Přepadení 13. okrsku

Úvodní scéna nepodařeného drogového obchodu zakončeného krvavou přestřelkou vybudí očekávání podpořené slušným obsazením áčkových herců. Takový herecký potenciál by bylo hřích nevyužít, a tak se těšíte na adrenalinovou žánrovou jízdu, jenže jak ubývají minuty, vkrádají se do vašich očekávání pochybnosti. Problém představuje především typicky béčkový scénář, který, aby mu původní nápad fungoval, přehlíží kde co, a logika dostává pořádně zabrat. Postavy se chovají nesmyslně a jejich nápady zavání absurditou. Nesourodé osazenstvo obležené budovy bez problémů odráží útoky elitních profesionálů se špičkovým vojenským výcvikem a masakruje je až příliš snadno. Navíc Richetova režie není ani trochu vynalézavá a filmu nepomáhá. Fanoušci žánru si mohou připsat hvězdičku, ale já budu skoupější. Celkový dojem: 45 %. (25.03.2020)

Solidní záležitost, která má hodně slušnou první polovinu. Od první minuty nastoluje Jean-Francois Richet hutnou atmosféru, v níž si výrazně pomáhá umístěním děje do silvestrovského dne, protože padající sníh, všudypřítomná zima a odlehlá policejní stanice dělají svoje a celou trochu klaustrofobní náladu jen umocňují. Nemá navíc problém s akcí, která je přehledná, v rámci možností syrová (SPOILER: a poprava jedné z hlavních postav je nečekaná, o to povedenější a působivější KONEC SPOILERU). Upadat film začne ve druhé polovině, kdy je rádoby šokující zvrat poměrně dost naznačován a většina diváků ho odhalí dřív, než to udělají samotní tvůrci, takže pak už není tak působivý, jak byl asi zamýšlen. I vzhledem k nepochopitelně zpomalenému tempu se na povrch dere vícero nelogičností a najednou se to celé dost táhne. Na čtyřech hvězdách film udrží herecká sestava, která je výborná a zejména napětí mezi Ethanem Hawkem a Laurencem Fishburnem je vynikající a oba si své role vysloveně užívají, přidávají se k nim i Maria Bello i Drea de Matteo, jen Gabriel Byrne mohl dostat víc prostoru a být o něco démoničtější. Assault on Precinct 13 je hodně solidní thriller, který nejvíc doplácí na to, že by rád byl chytřejší, než ve výsledku je, a proto je v závěru spíš rozpačitý. 70 % (03.10.2022)

Na odstřižení policejní stanice od okolního světa v jednadvacátém století již nestačí pouze ostré nůžky, na mix zločinců s policisty neútočí gang "zfetovanejch negrů s kleštěma a letlampou" a taky to nemá atmosféru originálu, ale jinak se toho moc nezměnilo. Koukat se na to dá, tipovat přeživší se dá taky, ale je naprosto zbytečné hledat důvody, proč celonoční palba nepřinutí k telefonátu ani jednoho zvídavého občana či podobné nesrovnalosti. Tady totiž nejde o nějaké přemýšlení, ale o akci a ta je naprosto uspokojivě béčková. (31.03.2014)

"YOU GOT SHOT FIVE TIMES. FIVE FUCKING TIMES. YOU DIDN'T WANNA DIE THOUGH, RIGHT, 'CAUSE YOU'RE A PERSISTENT MOTHERFUCKER? YOU'RE LIKE THE BLACK RASPUTIN AND WHATNOT." ------------ Neviem si racionálne vysvetliť, prečo som tento film nenašiel na Vianoce, keď som hľadal (krimi) filmy s veľa snehom, ideálne ešte aj so snehovými búrkami a veľmi implicitnou témou Vianoc a Nového roka. Presne takýto som potreboval ako soľ, no namiesto neho nájdem zasraného Fatmana či Frankenheimerovu Falošnú hru. Škoda reči. Naspäť k veci. Nové spracovanie rovnomenného Carpenterovho filmu zo 70. rokov zaujalo mimo bohatej snehovej nádielky, Dreae de Matteovej alias policajtky Iris v nylone a vysokých kožených čižmách, Franka Sinatru hrajúceho z rádia a ponurého kamerového filtra predovšetkým po strop natrieskaným bohovským obsadením, od 24/7 nasrane vyzerajúceho Fishburnea cez Hawkeho až po vždy-geniálneho Leguizama (!!) a hŕstky ďalších (Kim Coates <3, Byrne, Bello, Dennehy, Craven – vážne brutál ansámbel), kde dokonca ešte aj najhorší herec všetkých čias Ja Rule zahral slušne a jeho postava gangstra Smileyho mala s ostatnými väzňami zaujímavú dynamiku. A hoci rovnako ako je dej filmu blbý je aj blbé dať mu tri hviezdy, dám. Prepadnutie 13. okrsku je taká tradičná, ničím nevybočujúca krimi, ktorej sledovanie nie je utrpením, no zároveň ako dobrovoľné odporúčanie nikomu neposlúži. (05.04.2021)

S Carpenterovou klasikou film nemá okrem názvu a pár (skutočne len pár) drobností nič spoločné. A to je, si myslím, veľmi dobre. Film nebol tak temný ako originál, naopak, klasický priemerný akčný film. Síce s hromadou kvázi-vtipných hlášok, klišoidných scén či scén, ktoré sme videl v tom či onom filme, ale zato obsahoval časti plné napätia, nebol AŽ tak jasný na záver a človek, ktorý od snímky nič nečaká sa môže solídne pobaviť. (07.08.2005)