My Fair Lady

Vynikající film. Vždy mám strašný respekt před těmito nekonečnými, oceňovanými filmy. Vždy se cítím povinován být tři hodiny v pozoru a zjišťovat, proč je zrovna tento předlouhý film místními filmovými (")znalci(") tak oceňován (většinou zbytečně). My Fair Lady se podařilo vyloudit přiblblý úsměv na mé tváři hned od první písně a i přes nesnesitelnost Elizy, než se zbavila těch svých uši drásajících manýrů a toho uličního kdákání, a poněkud (ale ne moc) nataženou stopáž mi vydržel až do konce. Ústřední trio nemá chybu, písně jsou super, moc se mi to líbilo... 90% (22.07.2016)

Skvela Audrey Hepburn, nadherne kostymy, pekna vesela hudba, avsak na mna trosku pridlhe. Chvilami sa mi zdal byt dej zbytocne predlzovany pozornostou Lizinho otca Alfieho, ktoreho zivot ma vobec nezaujimal, ako aj pridlhe ucenie spisovnej anglictiny u profesora Higginsa, ale aby som len nekritizoval, prvy test pri konskych dostihoch a Lizinho spravania sa v smotanke ma zacal zaujimat, tak ako aj druha polovica filmu. Pre milovnikov muzikalov povinnost... 11.04.2009 ____ Audrey Hepburn - (Eliza Doolittle) +++ Rex Harrison - (Profesor Henry Higgins) +++ Wilfrid Hyde-White - (Plukovník Hugh Pickering) +++ Gladys Cooper - (Pani Higginsová) +++ Stanley Holloway - (Alfred P. Doolittle) +++ Mona Washbourne - (Pani Pearcová) +++ Hudba: Frederick Loewe +++ (11.04.2009)

(1001) Když já prostě nechápu smysl (pointu) klasických filmových muzikálů. Nebo možná konkrétně tohoto filmového muzikálu, který se zdá být otrockým převodem divadelní hry na plátno a na filmové vyjadřovací prostředky zvysoka kašle. Dál nechápu písničkovou/zpěvovou míchanici - Higgins a Pickering ve svých "zpívaných" partech civilně mluví, Líza a Freddy jsou předabovaní profesionálními zpěváky, kteří exhibují neústrojnými stylizovanými trylky, a otec Doolittle předvádí jednoduchý šumařský zpěv. Pokud si hrajeme na stylizovaná čísla (Ascot v provedení jednoznačně vede), proč jsou tam hudební čísla sestávající z toho, že Higgins pět minut chodí po své knihovně nebo Freddy sám stojí pět minut na ulici? A když už jsme u toho, vážně jsme potřebovali slyšel velmi nabobtnalou svatební píseň otce Doolittlea a sledovat jeho nevinné dovádění s nevěstkami? Začlenění jeho dějové linky nechápu asi ze všeho úplně nejvíc, pravděpodobně ze stejného důvodu, z jakého jsem nebyla schopná dočíst "Dobrý člověk ještě žije" od Romaina Rollanda. Respektive nejspíš rozumím tomu, proč ho do své hry zařadil G. B. Shaw, ale film sociální kritiku používá jenom jako další papundeklovou rekvizitu neangažovaného spektáklu než jako opravdický příspěvek ke společenské debatě. O čemž ostatně svědčí i to, že největší kontroverze vyvolalo "vystrnadění" Julie Andrewsové z její broadwayové role slavnější Audrey Hepburn. Já na celém filmu považuji za nejcennější to, že Líza sama se rozhodne za profesorem přijít, protože chce zlepšit svůj život. I proto mě mrzí, že film samotný se k postavě dívky chová stejně jako Higgins, považuje ji za nejzářivější chloubu své práce, ale největší pozornost věnuje všemu kolem, jenom ne jí. Velká část její proměny se odehrává mimo záběr. Místo vyjádření svých pocitů skrze nové schopnosti, které v sobě objevila, dostaneme záběr, jak strojeně schází ze schodů, je nastrojená a muži na ni zírají. V přístupu k hlavní hrdince mi tedy film přijde hodně "předpotopní". Jiní filmaři ve stejné době o vztahu muže a ženy prezentovali filmy jako Onibaba, Hnus, Písečná žena, Červená pustina, a já mám padat na zadek z toho, že pohledná žena je ještě pohlednější, když se na ni navěsí diamanty? (A nezapomeňme, že 1964 je rok Perného dne, co se týče hudby.) Zkrátka, My Fair Lady není film pro mě. (23.12.2007)

Hned ze startu na rovinu přiznám, že mám k muzikálům záporný vztah a že ty muzikály, které hodnotím kladně, jsou výjimkami potvrzujícími pravidlo. My Fair Lady měl tři obrovské výhody: vycházel z předlohy G. B. Shawa, v roce 1964 se hudba a texty nevytvářely rychlokvašně a třetí (a pro mě největší) výhodou byla nepřehlédnutelná přítomnost Audrey Hepburn. No, a když jsem si uvědomil, že z jedné ze skladeb vycházel Lumberjack Song Monty Pythonova létajicího cirkusu, bylo vymalováno:-) Ale teď vážně; Audrey Hepburn byla kouzelná (zvlášť v šatech na dostizích), srážka hovorové a spisovné angličtiny byla fantastická a srovnání charakterů obou hlavních postav stálo za zamyšlení. Vidět tuto záležitost s českým dabingem by bylo neštěstí. / Poučení: Šaty/řeč dělají člověka. Ale jen navenek. (23.03.2023)

Muzikály jsou můj nejméně oblíbený žánr, proto jsem svá očekávání držel pěkně na uzdě, ale o to víc mě překvapilo, jak byl film zpočátku svižný, milý, zábavný a písně líbivé a nikterak ubíjející. Vskutku k první polovině nelze mít výhrad! Audrey Hepburn je jako přidrzlá prodavačka k sežrání a tahounem celého filmu zůstala až do konce. Jenže od druhé poloviny začalo její břemeno nápadně těžknout až do neúnosné míry, 3 hodiny jsou na muzikál prostě moc (nebo že by byly přespříliš jen pro mě?). Speciálně natahovaný konec takřka znemožnil jakoukoliv katarzi... Za zmínku však ještě určitě stojí bohaté mizanscény, nápadité kostýmy i celá výprava, na My Fair Lady byla očividně odvedena kvalitní práce, bohužel nic nenadělám s tím, že mě nebavila víc než na silné 3*. 7/10 (18.03.2009)