Sin City - město hříchu

Zdánlivě to vůbec není film pro mě a vlastně jsem ho chtěl vidět jen proto, abych zjistil, co tolik pohoršilo českou reinkarnaci Stalina, kterou máme na Hradě a poštovních známkách. Na karlovarském festivalu se Herr Klaus z pozice vládce všehomíra o Sin City vyjadřoval dost nelichotivě, což je z mého pohledu ta nejlepší reklama. :-) Tihle konzervativci jsou vždycky celí nesví, když se zrodí dílo, které se vymyká, které nemůžou vecpat do žádné ze svých tabulek, kolonek a stranických stanov. A přesně tato očekávání Sin City naplňuje - není podobné ničemu, co jsem dosud viděl a dokonce si myslím, že je to první případ, hodný označení comicsový film. U všech dosavadních pokusů se comicsový způsob vyprávění transponoval do filmového, takže nakonec zbyl jen nějaký ten chlápek v legrační pláštěnce, kdežto tady film přesně obkresluje comics, včetně všech těch vertigo efektů, škrábancového deště, typického stínování atd. Jen je škoda, že hrdinové všech tří příběhů jsou víceméně stejní, schémata rovněž. Asi to není až tak podstatné, forma je v tomto případě dominantní. A je to krásný film. Krásný jak džber krve, převržený ve smutečním domě, jak by možná napsal Vítězslav Nezval. 80% (06.04.2006)

Na SinCity jsem kouknul dvakrát a i podruhé mi to utvrdilo skutečnost, že takovéhle filmy prostě nejsou pro mě. Tarantino, Rodriguez a teď už i Miller jsou režiséři bez kterých se skutečně obejdu a jediné co by mi mohlo od těchto tří chybět by byly možná tak komiksy které Miller původně nakreslil, protože ty mají skutečně co nabídnout, ale jejich filmy jsou čistá prachbídná snůžka jednoduchých příběhů jdoucích za pomstou plných neskutečných, neuvěřitelných ale veskrze silných scén, které se v paměťi ukotví ať už člověk chce nebo nechce. Tady si prostě nevybere. Sin City si z Pulp Fiction vzal ten způsob vyprávění jednotlivých příběhů, i když, jak mi jeden uživatel zde řekl, Tarantino na filmu spolupracoval minimálně. Každopádně i tak jsem nebyl spokojený a na další díly se rozhodně nijak závratně hnát nebudu. Stylové to sice je, ale zbytečně stylová brutalita, a zbytečně syroví hlavní hrdinové mi absolutně nesedí, i když v knize si je většinou rád užiju, ve filmu to jaksi nefunguje. Kniha je prostě kniha a přetavit tak jednoduše postavu která v knize funguje do filmu zas tak jednoduchý není. To by klidně mohli vyprávět tvůrci filmu Stopařova průvodce po galaxii. Sin City je městem hříchů, ale já bych se bez něj klidně obešel. Je vidět, že ho podporují hlavně rukopisy Tarantina a Rodrigueze. Ta stylovost je stejnak naprosto o ničem a to dokazuje film Spirit. Takže na tomhle je hezké akorát tak těch pár jmen, a to je asi tak všechno. (19.07.2009)

No druhý film u kterého mám zcela jiný názor než většina uživatelů, jistě je film vizuáně doveden k dokonalosti, to by poznal i slepej a za to taky mé 2*.Ovšem zbytek, nasilí ve filmech mě standartně nevadí,ale tady ty kopy brutality , byť je to dělaný s nadsázkou na mě působili , jako že brutalita je zde samostnaným filmem. No a ději se radši zmiňovat nebudu, nejsem asi ten správný komikosový fanoušek,ale tohle je jako kdybych si dal knedlo , vepřo a místo zela hranolky a ještě z toho jídla šel chlad . No ještě že tam byli krásný holky. (01.09.2006)

Napoprvé naprostý nářez, který bych snad i uctíval, napodruhé jsem se však už nepatrně ošíval a snažil se sám sebe přesvědčit, že je to strašná zábava. Napotřetí se v jistých chvílích dostavovala nuda a fanboyovské vískání se přeměnilo na zklamané bručení. A napočtvrté? S výjimkou první povídky a druhou polovinou třetí těžká nuda, kterou nezachrání ani famózní vizuální zpracování. P.S.: Quentinova scéna aspiruje na momentku s nejstupidnějším monologem poslední dekády a Clive Owen není vůbec cool. 6/10 (14.06.2006)

První dojmy fanouška comicsové předlohy? Rozhodně zajímavé. Není to žádná bomba, která by vás uvedla do transu, ale vidět zfilmované políčko po políčku příběhy, které člověk miluje až za hrob, je zkrátka magické. Neumím si ale dost dobře představit, jak může snímek působit na někoho, kdo neměl s geniálním comicsem tu čest se setkat. U něj se dozajista vytrácí to kouzlo oživení oblíbených postav, jejich hlášek a mnohdy šílených činů, které kupodivu působí velmi sugestivně na papíře i na plátně. (11.06.2005)