Moucha

Kriste pane! Stvůro! Jeden z nejzásadnějších hororů nejen 80. let, ale i světové kinematografie obecně a Cronenbergův čistokrevný nářez. Syrová podívaná, kterou doporučuji, ovšem jen silnějším povahám se zdravým žaludkem (pamatuji, že jsem film kdysi pustil mamce k žehlení jako kulisu a po půl hodině mě s tím vyhodila :-)). Některé scény jsou vážně nechutné, ale také děsivé a strašidelné, plné dokonalých maskérských orgií. David Cronenberg se ve Scanners a Videodrome postupně rozjížděl, aby se zde mohl naplno vyřádit a vměstnal do filmu celou řadu těch nejhrůznějších masek a zvláštních efektů, které si dovedete představit. Pozoruhodná tělesná proměna hlavního hrdiny odkazuje v té době na nechtěně populární nemoc AIDS, takže film má i hloubku a poutá kvalitním příběhem. Hudební skladatel Howard Shore se zde pěkně vyřádil a povedené je i prohození rolí hrdina/záporák v podání dvojice Goldblum/Getz. Stručně a jednoduše - Moucha patří i po letech k tomu nejlepšímu, co sci-fi horor nabízí a co je důležité, dokáže bavit i na několikáté zhlédnutí. P.S. Na DVD je výborně vytvořené interaktivní menu s poletující mouchou a zvuky nadzemky. (18.11.2009)

Po zásluze kultovní dílo a povinnost pro všechny hororové fandy. Cronenberg je hračička, vyhrál si s každým detailem a zásluhou jeho precizní režie nesledujeme hlavního hrdinu jen jako ústřední šachovou figurku v bezvýchodném postavení, ale spíše jím přímo jsme a jeho postupnou proměnu v odporné monstrum pociťujeme i na vlastním těle. U odolnějších diváků zůstane asi jen u mrazení v zádech, méně zdatným se může při pohledu na loupajícího se a slintajícího Jeffa Goldbluma i mírně zvednout kýbl. Tak jako tak, Moucha je zážitkem, na jaký se jen tak nezapomíná- ne pro každého, ale přesto zážitek :) 85% (27.01.2013)

Cronenbergova Moucha není remakem stejnojmenného filmu z roku 1958, ale oba tyto filmy jsou adaptací jedné povídky. Oba jsou to skvělé bijáky, ale fungují na úplně jiném principu. Zatímco snímek s Vincentem Pricem je spíše dramatickým varováním před pokusy na lidech, Cronenberga zajímá hlavně psychologická a fyziologická proměna člověka v mouchu. V osmdesátém šestém byly k dispozici samozřejmě nesrovnatelně lepší triky, ale ty by byly k ničemu bez výtečných hereckých výkonů Goldbluma a Davisové. Moucha má rozhodně mainstreamové parametry, ale svými šokujícími scénami vyvolává i nyní nepříjemné pocity v žaludku. Strhující a odvážný film. (06.01.2007)

Dokonalá psychologická studie teleportací posedlého vědce, který už není obyčejným člověkem. Cronenberg stvořil kultovní dílo, ve kterém hraje prim nejen depresivní atmosféra blížícího se konce hlavního hrdiny, ale především kupa skvělých efektů. Známe to všichni: rostoucí chloupky, odpadávající zuby a nehty, přijímaní potravy pomocí kyselin... přesně za tohle si Chris Walas vysloužil Oscara. A Jeff Goldblum si zde střihnul svou životní roli. Co víc dodat? Jo a krom toho, že Moucha je mou srdcovkou, tak pokud si dobře vzpomínám, spolu s Carpenterovou Věcí je vlastně i nejpovedenějším remakem v hororovém žánru. Tečka. (26.10.2010)

Cesta vědce za osudovým poznáním, které se zvrhne v brutální přeměnu a finální destrukci sebe sama (náplň většiny Cronenbergových filmů). Oprávněně oscarem oceněné speciální efekty, které jsou zde myslím jedněmi z nejlepších v dějinách hororu, jsou opravdu nechutné a tak jedinečné, že se na ně nedá jen tak zapomenout. Rád se k tomu filmu vracím, i když je tak depresivní. Odporné občas bývá přitažlivé. Tohle je ten případ. (06.06.2011)