Austin Powers: Špionátor

Špionátor je první díl kultovní série, kterou žádný divák nemůže vnímat jinak, než že ji buď bude naprosto zbožňovat, anebo ji upřímně nenávidět. Jde totiž snad až o jeden z největších filmových úletů vůbec, totální šílenost, která skutečně nejde brát ani jako normální film, v podstatě je to spíš taková netypická parodie na špionážní filmy, kde ovšem musí být divák buď nevídaně tolerantní, anebo naprosto sjetý 8D. On i samotný způsob humoru je tu vážně ojedinělý a jen těžko popsatelný. Každopádně celá tato divočina se zrodila v hlavě samotného Mika Myerse, který si to vlastně celé napsal sám sobě na tělo a bylo to moc dobře, neboť tohle je skutečně jeho jedna velká one man show, kdy Myers navíc neřádí jen jako hlavní postava Austin Powers, ale neskutečně dokonale se zhostil i postavy ústředního padoucha, doktora Zlouna, kde mě každým svým výstupem v této postavě dostával totálně do kolen, předváděl zde ze řetězu utržený herecký výkon, naprostý best of, hotovo, bomba! Ostatní zde díky tomu ale prakticky už jen paběrkují, zmínit můžu snad jen tedy ještě krásnou Elizabeth Hurley a též velmi zábavného Seth Greena. Zápletku jinak nelze brát ale samozřejmě vůbec vážně, to je jen jedna velká konina, spíš se jedná jen o sled více, či méně vtipných scének, kdy tedy naštěstí většina z nich působí opravdu vtipně a pár z nich až nezapomenutelně, bohužel se zde najde ale i několik vážně trapných momentů, nicméně není to nějak alarmující počet, který by kazil jinak onen výsledný zábavný dojem. Velkým plusem je jinak ale i retro atmosféra a celkový poměrně dost výrazný vizuál celé této podívané, ovšem i v tomto ohledu platí, že jde pořád o dost svojský způsob, který rozhodně nesedne každému, což se ovšem týče, jak už jsem zmiňoval, celého filmu. Austin Powers je zkrátka ojedinělá podívaná s mimořádně osobitým výkonem Mika Myerse, já se u toho ovšem bavil výtečně, prostě pro mě kultovní postava, kultovní film. (04.03.2017)

Mike Myers si roli Austina Powerse i dr. Zloducha užívá plnými doušky, a proto se občas stalo, že překročil jisté hranice kvalitního humoru, a namísto toho to vypadalo jako laciná komedie pro fekálisty. Ale co! To že jsem se chvílemi fakt smál, popřít nemohu, takže rozhodně nechci tento film srážet někam do odpadu. Zkrátka oddychovka, která chvílemi pobaví, ale i znechutí. (28.07.2011)

Oceňuju, že má tenhle film svůj osobitý, specifický styl, a legendárním se asi stal právem, ale pokud jde o jeho skutečný obsah, musím říct, že pro mě osobně celkem podstatná část vtipů prostě úplně nefungovala. Většinou se tu sází na pubertální humor, někdy to zabírá, často to ale sklouzává do beznadějné trapnosti. Vtipy se tu taky často záměrně protahují, a většinou to na vtipnosti spíš ubírá než přidává. Rozhodně tedy nejde v mých očích o nějaký komediální klenot, ale jako kravina na nudné odpoledne funguje první Austin Powers slušně, těch devadesát minut uběhne jako nic, to zase jo... Parodii na bondovky si dokážu představit i v mnohem horším a méně nápaditém provedení. Taky se mi hodně líbily hudební přechody mezi scénami a postava Scotta Evila. 6/10 (05.07.2023)

Dovolte mi, abych vám představil……… sám sebe! Druhý a třetí díl Austina Powerse mě velice bavil, skoro jsem se styděl jak moc. Díl první je v mých očích znevýhodněn tím, že jsem jej viděl až jako poslední. V opačném případě bych jistě mnohé vtipy, i celkové pojetí snímku, považoval za originálnější. Parodie roztomile přiblblých bondovek, 60. let a filmů o megalomanských padouších vůbec je… roztomile přiblblá. Například, když během telefonátu vidíme rovnou osm obrazů, přičemž většina z nich ukazuje pouze předměty, které jeden z telefonujících vyjmenovává. Nezvyklá pozornost je rovněž věnována jinak přehlíženým zabitým strážným („tvého otčína přejel parní válec“). Fajne, a podobných blbinek je zde spousta, zcela jsem sice nechápal smysl hudebních předělů, ale do celkového ladění to výborně zapadalo. Špionátor hýří všemi možnými barvami, až jde hlava kolem, hýří krásnými ženštinami (Hurleyová je zde jenom pro dobrý dojem, ale natáčení si očividně užívala) a tu více, tu méně zdařilými vtípky. Šikovně si pohrává s trapností (zde by se měli inspirovat dramaturgové Českého lva!), i opakovaný vtip si udržuje svou vtipnost („doplňování“ různých intimních partií těla) a několik pasáží je natolik zdařilých, že jsem si přál, aby film nikdy neskončil („Margaret Thatcherová nahá v chladném počasí, Margaret Thatcherová nahá v chladném počasí…“). A navíc skvělá muzika…, ale nedá se nic dělat, dvojka a trojka mě každá zvlášť bavily o chloupek více. O chloupek. 70% Zajímavé komentáře: Djkoma, Superpero, Spectre (03.06.2007)

Už v době, kdy tahle komedie brázdila kina, mi připadala strašně trapná. Po humoru ani památka, jestli jsem se zasmála třikrát za celý film, tak to mu ještě hodně fandím. Dnes nemám odvahu se znovu podívat, protože v závislosti na vývoji mého vkusu by se ty dvě hvězdičky zřejmě otřásaly v základech. (02.05.2020)