Šípková Růženka

Sleeping Beauty od Walta Disneyho ma sklamalo. Disneyovky - najma tie starsie, este rucne kreslene - su pre mna balzamom na dusu, ale pri pozerani Sipkovej Ruzenky som nepocitila taku tu radost z krasnej animovanej rozpravky. Niecim to bolo ine. Akoby prevladalo zle nad dobrym, hoci tri sudicky sa snazili vsetko na dobro premenit, no i tak posobilo to tak cierno, pochmurne, negativne. A pre male deti to vobec nie je, moj syncek skolkar sa bal. Pre velke deti je to zase prilis jednoduche a dej je aj na rozpravky v mnohom nelogicky, napr. kral a kralovna by svoju dcerku ani raz nenavstivili? Alebo aky to malo zmysel zverit ju sudickam v prvom rade? Viem, ze je to na zaklade kniznej predlohy, ale aj tak. Alebo take pecenie torty, viem, ze to malo byt komicke, ked sudicka hodila do misky cele vajicka so skrupinami a aj bolo, ale to znamena, ze cele tie roky s Aurorou (meno Ruzenky v originali je Aurora) ani raz nejedli vajicka? Chvilami som sa nudila. Ruzenka mi bola cely cas akosi vzdialena, deli sa s nami len o jeden zazitok z lesa, nestihneme ju spoznat a viac si ju oblubit, predtym nez zaspi. Je to zvlastne, ale nepripadala mi taka krasna ako Beauty. Nieco mi na animacii tentokrat vadilo, konkretne na animacii postav. Boli nakreslene inak ako tie predosle, nepacili sa mi. Naopak, prostredie bolo dokonale, napr. les, zamok. Dejovo a ani animacne sa to ani neda porovnat napriklad s Popoluskou alebo Snehulienkou. Sleeping Beauty by som druhykrat asi nepozerala, kym vacsinu disneyoviek si rada pozriem aj viackrat. Najlepsie scenky boli tie z lesa, ked sa Aurora a princ do seba zamiluju a potom to, ako sudicky chystaju oslavu narodenin. Zla vladkyna sa az prilis podobala na zlu kralovnu zo Snehulienky, vadilo mi to trochu. A ktore saty? Modre predsa :-) alebo mohli urobit kompromis a nech by boli cervene ako " her lips as red as roses". Davam slabsie 3* a to hlavne za snahu Walta Disneyho a animatorov, ktori sa s tymto dielom tak natrapili a za krasny song Once Upon a Dream, co je vlastne na celom filme to najlepsie! 50 - 55%. (12.06.2020)

Šípková Růženka je příběhem o souboji mezi čistou láskou a čirým zlem, mezi dobrosrdečností a nenávistí. I když člověk tento klasický příběh zná, tak mě i přesto film dokázal mile překvapit - ať už se jednalo o vtipně nemotorné trio víl snažících se o šaty s dortem či o démonickou postavu Zloby/Paní všeho zla, jež oplývala mrazivě děsivým charismatem. Třešničkou na dortu (nikoli na tom od víl) jsou líbivá animace a překrásná píseň Once Upon a Dream, která hezky prostupovala celým filmem. (10.09.2020)

Princeznovské šaty mají být modré, samozřejmě, jaké jiné? Snad ne růžové?! Růžová je ohavná, modrá je dobrá. Nebuďme staromódní, máme už 14. století, princezna, ač tedy blondýnka, nemusí vypadat jako Barbie, ač tenhle film i zmíněná panenka mají stejný rok vzniku. Krom poznatku z odvětví oděvního se dozvíme něco i o vílím vaření. "Vejce, mouko, mléko, udělejte to tak, jak to stojí v knížce. Já na to dám svíčky." A princové jsou na draka. Taky k tomu, aby bylo s kým v lese tančit valčík. (25.06.2013)

Jako první film roku 1959 jsem si dopřál disneyovskou pohádku s vědomím, že mě prostě nemůže zklamat. A trošku se mnou bojovala. Disneyho Růženka, nebo vlastně Aurora je v příběhu hodně upozaděna, stejně jako princ Filip. Místo nich se hrdinkami stávají tři sudičky, které ji poctivě bez kouzel 16 let skrývají před kletbou skrývají a vychovávají, načež to jednou pitomostí zkazí a musí napravovat. Animace nebyla zas tak úžasná a chyběla mě tu nějaká nosná písnička. Druhá půlka ale zachraňuje co jde. Objeví se pár vtipných scének, Zloba či Zloběna má nádherně nakreslené temné sídlo a princ se na konci mění na akčního hrdinu, který unikne všem útrapám a nakonec čelí proměněné čarodějce v na pohádku brutálním finále. Samozřejmě vše končí klasicky probuzením polibkem a já jsem spokojen :) PS: Rozhodně modrá! Animovaný film roku 1959. (15.12.2020)

Bylo mi krásných sedm let, když jsem se do kina dostal na animovanou verzi příběhu spící krásky a moc dobře si pamatuji, jak jsem se do kouzelného světa na celou dobu potopil. A to až na dno. Byla to totiž jedna z těch důležitých návštěv kina, která mi promítačku pohyblivých obrázků navždy přimkla k srdci. A dodnes se vidím, jak sedím před plátnem, nedýchám při souboji prince s drakem a vedle sedící maminka mi říká "ty snad nakonec budeš na filmy". Trefila se. (19.10.2007)