (23.11.2009)

Že byli a jsou Amíci prudérní puritáni víme. Že je to solidní námět pro film je také jasné. Ale už asi nikomu nedošlo, že to má být spíš seriózní drama zabývající se touto stále aktuální otázkou nebo také kontroverzní snímek snažící se nastavit zrcadlo společnosti. Rozhodně je tento film odsouzen do vod šedivé průměrnosti, když se rozplizne do "romantické komedie", kde chybí komičnost a romantiky je tu jako šafránu. Ani Julia Roberts tomu příliš nepomůže a tak jediné, co potěší, zůstávají mladí herci (zejména Maggie Gyllenhaal a Julia Stiles, v malé roličce i Topher Grace), jejichž přítomnost je vítaným osvěžením, protože své postavy poměrně dobře zvládají. (05.08.2005)

Najviac ma zaujalo prve vyucovanie novej ucitelky Julii Roberts, kde sa nedostala ani k slovu, kedze na vsetky obrazky poznaly ziacky hned odpovede. Na dalsej hodine im to vsak vratila. J. Roberts podala opät dobry vykon, K. Dunst tu dokazala byt presvedcivo nesympaticka a chvilami ma prestal film uplne bavit. Takze taky priemer 50%. (19.06.2007)

Julia Roberts, Julia Stiles, Maggie Gyllenhaal, Kirsten Dunst - hvězdy září, i když film nedávají v září. Ano, film plný krásných, mladých, talentovaných hereček. Líbilo se mi to, ani nedokážu popsat čím vším (nejsem spisovatel, abych tu psala román). Každopádně film, co stojí vždy za zhlédnutí. Pobaví, pohladí po duši, donutí k zamyšlení.. (10.04.2011)

Je tam moc kýče, kýče, který se navíc v určitých scénách vůbec nehodil. A paradoxně až na hlavní postavu mi ten film připadá co do uvěřitelnosti, psychologie a to, co o téhle "těžké" době vím, dobře zpracovaný (hlavní postava byla snad dobře napsaná, ale podle mého za tu dobu, než se dostala na plátno, něco ztratila a bavila mě méně, než by snad měla). Nejvíc bych pozvedla Maggie Gyllenhaal, bez jejíž postavy by ten film byl o čtvrtinu nudnější a práznější. A - takže pojďme to shrnout - podle mého byly některé scény, určité dobové detaily a vykreslení onoho "neviditelného ženského problému doby" (a prosím vás, zapomeňte na heslo feminismus, když ho chápete jen v souvislosti dnešních ortodoxních bláznů, kteří se v tomhle světě ztartili a neví, co se sebou). Na druhou stranu je tam toho spoustu nedotaženého, nebo naopak přeplácaného a odporujícího si. Takže tři a tři čtvrtě. (08.04.2007)