Noc v Roxbury

Za tenhle názor mě asi hromada lidí bude lynčovat, ale co jiného s tím zmůžu - za mě je mnohem lepší Klub sráčů. Ten si totiž z tohohle typu lidí, jakými jsou Steve a Doug, dělá srandu (i když celkem těžko zkousnutelnou), zatímco tady jim jde na ruku a i když je ústřední duo opravdu hloupé, neustále se ten film snaží o to udělat z nich vyloženě kladné postavy. Noc v Roxbury je ve srovnání s Klubem sráčů pro mě lepší snad jen tím, že se zde tvůrci vyvarovali fekálnímu humoru. Za to ten film cením a považuju to rozhodně za klad. Jenže kromě toho, dobrého soundtracku (který ale podle mě moc sází na největší devadesátkové klasiky, i když pár z nich jsem si patřičně užil, třeba This Is Your Night) a úplnému konci, který byl dobře napsaný, tu žádné jiné další klady nemám. Je to strašně nudné, ústřední duo mi bylo nesympatické, vtipné scény mi přišly mdlé a nevtipné, nic mi to nedalo... Prostě to celé šlo mimo mě. A názor, že by to bylo proto, že nejsem schopný pobavit se u jednoduché komedie, jsem myslím dostatečně vyvrátil hned v prvním řádku. U téhle komedie nechť se baví jiní (a nemyslím to nijak špatně), pro mě na víc jak slabé dvě opravdu není a to tomu krk zachránil hlavně ten soundtrack. Devadesátky já totiž rád.  Slabé 2* (27.03.2022)

Noc v Roxbury vypadá jako komedie bez nápadu, která nemá takřka žádný děj, ale stala se kultovní komedií, ve které jde o to pobavit se na klasické diskotéce. A to je podle mě už slušný důvod, proč tento film brát jako party movie pro pobavení. A v tomto ohledu se jí to daří velmi dobře. V jakém jiném filmu uslyšíte snad všechny vypalovačky devadesátek, a dva bratry-pařmeny, kteří jsou vysmažení, až jsou strašně zábavní? Hlavní dvojice totiž naprosto přesně zobrazuje diskotékový typ člověka, kterým jsme byli nebo jsme doteď. Je to prostě jen zábavný film, který pobavý i po takřka patnácti letech a ke kterému se budu pořád rád vracet. (18.07.2012)

Je to zvláštní, ale o existenci tohoto filmu jsem ještě do nedávna neměl ani tušení. Pak jsem objevil něco na youtube, minulej tejden mi to doporučovalo pár lidí v hospodě a dneska jsem Noc v Roxbury konečně viděl. Jak tady píšou ostatní, že je to stupidní, úchylný, dementní a podobně, tak s tim musim souhlasit. Jenže tenhle film je hlavně prdel od první do poslední minuty. Obligátní komentáře ve stylu "Je to trapný, ubohý, film neobsahuje žádnej humor pro lidi s IQ nad 160, ani jednou jsem se nezasmál. Odpad!" mě u podobnejch filmů už ani nepřekvapujou. Já vám ovšem Noc v Roxbury vřele doporučuju. Vzhledem k tomu, že se navíc ve filmu najde hodně hitů z období mýho dospívání (Haddaway, N-trance, La Bouche, Ace of base, Faithless, atd...), tak dávám maximální hodnocení. A film je dost krátkej, takže to uteče jako voda... (01.08.2008)

Najlepšia bola úvodná pesnička Haddaway - What Is Love. A vlastne aj tie ďalšie vypaľovačky 90. rokov - Ace of Base, No Mercy atď. Ale od toho momentu hviezdy už len uberáme, ale že normálne v sekundách. Dvaja retardi sa snažia byť niečo ako blbí a blbší, ale ono im to nejak nejde. Nejde im tá základná úloha, a to pobaviť. Aspoň ale vidím, na čom si Will Ferrell rozbiehal kariéru. Je neuveriteľné, že sa chytil. V tomto filme ho totiž musíte porovnať s Jimom Carreym a ten rozdiel je priepastný. Za výborný soudntrack, na ktorý vám ale bude stačiť YouTube, dám jednu zbytočnú hviezdu. (18.04.2020)

"Zase jsem rozbil okýnko. Táta se zblázní, ale to neva řeknu, žes to byl ty." Debilní idiocie našla své krále. Will Ferrell a Chris Kattan rozvibrovali svou gumovost na maximální možnou míru a ač je tento snímek jen rozjuchanou hrou dvou vypatlaných mozků, rytmizujících hlav a těl zasažených elektrickými výboji, tak mně to ke spokojenosti stačilo. What is love? tedy nějakou chvíli slyšet nemusím, ale nahazovat sval budu co nejčastěji. (16.03.2016)