Kancl

Když se trapnost dovede až do konce, nemusí vždy končit megatrapností, stejně tak počínání šéfa jednoho kanclu jménem David Brent. Nevím, nakolik jej geniální komik Ricky Gervais hrál a nakolik z něj mluví on sám :-) každopádně je seriál, který táhne především jeho postava, natolik vtipný, v lecčems originální a vlastně docela dokonalý, že vám typově podobné seriály už nebudou nikdy chutnat tak, jako před zhlédnutím The Office. Dvojka Gervais a Merchant (který se v seriálu taktéž mihne) zplodila něco, co jsme na TV obrazovkách ještě neměli šanci spatřit, alespoň né v takové palbě. Chtěl jsem k tomuto seriálu napsat nějaký übersrandovní komentář, ale to si tohle mistrovské dílo jednoduše nezaslouží, jen bych jej tím shodil. Stejně tak si nezaslouží svého US bratříčka (tam už to tou megatrapností často končí), ale to už je zase jiný příběh... (11.11.2011)

Jistá dávka invence do sitcomového žánru (pseudodokument), originální hlavní postava a zbytek už je typický britský, suchý humor, který má svá silnější i slabší místa. Kancl není žádná bomba na seriálovém poli, nemá vybroušené gagy, ani geniální dialogy, ale zaujme svým převrácením všední, na první pohled "nudné" atmosféry, hledá v nich absurditu, WTF momenty a zábavné "trapnosti". Drtivou většinu práce odedře sám šéf - je arogantní, samolibý, nedůtklivý, ale vlastně zvrhle sympatický. Tam kde si myslí, že vtipný je, tak není a naopak, je to vynikající šašek a právě je možná trochu škoda, že ostatní postavy, tedy ještě vyjma Garetha, zůstávají daleko v jeho stínu... 7/10 (14.10.2011)

KDYBY ZDI MOHLY MLUVIT, ŘEKLY BY SI O VYMALOVÁNÍ. Oceňuju snahu o originalitu, ale tam, kde jsou situace absurdní, nejsou vtipné, jen hrůzné, a tam, kde se očekává normální lidská reakce, se lidi chovají nepřirozeně. A teď si k tomu připočtěte to, že jsou skoro všechny postavy nesympatické. 70%, ale s odřenýma ušima. (26.07.2007)

Hm, opravdu velmi zvláštní projekt:). Dokumentárně se tvářící sitcom (bez publika) bude pro leckoho opravdu nezkousnutelný... Humor zde je takový... divný. Spočívá hlavně v hlavní postavě šéfa Davida Brenta, který nešetří neskutečně trapnými a hloupými hláškami, kterým se ale nedá nesmát. Celkový dojem mi trochu připomíná některé kancelářské skeče Monty Pythonů, protože tyhle vtípky nejsou třeba kdovíjak vtipné na první poslech, ale když se člověk na celou scénu podívá s určitým nadhledem, uvědomí si, že to je vlastně HROZNĚ vtipné a absurdní.:) Ale nedá se to popsat nějak smysluplně, to se musí vidět. Hodnocení 20.5.2007 - 92%. Evidentně se na to dívali jen fandové british humoru, kteří umí (umíme:)) ocenit takovíhle šílenosti. Už se jen bojím, jak rating klesne, jakmile to začne dávat ČT a uvidí to i spousta diváků, kteří tohle rozhodně nečekají:). Za mě ale 90%. DODATEK PO SHLÉDNUTÍ POSLEDNÍHO DÍLU: Jednak jsem potěšen, že mi tip vyšel a po objevení se na ČT kleslo hodnocení o 10%... Za sebe ale opravuji svých 90 na čistých a bezkonkurenčních 100% a Office se posunul do top5 mých seriálů (i když jich tam je už asi 10:)). Postupem času totiž divák zjistí, že to neni jenom o té srandě, ale hlavně v postavách Tima a Dawn i o neskutečném lidství a problémech, touhách, nejistotách, kterými každý prochází... A konec 12. epizody, kdy poprvé vidíme Davida na kolenou, konečně jako člověka, ne jako tu bestii, co nám svou odporností 11 dílů protahovala bránice, to je jak rána do hlavy. Nemám slov, vivat England, vivat Ricky. (20.05.2007)

Místo, ve kterém se pomalu rozlévá nejlepkavější trapno a kam se rozlije, tam už zůstane. David Brent je přerostlé dítě, trochu šibal, trochu tyran, trochu rasista a velký šovinista. Spoustu těch věcí dělá nezáměrně, ale že by kvůli tomu uškodil méně, to se bohužel říct nedá. Právě v momentech, kdy se snaží někomu zavděčit a kolegové sedící kolem nechápou, co se to proboha děje, jsou kořením, které ze seriálu vytvořilo kult, ale zároveň právě tady se často od obrazovky odvracím, protože takovou porci rozpaků a šílených trapasů zkrátka nedávám. Raději tak mám Tima a Dawn a nenucenou atmosféru jejich upřímného tokání a civilního pomrkávání. A vůbec nejraději mám, když se zvážní. Když mě vývoj událostí zaskočí tak, jako kdyby se něco podobného dělo na mém pracovišti. Všemu hurónskému smíchu a kroucení očima nad existencemi z řad šéfů to dodá na síle a na touze vědět, co bude dál. Vánoční speciál je pak už jen třešnička na dortu, která dokazuje, že Ricky Gervais umí být hrozný dacan, ale stejně tak umí i neuvěřitelně dobře hrát. (05.04.2024)