Galaxy Quest

Pamatuju si na moment, kdy jsem si Galaxy Quest v naší půjčovně vypůjčil na VHSce. Tenkrát jsem nevěděl nic, snad jenom to, že Tim Allen je Kutil Tim. Nečekal jsem ale tak úžasnou a chytrou parodii, kterou jsem následně dostal. A nejlepší na tom všem je, že jsem se jí smál tenkrát, když mi bylo dvanáct let a směju se jí i dnes, kdy mi je víc jak jednou tolik. Podle mě i tak se dá rozeznat dobrá komedie od té špatné. A Galaxy Quest je jedna z mála těch dobrých, které si umí udělat legraci ze sci-fi. Tady hlavně ze Star Treku. (11.05.2015)

O této komedii si myslím, že je naprosto dokonalá. Galaxy Quest jsem viděl už mnohokrát a doufám, že ho ještě mnohokrát uvidím. V geniální parodii Star Treku mě nejvíc bavil Alan Rickman, Sigourney Weaver a Thermiané v čele s nedostižným Mathesarem. Ve filmu se objevuje velké množství vtipných scén a zaznívá spousta hlášek, takže není žádný čas na nudu, člověk se musí bavit, i kdyby nechtěl. Například Gwenin záchvat u scény s drtiči je přímo epický a přesně vystihuje mé pocity,když na něco podobného narazím v nějaké hře. Perfektní! (25.07.2017)

Star Trek se všemi svými seriálovými divizemi i filmovými prapory na hlavu a na všech frontách poražen jediným drtivým úderem. Bavil jsem se možná ještě lépe než když jsem Galaxy Quest viděl před lety poprvé. Skvělý Tim Allen, ještě lepší Alan Rickman, který dává slovu otrávený zcela nový význam, kouzelný Tony Shalhoub a okouzlující Sigourney Weaver a k tomu parta užasných mimozemšťanů. Na takovou posádku prostě nemají ani Kirkův ani Pickardův tým. Navíc podpořen opravdu nepřetržitou kanonádou inteligentních vtípků, hlášek, parodických štulců, které v jediném okamžiku rozmetají všechny typické prvky startrekovských seriálů, space oper i béčkových sci-fi. Kdybych měl vyjmenovat všechny vtípky co mě pobavily, musel film odvyprávět od začátku do dokonce a nevynechat jedinou minutu. Skvěle jsem se bavil a mám pocit, že na poli žánru za těch 14 let nevzniklo nejen nic lepšího, ale ani stejně dobrého. (03.09.2013)

Název subžánru space opera použil spisovatel Wilson Tucker, když chtěl odlišit sci-i příběhy na ty romanticky dobrodružné vůči protipólu, který klade důraz na vědeckost. Čímž paradoxně vnášel element elitářství do žánru, který kulturními estéty byl beztak celý považovaný za něco plebejského. Během nadcházejících let, částečně díky hlasitosti a zápalu početných fanouškovských komunit dvou předních franšíz této kategorie, Star Trek a Star Wars, se z termínu vytratil pejorativní nádech. Stranou obou jmenovaných kolosů existuje napříč historií audiovize celá řada populárních i zapomenutých titulů, které ve vesmírných kulisách rozehrávají ekvivalenty rytířských příběhů, šestákových westernů i heroických eposů. Nutno ovšem dodat, že mnohdy se navíc jedná o variace také právě na ony dva stěžejní tituly, které coby nezdolné monolity přímo vybízejí ke kopírování, podvracení i adorování. Kultovní Galaxy Quest dokázal jako jeden z mála epigonů díky důmyslnému příběhu překonat stín svého vzoru. Ansámbl vyžilých herců, kteří obrážejí srazy scifistů a žijí ze slávy titulní televizní space opery, kontaktují s prosbou o pomoc mimozemšťané, považující seriál za dokumentární záznam hrdinských činů. Absurdní premisa by mohla svádět k přímočaré parodii, ale byť si tvůrci campově utahují z kultu Star Treku, jeho schematičnosti a naivity i charakterů či kariér jeho představitelů, současně neskrývají upřímný obdiv a nadšení pro odvážná dobrodružství v dálavách, kam se dosud člověk nevydal. Právě díky zastřešující nadsázce a sebereflexi Galaxy Quest ve výsledku představuje dokonalou space operu, která navíc řadu z klíčových motivů žánru – od ideálu setkání lidí s cizí civilizací přes spektákl kosmické nezměrnosti po myšlenku vzájemnosti a síly týmu složeného z různorodých bytostí vůči silnějšímu protivníkovi – naplňuje působivěji a uhrančivěji než mnohé vážně se beroucí příspěvky. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Jednou vybírám film já a jednou Bětule. Tak to chodí. A po posledních pokusech bych se na to já měl vybodnout. Průměrné ve všech ohledech. Humorem je to přecpané, jenže takovým tím, který se bojí utrhnout z řetězu. Ten, u kterého se má dělat "chocho" a "chichi", ale z ničích úst to neleze moc přirozeně. I ta Rickmanova nadějná postava nakonec zapadla mezi ostatní. (10.05.2015)