Moucha

Je to celkom dobrý mierne sci-fi ladený horor od Davida Cronenberga. Má dosť dobrý príbeh o veľmi schopnom vedcovi, ktorý prišiel na spôsob teleportácie a tak si k sebe pozve novinárku, aby jeho výskum a pokroky dokumentovala, pričom sa začnú mať radi, ale keď sa vedec rozhodne prístroj vyskúšať sám na sebe, omylom sa k nemu dostane mucha, čo prepojí ich DNA a postupne sa začne meniť, čo novinárka len ťažko znáša. Lenže okrem fyzickej zmeny sa výrazne mení aj psychicky a tak môže ohroziť všetkých okolo seba. So spracovaním som spokojný, celé to pôsobí úplne ideálne, film má slušné tempo, všetky dôležité prvky majú potrebný priestor, táto tématika sa už asi ani lepšie podať nedala. Prvá tretina dobre oboznámi nielen s hlavným duom, ale aj celým výskumom, druhá sa už zameriava na postupnú premenu a tá je podaná výborne, či už klady, ktoré prepojenie spočiatku prinesie, ale samozrejme aj zápory, ktoré sú neporovnateľne výraznejšie, pričom poteší niekoľko skvelých momentov a záverečná je už asi najlepšia, celé to pôsobí drsnejšie a dramatickejšie. Jediným menším záporom v porovnaní s inými horormi je to, že tu prakticky úplne chýba záporák, keďže hlavný hrdina teda rozhodne nie je práve jeho typickým predstaviteľom, aj keď hlavne v závere má tiež svoje momenty, čo ale samozrejme neberiem, ako kritiku, k tejto tématike sa už ani klasický záporák pridať nemohol, ale len predsa ho pri každom filme so zaradením do tohto žánru očakávam. Čo sa týka hororových scén, tak som veľmi spokojný. O nejakej atmosfére sa hovoriť nedá a ani napätie nie je moc výrazné, no o to tu ani vôbec nejde, prvoradé sú rôzne scény premeny a jej účinkov a tie sú dokonalé, celé je to mimoriadne drsné a pôsobí to správne nepríjemne, ďalej sa už ani zájsť nedalo, k tomu niekoľko nezabudnuteľných scén, okrem tých najvýraznejších zo záverečnej tretiny ma zaujalo hlavne originálne pretláčanie. Herecké obsadenie je výborné, skvelý Jeff Goldblum v hlavnej úlohe, k tomu moja obľúbená Geena Davis, bavila ma aj postava šéfredaktora a nikto iný tu už nemá viac priestoru. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, má to tú správnu atmosféru osemdesiatych rokov, kvalitný vizuál, ale hlavne masky a efekty sú absolútna špička, ktoré v tomto žánri prakticky ani nemajú konkurenciu, jedine môj najobľúbenejší horor Vec tomu po tejto stránke môže konkurovať. Toto nie je práve tématika, ktorej by som dokázal dať plné hodnotenie, skôr ocením iné typy hororov, ale inak tu prakticky ani nemám čo vytknúť. Najzaujímavejšie je, že keď som tento film videl prvýkrát a to ešte v predškolskom veku, tak ma vôbec nebavil po žiadnej stránke a teraz po rokoch som prekvapený, ako som sa vôbec pri takomto drsnom filme mohol ako dieťa nudiť. Ale teraz je to už jedno, vydarený horor. 77% (09.09.2012)

Znovu projevil silnou vášnivost, znovu šokoval nekorektními scénami, znovu ho zajímali duševní stavy člověka v krizových situacích. Stačí jeden genetický kolaps a na kult je zaděláno. Režisérský úchyl David Cronenberg posílá svého hrdinu, ambiciózního vědce Jeffa Goldbluma k teleportaci pomocí dvou speciálních kabin. Punčochy sličné novinářky Geeny Davis přemístil bez újmy, s opicí to ovšem bylo lehce brutálnější, pokus na sobě samém už vyjde. Jen se při přenosu dovnitř dostala i moucha. Začne to ostrými chlupy na lopatce, končí odpadáváním důležitých částí těla. Výsledkem je dokonalá (vnímám ji tak i dnes) práce maskérů, kteří se na drastickém přerodu vyřádili. Nespočet scén rafinovaných a lahůdkových. Palec nahoru. (22.10.2017)

Prvně jsem viděl původní film z roku 1958 a těžko říct, možná mě zaujal trošinku více. Tím, že se skoro oprostil od nastoleného žánru a velmi překvapivě (na tu dobu) rozjel seriózní detektivní podívanou. Cronenberg v novější Mouše vlastně jen využil příhodný námět k tomu, aby nám, jako již předtím poněkolikáté, naservíroval mlaskavé zvuky a obrazy podivně se kroutících tělesných tkání a bublajících tekutin. Musím ale uznat, že v Mouše jsou daleko nejzajímavější a nejkrásnější, co do té doby Cronenberg ve svých filmech předvedl a jsou na pozadí (respektivě popředí) mnohem lepšího (i když notoricky známého) příběhu. Ovšem i Moucha se může honosit obvyklými béčkově působícími herci s nesympatickou vizáží. (30.09.2009)

Po zásluze kultovní dílo a povinnost pro všechny hororové fandy. Cronenberg je hračička, vyhrál si s každým detailem a zásluhou jeho precizní režie nesledujeme hlavního hrdinu jen jako ústřední šachovou figurku v bezvýchodném postavení, ale spíše jím přímo jsme a jeho postupnou proměnu v odporné monstrum pociťujeme i na vlastním těle. U odolnějších diváků zůstane asi jen u mrazení v zádech, méně zdatným se může při pohledu na loupajícího se a slintajícího Jeffa Goldbluma i mírně zvednout kýbl. Tak jako tak, Moucha je zážitkem, na jaký se jen tak nezapomíná- ne pro každého, ale přesto zážitek :) 85% (27.01.2013)

Štěstí, co je štěstí? Muška jenom zlatá! ... Sakra, to sem nepatří... Cronenbergova Moucha není ryzí, ani prvotřídní horor, ale přiměřeně strašidelná a hodně nechutná úchylárna (v tom kladném slova smyslu), která relativně obstojně funguje i jako sci-fi drama, třebaže některé béčkové aspekty skrýt prostě nemůže. Co mě příjemně překvapilo, tak od počátku poutavý a po celou dobu svižný děj, byť scénář je dost lineární. Bavit se, bát a možná i trochu si ublinknout u Mouchy jde určitě, avšak od hororové atmosféry jsem čekal trochu víc a jen tak mimochodem, nechápu, jak se mohla Veronica s Brundlemouchou objímat, tím jakoby divákovi řekla "jen klid, je to jen kostým". 7/10 (25.04.2009)